Evropské akcie v pátek výrazně zdražily, pařížská burza stoupla skoro o tři procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 1,81 % na 416,98 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 2,03 % na 7 334,84 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 2,51 % na 13 459,85 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 2,77 % na 6 416,44 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zpevnily akcie společností adidas (+21,38 %), Just Eat Takeaway (+15,84 %) nebo Anglo American (+11,13 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Leonardo (-7,73 %) či Rheinmetall (-5,28 %).

Americká centrální banka tento týden podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75-4,00 %, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka v prohlášení po zasedání naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně, její šéf Jerome Powell ale na tiskové konferenci svými vyjádřeními prvotní optimismus zchladil, protože připustil, že sazby vzrostou výše, než banka dříve předpokládala. Úroky podle jeho vyjádření porostou nadále v těsné návaznosti na aktuální data z ekonomiky. Míra inflace v USA je přitom nad 8 %.

Britská centrální banka pak na listopadovém měnověpolitickém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3 %, přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Základní sazba je teď v Británii na nejvyšší úrovni od roku 2008. Centrální banka zároveň uvedla, že britská ekonomika už vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 stoupl o 1,51 %, FTSE 100 přidal 4,07 %, DAX zpevnil o 1,63 % a CAC 40 posílil o 2,29 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Novým šéfem ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz se v pátek stal bývalý ministr Oleksij Černyšov. Byl jmenován vládním nařízením, které ve čtvrtek podepsal premiér Denys Šmyhal. Ve funkci nahradil šestačtyřicetiletého Jurije Vitrenka, který tento týden po necelých dvou letech ve funkci bez oficiálního sdělení důvodu skončil. Informovala o tom agentura Reuters. Naftogaz je od července v platební neschopnosti.
• Eurozóna: Index výrobních cen v září meziročně vyskočil o 41,9 % (odhad: +42 %, srpen: +43,4 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,6 % (odhad: +1,7 %, srpen: +5 %).
• Eurozóna: Kompozitní PMI v říjnu podle finálních dat S&P Global klesl na 47,3 bodu (odhad: 47,1 bodu, září: 48,1 bodu), PMI pro sektor služeb klesl na 48,6 bodu (odhad: 48,2 bodu, září: 48,8 bodu).
• Německo: Kompozitní PMI v říjnu podle finálních dat S&P Global klesl na 45,1 bodu (odhad: 44,1 bodu, září: 45,7 bodů), PMI pro sektor služeb vzrostl na 46,5 bodu (odhad: 44,9 bodu, září: 45 bodů).
• Francie: Kompozitní PMI v říjnu podle finálních dat S&P Global klesl na 50,2 bodu (odhad: 50 bodů, září: 51,2 bodu), PMI pro sektor služeb vzrostl na 51,7 bodu (odhad: 51,3 bodu, září: 52,9 bodu).
• Německo: Průmyslové objednávky v září meziměsíčně klesly o 4 % (odhad: -0,5 %, srpen: -2 %) a meziročně klesly o 10,8 % (odhad: -7,2 %, srpen: -3,8 %).

