Evropské akcie uzavřely týden poklesem

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,57 % na 408,54 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,30 % na 6 695,07 bodu, německý DAX oslabil o 0,24 % na 13 873,97 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,56 % na 5 559,57 bodu.

Za nevýraznými výsledky v pátek i za celý týden stojí rostoucí obavy ze zpomalení ekonomického oživení kvůli stále se šířící nemoci covid-19, které nutí země přijímat další omezující opatření. V pátek se to projevilo i na datech o růstu aktivity, která v lednu podle předběžných indexů nákupních manažerů zpomalila. Zejména v oblasti služeb, která je dominantním odvětvím v eurozóně, se PMI propadl ještě výrazněji pod hranici 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

Investoři sice na začátku roku věřili, že uzavření dohody o brexitu, stimulační opatření a rychlé rozšíření vakcíny pomohou rychlému ekonomickému oživení, v posledních dnech se ale tento optimizmus vytrácí. "Na trhu probíhá poměrně velká diskuse o tom, zda je konsensus příliš býčí, nebo zda potřebujeme korekci. Myslím, že jde spíše o skutečnost, že trhy za posledních několik měsíců výrazně posílily. Možná i kvůli tomu došlo k určitému vybírání zisků. I když dlouhodobý růstový trend je stále aktuální, trh má tendenci někdy pochybovat," řekl Graham Secker ze společnosti Morgan Stanley.

Nejvíce v pátek ztratily akcie v oboru cestovního ruchu a volného času, které kvůli obavám ze zavádění dalších restriktivních opatření odepsaly 2,5 %. Další ekonomicky citlivé sektory, jako jsou banky, nebo těžba ropy a plynu, odepsaly přes jedno procento.

