Exprezident Albánie byl u výslechu kvůli korupčnímu případu spojenému s ČEZ

Meta podle albánského vydání stanice Hlas Ameriky uvedl, že předvolání k výslechu se týkalo působení ČEZ v Albánii a jeho vztahu ke společnosti DIA, která pobočce české energetické firmy pomáhala vymáhat dluhy za nezaplacené účty za elektřinu.

Vůdce jedné z albánských opozičních stran Meta je považován za vlivného hráče na tamní politické scéně, úřad prezidenta zastával v letech 2017 až 2022. V minulosti opakovaně čelil obviněním, že dostával úplatky od šéfa firmy DIA Kastriota Ismailaje, který byl v roce 2017 odsouzen k 11letému trestu vězení za podvod a praní peněz.

ČEZ vstoupil do Albánie v roce 2009, kdy koupil 76% podíl v tamním distributorovi CEZ Shpërndarje zhruba za 102 milionů eur. V lednu 2013 ale albánský regulační úřad české firmě odebral licenci s odůvodněním, že nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora dosadil státního administrátora, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu. Česká společnost kvůli tomu vyvolala arbitrážní řízení s Albánií, které v červnu 2014 ukončila dohoda o narovnání. České firmě dohoda přiřkla 100 milionů eur, tedy částku zhruba odpovídající investici do nákupu společnosti CEZ Shpërndarje. V souvislosti s tím se ČEZ z Albánie stáhl.

V roce 2015 novinářská investigativní síť BIRN zveřejnila dokument právnické firmy hájící albánský stát v arbitráži s ČEZ, z nějž vyplývalo, že část peněz posílaných mezi CEZ Shpërndarje a firmou DIA putovala do kapes albánských politiků, včetně Mety. Tato obvinění se soudně neprokázala, v roce 2019 ale protikorupční útvar SPAK vyšetřování obnovil.

Meta před středečním výslechem zopakoval, že obvinění z korupce se nezakládá na pravdě a že od Ismailaje nikdy žádné peníze nepřevzal. Vyšetřování případu označil za politicky motivované. Ismailaj je podle médií dosud jediným odsouzeným v této kauze.