Výsledková sezóna

• Rakouské bankovní skupině Erste v prvních devíti měsících roku meziročně vzrostl čistý zisk o 13,5 % na 1,65 miliardy eur. Společnost těžila z dobrých provozních čísel, čistý úrokový výnos se jí zvýšil o 19,5 % na 4,39 miliardy eur, hlavně díky zvýšení úrokových sazeb v Česku, Maďarsku a Rumunsku. Výrazný nárůst zisku zaznamenala také dceřiná Česká spořitelna.
• Maďarská petrochemická společnost MOL, která působí mimo jiné i v České republice a na Slovensku, zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 109 procent na 290,6 miliardy forintů (17,5 miliardy korun). Firmě pomohly zejména vysoké marže rafinerie, která dostává levnou ruskou ropu. Firma ve své výsledkové zprávě uvedla, že hospodaření ovlivnila regulace a také daň z mimořádných zisků.
• Španělské rezervační společnosti Amadeus vrostl v třetím čtvrtletí očištěný zisk devítinásobně na 220 milionů eur. Hospodaření podpořilo ožití cestovního ruchu z propadu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Vyplývá to z pátečního prohlášení společnosti. Amadeus provozuje největší systém na rezervaci cestování na světě.
• Čistý zisk francouzského finančního ústavu Société Générale v třetím čtvrtletí meziročně klesl o 6,4 % na 1,498 miliardy eur. Čtvrtletní zisk nicméně výrazně překonal očekávání analytiků. Ti jej v anketě společnosti Refinitiv odhadovali pouze na miliardu eur.
• Výsledky Telefónica v 3Q: Čistý zisk 460 milionů eur (loni: 706 milionů eur), tržby 10,34 miliardy eur (loni: 9,3 miliardy eur).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Míra inflace v eurozóně v říjnu stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu vystoupalo na 10,7 %. V rychlém odhadu to v pondělí uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
• Ekonomika Evropské unie v třetím čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům podle sezónně přepočtených údajů o 0,2 %. Je to výrazné zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 0,7 %. V rychlém odhadu to v pondělí uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt stoupl o 2,4 %, zatímco v druhém čtvrtletí se zvýšil o 4,3 %.
• Míra inflace v Polsku se v říjnu meziročně zvýšila o 0,7 procentního bodu na 17,9 %. V předběžné zprávě to v pondělí uvedl polský statistický úřad. Zvýšení cen zboží a služeb zhruba odpovídá odhadu analytiků.
• Britská vláda už nebude zasahovat do plánu českého miliardáře Daniela Křetínského zvýšit podíl ve firmě International Distributions Services, která je mateřskou společností britské pošty Royal Mail. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Vesa Equity Investment, která patří podnikatelům Křetínskému a Patriku Tkáčovi, je největším akcionářem britské pošty, drží v ní podíl kolem 22 %.
• Italská nápojová skupina Campari Group rozšíří svoji nabídku bourbonů. Firma se dohodla na koupi podílu 70 % v palírně Wilderness Trail Distillery, která vyrábí bourbon a žitnou whisky, za 420 milionů USD. Oznámila to v pondělí italská společnost.
• Německo: Maloobchodní tržby v září meziměsíčně vzrostly o 0,9 % (odhad: -0,3 %, srpen: -1,4 %), meziročně klesly o 0,9 % (odhad: -0,4 %, srpen: -1,5 %).
• Růst světové ekonomiky by měl příští rok klesnout pod dvě procenta, odhadla světová úvěrová pojišťovna Coface, která revidovala dolů prognózy růstu HDP a hodnocení jednotlivých zemí a sektorů. Růst globálního HDP byl pod dvěma procenty už v letech 2001, 2008, 2009 a 2020.
• Každá dvanáctá německá průmyslová firma zvažuje přesun produkce do zahraničí, zjistil podle týdeníku Der Spiegel průzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Podniky tak reagují na energetickou krizi a růst nákladů. Nejhorší je podle průzkumu situace v automobilovém průmyslu.
• Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to v úterý uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvyšováním úrokových sazeb se banka snaží zpomalit růst spotřebitelských cen.
• Česká ekonomika v třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt naopak snížil o 0,4 %. Vyplývá to z prvního odhadu Českého statistického úřadu.
• Šéf ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko tento týden odejde z funkce. Jeho rezignaci schválila v úterý vláda, oznámil Naftogaz. Šestačtyřicetiletý Vitrenko stojí v čele Naftogazu od loňského dubna, podle společnosti ve funkci zůstane do čtvrtka. Vitrenko se podle agentury Reuters k důvodům svého odchodu z funkce odmítl vyjádřit.
• Německo: Index dovozních cen v září meziročně stoupl meziročně o 29,8 % (odhad: +31,7 %, srpen: +32,7 %) a meziměsíčně klesl o 0,9 % (odhad +0,6 %, srpen: +4,3 %).
• Vývoz z Německa se v září překvapivě snížil, proti srpnu klesl o 0,5 %. Dovoz klesl o 2,3 %, což je více, než se čekalo. Ve středu to uvedl německý statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že vývoz o 0,1 % vzrostl. Pokles dovozu odhadovali na 0,4 %.
• Pokles podnikatelské aktivity ve výrobě byl v eurozóně v říjnu výraznější, než se původně odhadovalo. Index nákupních manažerů od S&P Global klesl podle finálních dat na 46,4 bodu ze zářijových 48,4 bodu, flash údaj byl 46,6 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. V Německu se výrobní PMI snížil podle finálních dat na 45,1 bodu z 47,8 bodu (flash: 45,7 bodu).