Za týden index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,17 %, FTSE 100 se snížil o 0,60 %, DAX přidal 0,63 % a CAC 40 přišel o 1,04 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Spojené království: Maloobchodní tržby v prosinci meziročně stouply o 2,9 % (odhad: +4 %, listopad: +2,1 %). Meziměsíčně se maloobchodní tržby v prosinci zvýšily o 0,3 % (odhad: +1,2 %, listopad: -4,1 %). Bez započtení prodeje paliv dosáhl meziroční růst 6,4 % (odhad: +7 %, listopad: +5,3 %) a meziměsíční 0,4 % (odhad: +0,8 %, listopad: -3 %).
• Předběžný lednový index nákupních manažerů ve výrobě v eurozóně klesl na 54,7 bodu z 55,2 bodu v prosinci, čekal se výraznější pokles na 54,5 bodu. Předběžný index nákupních manažerů ve službách se snížil na 45 bodů z 46,4 bodu při očekávání poklesu na 44,5 bodu a kompozitní ukazatel pak klesl na 47,5 bodu z 49,1 bodu (odhad: 47,6 bodu). Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Ve výrobě tedy růst aktivity zpomalil a ve službách se její pokles prohloubil.
• Slovensko nebude usilovat o to, aby zvrátilo rozhodnutí nadnárodních firem o propouštění zaměstnanců na Slovensku kvůli přesunu aktivit do Indie, kde jsou nižší náklady na mzdy. Novinářům to v pátek řekl ministr sociálních věcí Milan Krajniak. Podle slovenských médií některá centra podnikových služeb plánují v zemi rušit pracovní místa, například společnost Johnson Controls hodlá oddělení finančních služeb a účetnictví přesunout do Indie.
• Německý automobilový koncern Volkswagen předpokládá, že za loňský rok vykáže provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek v rozsahu kolem deseti miliard eur, a to navzdory negativním dopadům šíření koronaviru. Informovala o tom v pátek firma na základě předběžných údajů. Provozní zisk by tak měl nicméně klesnout téměř o polovinu z 19,3 miliardy eur v roce 2019. Informace o čistém zisku automobilka neposkytla.
• Německá vláda nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt země se v letošním roce zvýší pouze o tři procenta. Agentuře Reuters to v pátek řekl nejmenovaný vládní představitel. Nový odhad znamená výrazné zhoršení říjnové prognózy, podle které se měl HDP zvýšit o 4,4 %. Za zhoršením výhledu stojí karanténa, kterou Německo v listopadu zavedlo kvůli stoupajícímu počtu případů nákazy koronavirem.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Akcie společnosti Stellantis, která vznikla spojením italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a francouzského konkurenta PSA, při pondělním debutu na burzách výrazně posílily. Během dopoledního obchodování přidávaly na akciovém trhu v Miláně více než 7,5 %.
• Americký internetový prodejce Amazon otevře na severu Itálie dvě logistická centra a investuje tam 230 milionů eur. V distribuční centru ve městě Novara a v balícím středisku poblíž Modeny vytvoří firma v následujících třech letech úhrnem 1 100 pracovních míst.
• Americká telekomunikační společnost AT&T se chystá na Slovensku propouštět, pandemie totiž snížila poptávku po službách, které tam firma nabízí. Uvedla to v pondělí agentura Reuters. Podle odborářů by mohlo být zrušeno až 300 pracovních míst, což je zhruba deset procent z celku.
• Polské státní energetické firmy PGE, Enea a Tauron, které vyrábějí většinu elektřiny z uhlí, chtějí zvýšit své investice do výroby elektřiny z větru na moři. V pondělí firmy podepsaly prohlášení o záměru uskutečnit společně větrné projekty v Baltském moři. Řekl to státní tajemník polského ministerstva státních aktiv Artut Soboń.
• Francouzský ministr financí Bruno Le Maire je pro zavedení minimálních kvót pro ženy ve vedoucích pozicích ve velkých francouzských firmách. Ve správních radách 40 největších podniků, známých jako CAC-40, je pouze 17 procent žen. Podle francouzských médií chce Le Maire v polovině března předložit návrh zákona, který by kvóty na počet žen ve vedoucích pozicích zavedl.
• Spotřebitelské ceny v Německu se v prosinci meziročně snížily o 0,3 %, tedy stejně jako v listopadu. Vyplývá to z finálních údajů tamních statistiků. Meziměsíční inflaci potvrdili na úrovni 0,5 %.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom připustil existenci rizika, že výstavba plynovodu Nord Stream II bude kvůli různým problémům, včetně politických tlaků, zastavena nebo úplně zrušena. Firma o tom podle agentury Reuters informuje v prospektu, v němž nabízí prodej eurobondů.
• Eurozóna: Výsledek běžného účtu v listopadu skončil v přebytku 26,8 miliardy eur (říjen: +33 miliard eur). Podle sezónně očištěných údajů činil přebytek 24,6 miliardy eur (říjen: +25,6 miliardy eur).
• Eurozóna: Stavební výroba v listopadu meziročně klesla o 1,3 % (říjen: -1,9 %). Meziměsíčně se stavební výroba v listopadu zvýšila o 1,4 % (říjen: stagnace).
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v lednu zvýšila, přispěl k tomu zejména lepší výhled exportu i celé německé ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW. Jeho index důvěry se zvýšil na 61,8 bodu z prosincových 55 bodů.
• Letadla Boeing 737 MAX zřejmě už příští týden dostanou povolení k obnově komerčního provozu na území Evropské unie. Řekl to v úterý šéf Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. Právě tento úřad o povolení rozhoduje. Letadla nesměla do vzduchu po dvou tragických nehodách, které odhalily softwarovou chybu. Ve Spojených státech a v některých dalších zemích už Boeing povolení k obnově provozu těchto strojů dostal.
• Guvernér libanonské centrální banky Rijád Salamí čelí ve Švýcarsku vyšetřování kvůli podezření z nelegálních finančních transakcí. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Libanonská ministryně spravedlnosti potvrdila, že od švýcarských úřadů dostala žádost o spolupráci při vyšetřování. Salamí, který vede centrální banku od roku 1993, označil podezření z nepravostí za výmysly a nepravdivé zprávy.
• Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to v úterý řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Podle portugalského předsednictví státy směřují k tomu, aby v polovině roku mohly z balíku obsahujícího 672 miliard eur dostat první peníze.
