Investování: Ujasněte si nejen jeho začátek, ale i konec
Nepřestávám být fascinovaný tím, jak rozdílně na peníze nahlížejí ti, kdo se jim profesně věnují, a ti, kdo se pohybují primárně mimo svět investic a správy financí. Pokud mi někdo řekne, že práce investičního poradce či správce aktiv spočívá v odhadování budoucích cen akcií, odpovídám mu, že realita nemůže být této představě vzdálenější, říká Joshua Brown z investiční společnosti Ritholtz Wealth Management. A upozorňuje, že ten nejtěžší úkol je z trochu jiného soudku.
Nejobtížnější úlohou správců aktiv a investičních poradců podle Browna bývá přesvědčit lidi, aby peníze, které za několik desetiletí nashromáždili, začali používat na to, kvůli čemu je celou dobu odkládali a investovali. "Nejobtížnější je přeprogramovat lidi po čtyřiceti letech z módu 'spořit, spořit, spořit'," říká. "Nikdo nedokáže ovlivnit vyhlídky akciových, dluhopisových, komoditních a dalších trhů. Ty jsou dané. To jediné, co můžeme udělat, je eliminovat určitá rizika správnou diverzifikací portfolia. A správně nastavit strategii podle toho, jak bude člověk s blížícím se koncem svého investičního horizontu s penězi nakládat," pokračuje.
Známé je například takzvané pravidlo čtyř procent. To říká, že pokud má investor portfolio složené z 50 % z akcií a z 50 % z dluhopisů, může z něj každý rok stáhnout nejvýše 4 % jeho hodnoty, aby měl jistotu, že mu peníze nikdy nedojdou. Předpokladem je však samozřejmě dostatečně vysoké zhodnocování portfolia. A zde je dobré připomenout, že pravidlo bylo vytvořeno na začátku 90. let 20. století, kdy se inflace v USA pohybovala kolem 4 % a výnos 10letých vládních bondů USA dosahoval asi 8 %. Například Morningstar nyní doporučuje snížit výběr z 4 % na 3,3 %, přičemž argumentuje nejistotou stran budoucí výnosností investic.
Experti s oblibou říkají, že investiční horizont člověka by měl být nekonečný. Někteří lidé nemají problém s tím, že celý život spoří a investují, a z peněz nakonec nic nemají, protože je zdědí jejich děti, vnoučata a tak dále. Někteří si naopak nedovedou představit, že by si peníze sami neužili. Nelze říci, který pohled je ten správný, v každém případě je ovšem potřeba na startu uvažovat nejen o tom, jak s investováním začít, ale i o tom, jak s ním skončit, protože právě to, jak plánuje člověk s penězi nakonec naložit, má zásadní vliv i na volbu investiční strategie.
Zdroj: The Reformed Broker
