Psychologie investora (6. díl): Pozor na informační přetížení

Více informací, větší víra ve vlastní úsudek

V jedné studii byl osmi zkušeným bookmakerům předložen seznam 88 proměnných týkajících se historických výsledků dostihových koní, například váha žokeje, počet vyhraných závodů, výkony v odlišných podmínkách a podobně. Každý bookmaker byl poté požádán, aby seřadil jednotlivé informace podle důležitosti. Poté, co tak učinili, jim byla předána data o 45 uplynulých dostihových závodech a byli požádáni, aby vybrali pět nejlepších koní v každém závodě. Každému bookmakerovi byla předána historická data po částech, nejdříve pět proměnných, poté deset, dvacet a 40 proměnných. Každý bookmaker měl proto předpovědět výsledek každého závodu čtyřikrát, jednotlivě pro každou množstevní sadu informačních proměnných. Bookmakeři byli také požádáni, aby u každé prognózy uvedli, do jaké míry jsou si svou prognózou jistí.

S pěti informačními proměnnými byla přesnost prognózy a míry jistoty úzce svázána. Bohužel se ovšem také ukázaly dvě věci s tím, jak množství dostupných informací rostlo. Zaprvé, přesnost prognóz byla víceméně stejná. Bookmakeři byli stejně přesní, když měli k dispozici pět informačních proměnných, stejně jako když pracovali se 40 informačními proměnnými. Tolik k iluzi, že více informací pomáhá lidem činit lepší rozhodnutí.

Zadruhé, míra jistoty ohledně prognóz s množstvím informací masivně rostla. S pěti informačními proměnnými si byli bookmakeři svými prognózami jistí na přibližně 17 %. S tím, jak se počet informací zvýšil na 40, míra jejich jistoty explodovala až k 30 % (bez jakéhokoli zlepšení přesnosti prognóz). Z toho vyplývá, že dodatečné informace neučinily prognózy bookmakerů o nic přesnějšími, nicméně podstatně zvýšily úroveň víry v přesnost daných prognóz.

Další studie dospěly k obdobným závěrům. Proč? Je to dáno tím, že máme ve své schopnosti zpracovávat informace limity. Nejsme superpočítače, jež jsou schopny provádět ohromné množství výpočtů ve zlomku sekundy. Naše procesní kapacita je omezená.

Podobný výsledek byl shledán ve studii týkající se akciových analytiků, kteří měli za úkol vytvořit prognózu zisku ve čtvrtém čtvrtletí u 45 společností. Ve skutečnosti to bylo pouze 15 firem s tím, že každá byla prezentována v jednom ze tří rozdílných informačních formátů, které byly následující:

1. Základní údaje skládající se z informací za minulá tři čtvrtletí ohledně zisku na akcii (EPS), tržby a ceny akcie.

2. Základní údaje z prvního formátu plus nadbytečné nebo irelevantní informace, tedy informace, které již byly obsaženy v základních údajích, jako je poměr ceny k zisku (P/E).

3. Základní údaje z prvního formátu plus nikoli nadbytečné informace, jež by měly schopnost prognózování zlepšit, například skutečnost, že byla zvýšena dividenda.

Žádný z účastníků průzkumu si neuvědomil, že všichni viděli stejnou společnost ve třech rozdílných formátech. Každý respondent byl požádán o svou prognózu a také o svou míru jistoty ohledně dané prognózy. Výsledkem bylo, že jak nadbytečné, tak i nikoli nadbytečné informace výrazně zvýšily chybovost prognóz. A co se také stalo? Udaná míra jistoty pro každou z prognóz masivně vzrostla s množstvím informací, které byly k dispozici.

Co by si investoři měli z výše uvedeného odnést? Jednoduše to, že je mnohem lepší soustředit se pouze na klíčové skutečnosti a snažit se nevnímat informace podružného rázu. Investoři na tom budou z dlouhodobého hlediska mnohem lépe, když své analytické snahy zaměří jen na velice omezené množství klíčových faktorů ohledně dané investice, než aby se snažili vědět o dané investici vše do nejmenšího detailu, a podlehli tak takzvanému informačnímu přetížení (information overload).

Buffett a hodnotové investování

Jedním z investorů, kteří vědí, jak rozlišit zásadní investiční signál od tržního šumu, je Warren Buffett. Nikdy ho neuslyšíte, jak diskutuje výhled ziskovosti společnosti v příštím kvartálu nebo jmenuje desítky faktorů pro či proti dané investici. Místo toho říká: "Naše metoda je velice jednoduchá. Jednoduše se snažíme nakupovat společnosti s dobrými až vynikajícími fundamenty, jež jsou řízený čestnými a schopnými lidmi, a to za tržní cenu s výrazným diskontem vůči fundamentální vnitřní hodnotě. To je vše, co se snažíme dělat."

Neexistuje pouze jeden správný přístup k investování, stejně jako neexistuje třeba pět konkrétních faktorů, na které by se měli investoři vždy zaměřit. Vše záleží na vašem investičním přístupu.

Můj osobní přístup k investování byl vždy hodnotový (value), takže faktory, která sleduji a analyzuji, se nemusejí každému zamlouvat. V případě akciových investic se zaměřuji na tyto elementy:

• Valuace: Je akcie významně podhodnocená vůči své fundamentální vnitřní hodnotě? Je tedy mezi cenou a vnitřní hodnotou dostatečný bezpečnosti polštář? Ve valuační analýze používám dvě metody. První z nich jsou tradiční poměrové ukazatele (P/E, P/B, P/S, P/CF a EV/EBITDA) a porovnání jejich aktuálních hodnot s průměry za posledních deset let. Druhou metodou je reverzní model diskontovaného cash flow, v jehož rámci se snažím odhadnout, jak velký růst cash flow v horizontu příštích deseti let je do aktuální tržní ceny zabudován.
• Finanční zdraví: Není společnost předlužená a nezbankrotuje v horizontu několika příštích let? V této finanční analýze se zaměřuji na ukazatele jako poměr čistého dluhu k provoznímu zisku EBITDA a poměr čistého dluhu k vlastnímu kapitálu.
• Kapitálová disciplína a corporate governance: Co dělá management s vygenerovanou hotovostí? Preferuje pravidelnou výplatu (ideálně rostoucí) dividendy, nebo má spíše tendenci zvyšovat svůj manažerský vliv prostřednictvím předražených fúzí a akvizic či megalomanských investičních projektů, jejichž výnosnost je výrazně nižší než náklady kapitálu společnosti?

Tyto body mohou, ale také nemusejí být užitečné pro váš investiční přístup, nicméně klíčové je, abyste si předem stanovili své konkrétní faktory, na které se budete při výběru investic primárně zaměřovat. Na finančních trzích jsou obchodovány akcie tisíců společností, tudíž není možné analyzovat úplně všechny informace. Je potřeba se zaměřit na předem vytipované klíčové elementy a analýzu zakládat na nich. Pokud se totiž množstvím informací ve svých analýzách přehltíte, bude to jednoznačně k neprospěchu vaší dlouhodobé investiční výkonnosti (informační přetížení), neboť, jak mnohokrát prohlásil Warren Buffett, investování je jednoduché, ale ne snadné (investing is simple, but not easy).