• Americký přepravce zásilek FedEx hodlá v Evropě zrušit 5 500 až 6 300 pracovních míst. Oznámila to v úterý firma. Opatření souvisí s dokončením integrace nizozemské společnosti TNT Express, kterou FedEx koupil v roce 2016.
• Německo: Index výrobních cen v prosinci meziročně stoupl o 0,2 % (odhad: -0,3 %, listopad: -0,5 %). Meziměsíčně se index zvýšil o 0,8 % (odhad: +0,3 %, listopad: +0,2 %).
• Meziroční míra inflace v Evropské unii v prosinci vzrostla proti listopadu o desetinu procentního bodu a činila 0,3 %. V zemích eurozóny pak ceny pokračovaly v meziročním poklesu, který v prosinci stejně jako v předchozích třech měsících činil 0,3 %. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat, který v případě eurozóny potvrdil údaje ze svého rychlého odhadu. O rok dříve v prosinci se spotřebitelské ceny zvyšovaly výrazněji. V celé EU byla roční inflace 1,6 %, zatímco v 19 státech platících eurem činila 1,3 %.
• Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 54,2 % dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 338,2 miliardy korun z celkově přidělených 623,8 miliardy korun. Smluvně zajištěno má Česko 596,8 miliardy korun, tedy 95,7 %. Vyplývá to z údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací zodpovědné. Podle analytiků se čerpání proti minulému programovému období zlepšilo a Česko by tentokrát nemuselo nic vracet, kvantita však podle nich často nahrazuje kvalitu.
• Německý výrobce luxusních vozů Audi v Číně založí společný podnik na výrobu plně elektrických aut s nejstarší místní automobilkou FAW. Závod za 4,6 miliardy dolarů, v němž bude mít Audi 60% podíl, by měl začít vyrábět auta v roce 2024. Do roku 2025 chce Audi dosáhnout toho, že elektromobily se budou na jejím prodeji v Číně podílet asi jednou třetinou.
• Italská poštovní společnost Poste Italiane převezme od hongkongské firmy Cloud Seven Holding 51% podíl v čínské logistické společnosti Sengi Express. Je to první zahraniční akvizice italské poštovní společnosti. Cenu firmy nezveřejnily.
• Skupina International Airlines Group (IAG), která vlastní největší britské aerolinky British Airways a další letecké společnosti, převezme španělské aerolinky Air Europa jen za 500 milionů eur. Původně se dohodla na jedné miliardě eur, dohodnutou cenu ale srazily na polovinu dopady pandemie.
• Italská vláda ve středu dala pokyn svému právnímu oddělení, aby zvážilo právní kroky, a to včetně žaloby, proti společnosti Pfizer. Důvodem jsou očekávané nižší dodávky vakcíny proti covidu-19, napsala agentura ANSA. Úřady se obávají, že nebudou mít dostatek přípravků pro druhé kolo očkování.
• Německý automobilový koncern Daimler ve středu představil plně elektrický sportovně-užitkový vůz Mercedes-Benz EQA. Jde o první z několika elektromobilů, které Mercedes-Benz letos uvede na trh. EQA má dojezd 426 kilometrů, později má automobilka představit model s dojezdem až 500 kilometrů. Firma se snaží zmírnit náskok americké automobilky Tesla.
• Německá ekonomika bude v letošním prvním čtvrtletí v důsledku prodloužených opatření proti šíření koronaviru pravděpodobně stagnovat. Ve druhém čtvrtletí by však měla dosáhnout zhruba tříprocentního růstu. Předpověděl to ve středu německý ekonomický institut Ifo.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku loni v prosinci stoupla na 7,57 procenta z listopadových 7,38 procenta. Ve středu o tom informovalo slovenské ústředí práce, které v zemi řídí úřady práce. Nezaměstnanost na Slovensku začala stoupat po propuknutí pandemie covidu-19.
• Antimonopolní regulátoři Evropské unie shromažďují od inzerentů informace ohledně praktik americké internetové společnosti Google v oblasti reklamy. Uvedla to ve středu agentura Reuters s odvoláním na dokument Evropské komise, ke kterému získala přístup.
• Evropská centrální banka na lednovém zasedání podle očekávání potvrdila nastavení měnové politiky. Beze změny tak zůstávají jak úrokové sazby (základní 0 %, zápůjční 0,25 %, depozitní -0,5 %), tak programy na podporu ekonomiky, které v prosinci měnová autorita eurozóny posílila a prodloužila.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně i v celé Evropské unii se v lednu snížila. Vyplývá to z předběžných údajů Evropské komise. Některé evropské země v poslední době zpřísňují opatření proti koronaviru, která omezují podnikatelskou aktivitu a pohyb obyvatel.
• Americký internetový gigant Google podepsal dohodu o placení autorských práv s lobbistickým sdružením Alliance de la presse d'information générale (Apig), které zastupuje francouzské celonárodní a regionální deníky. Oznámily to ve čtvrtek dotčené strany dohody. Oznámení přichází po měsících vyjednávání o tom, jak uplatňovat upravená pravidla Evropské unie o autorských právech, která vydavatelům umožňují požadovat poplatek od internetových platforem zobrazujících výňatky z jejich zpráv.
• Francouzská centrální banka zavře do konce příštího roku téměř 40 % svých center pro nakládání s hotovostí. Pandemie covidu-19 totiž způsobila, že lidé při placení méně používají bankovky a mince. Počet center, která drží zásoby měny a nahrazují poškozené bankovky a mince, se tak sníží na 23 ze současných 37.
• Britská makléřská skupina IG Group chystá expanzi do Severní Ameriky, za miliardu dolarů chce koupit americkou obchodní platformu tastytrade. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters. Loni zaznamenaly mimořádný zájem společnosti a platformy poskytující makléřské služby jednotlivcům. IG Group se soustředí na obchodování s deriváty a spoléhá, že zájem o tyto produkty projeví také drobní američtí investoři.
• Německé automobilové skupině Volkswagen hrozí pokuta více než 100 milionů eur za to, že u své flotily osobních aut loni nesplnila cíle Evropské unie stanovené pro emise oxidu uhličitého (CO₂). Automobilka snížila emise u své flotily v EU zhruba o 20 % na 99,8 gramu na kilometr. To je však stále 0,5 g/km nad cílem, oznámila automobilka.
• Nizozemské aerolinie KLM, které jsou součástí francouzsko-nizozemské letecké skupiny Air France-KLM, hodlají v letošním roce zrušit dalších 1 000 pracovních míst. Oznámila to ve čtvrtek podle agentury Reuters firma, kterou již vloni v důsledku pandemie covidu-19 opustilo 5 000 zaměstnanců.