• Počet lidí bez práce v Německu v říjnu kvůli nejisté ekonomické situaci mírně vzrostl, nárůst je ale slabší, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 5,5 %, uvedl ve středeční zprávě spolkový úřad práce. Proti předchozímu měsíci se počet nezaměstnaných zvýšil podle sezónně očištěných údajů o 8 000 na 2,518 milionu.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled ratingu bank šesti unijních zemí včetně České republiky ze stabilního na negativní. Poukázala přitom na dopady energetické krize a vysoké inflace, které oslabují evropské ekonomiky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.
• Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit.
• Britská centrální banka na listopadovém měnověpolitickém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3 %, přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Základní sazba je teď v Británii na nejvyšší úrovni od roku 2008. Centrální banka zároveň uvedla, že britská ekonomika už vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024.
• Bankovní rada České národní banky na listopadovém měnověpolitickém zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, bankovní rada ji neměnila a ponechala na stejné úrovni na třetím zasedání v řadě. Bankovní rada tentokrát také rozhodla, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Lombardní sazbu ČNB ponechala na osmi procentech a diskontní sazbu potvrdila na šesti procentech.
• Norská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,50 %. Je to v souladu s jejími prognózami, ale méně, než čekali analytici. Banka tak bojuje proti vysoké inflaci. Základní úrok je v této skandinávské zemi teď nejvýše od roku 2009.
• Společnost A.P. Møller-Mærsk plánuje do roku 2030 vyrábět ve Španělsku pro svou flotilu až dva miliony tun zeleného metanolu ročně. Chce jím zásobovat svou flotilu nákladních lodí, a snížit tak svou uhlíkovou stopu. S odvoláním na čtvrteční oznámení dánského námořního dopravce a španělské vlády o tom informovala agentura Reuters. Projekt si podle výpočtů Madridu vyžádá investici přibližně deset miliard eur a Španělsko do něj může vstoupit jako strategický investor. Celosvětová lodní doprava se podílí na globálních emisích oxidu uhličitého téměř třemi procenty.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla nadále v České republice, kde klesla na 2,2 % ze srpnových 2,4 %. Ve čtvrtek o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat. V zemích používajících euro se míra nezaměstnanosti snížila na 6,6 % ze srpnových 6,7 %. Loni v září dosahovala míra nezaměstnanosti v eurozóně 7,3 % a v celé EU činila 6,7 %.
• Spojené království: Kompozitní PMI v říjnu klesl na 48,2 bodu (flash: 47,2 bodu, září: 49,1 bodu).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britská energetická společnost BP zvýšila v třetím čtvrtletí zisk na 8,15 miliardy dolarů z 3,32 miliardy dolarů ve stejném období loni. Společnost to uvedla v úterním sdělení a oznámila další zpětný odkup akcií za 2,5 miliardy dolarů.
• Dánský námořní přepravce A.P. Møller-Mærsk v třetím čtvrtletí meziročně zvýšil zisk hrubý provozní zisk (EBITDA) o 56,5 % na 10,9 miliardy dolarů. Výsledek tak překonal odhady analytiků. Námořní skupina ale ve zprávě o hospodaření zároveň varovala před zpomalováním poptávky v odvětví dopravy kvůli hrozbě globální recese. Snížila rovněž výhled poptávky po kontejnerech v letošním roce a potvrdila celoroční výhled. A.P. Møller-Mærsk patří k nejvýznamnějším kontejnerovým dopravcům na světě a považuje se za barometr světového obchodu.
• Italský výrobce luxusních sportovních automobilů Ferrari v třetím čtvrtletí zvýšil provozní zisk meziročně o 17 % na 435 milionů eur. Překonal tak očekávání analytiků, kteří zisk podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 418 milionů eur. Podnik navíc zlepšil celoroční výhled. Dařilo se také britskému výrobci luxusních aut Bentley Motors, naopak další britská automobilka Aston Martin, která se také pohybuje v segmentu luxusních aut, prohloubila ztrátu.
• Německý výrobce luxusních automobilů BMW v třetím čtvrtletí zvýšil provozní zisk téměř o 28 % na 3,68 miliardy eur. Firma ve čtvrtek uvedla, že k růstu zisku přispěly dobré výsledky v segmentu dražších modelů a také převzetí většinového podílu v čínském společném podniku BMW Brilliance Automotive.
• Nadnárodní automobilka Stellantis v třetím čtvrtletí díky zlepší dodávek čipů, vyšším cenám a většímu objemu prodeje zvýšila tržby o 29 % na 42,1 miliardy eur. Firma to uvedla ve čtvrtečním sdělení, k růstu podle ní přispěl i příznivý vývoj směnných kurzů. Výsledek překonal očekávání, analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že tržby dosáhnou 40,9 miliardy eur.
• Německý dovozce plynu Uniper vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku rekordní ztrátu 40 miliard eur. Oznámila to ve čtvrtek firma, kterou tvrdě zasáhlo přerušení dodávek plynu z Ruska. Německá vláda se v září dohodla na převzetí Uniperu, aby zajistila, že podnik bude dál schopen zajišťovat dodávky plynu německým zákazníkům.

Zdroj: CNBC, ČTK