Muž versus žena – kdo je lepší obchodník?
Nalézt na tuto otázku odpověď není zdaleka snadné. Při pohledu na osazenstvo makléřských firem, investičních společností či investičních bank se může zdát, že svět financí a investic je výhradně mužskou doménou. Proto se jistě naskýtá snadná odpověď, že muži logicky musí v obchodní aktivitě na kapitálových trzích ženy výrazně převyšovat. Je tomu ale skutečně tak?
S vyřešením této hádanky nám pomohou dva američtí profesoři a významní představitelé tzv. behaviorálních financí (behavioral finance) Brad Barber a Terrance Odean. Tito vynikající akademici v roce 2001 publikovali v odborném časopise Quarterly Journal of Economics článek s názvem „Boys Will Be Boys: Gender, Overconfidence, and Common Stock Investment,“ v překladu „Muži zůstanou muži: pohlaví, přehnaná sebedůvěra a akciové investování.“
Psychologický výzkum prokazuje, že v oblastech jako finance jsou muži sebevědomější než ženy. Teoretické finanční modely navíc predikují, že nadměrně sebevědomí investoři obchodují příliš často. Z toho vyplývá teoretická hypotéza, že muži budou obchodovat mnohem častěji a aktivněji než ženy.
Barber s Odeanem tuto hypotézu empiricky testovali tím, že analyzované investory rozdělili podle pohlaví. Autoři měli k dispozici data z obchodních účtů 35 tisíc domácností od velkého amerického diskontního brokera a analyzovali akciové investice mužů a žen od února roku 1991 do ledna roku 1997.
Studie prokázala, že muži v průměru obchodují (obrat portfolia) o 45 % více než ženy a že příliš časté obchodování, tj. vysoké makléřské poplatky, snižuje čisté zisky mužů ročně o 2,65 % na rozdíl od 1,72 % u žen. Zdá se vám to málo? Pomocí složeného úrokování se dá snadno spočítat, že muži si kvůli nadměrnému obchodování za 10 let zbytečně sníží výnosy v průměru o 24 %, zatímco ženy „pouze“ o 16 %. Tím ovšem myslíme pouze transakční náklady.
Druhou stranou mince jsou kapitálové výnosy či ztráty z jednotlivých obchodních pozic. Pro další ilustraci uvádím několik citátů ze zmíněného článku:
Konzistentně s predikcemi modelů nadměrného sebevědomí zjišťujeme, že průměrný obrat portfolia u mužů je téměř o polovinu větší než u žen. Zatímco jak muži, tak ženy své čisté výnosy kvůli nadměrnému obchodování snižují, u mužů je tato skutečnost ročně o 0,94 % horší. Rozdíly v obratu portfolia a investiční výkonnosti je ještě více zvýrazněna mezi svobodnými muži a svobodnými ženami. Svobodní muži obchodují o 67 % více než svobodné ženy a tím své výnosy ročně snižují o 1,44 % více než svobodné ženy.
Průměrný roční obrat ženského portfolia činí 53 %, zatímco muži ročně otočí 77 % portfolia. Navíc akcie, které muži stejně jako ženy prodávají, následně v průměru dosahují vyšších výnosů než akcie, které se poté muži i ženy rozhodnou nakoupit. Muži stejně jako ženy tak své výnosy obchodováním snižují. Muži to ovšem jednoduše činí častěji.
Horší obchodní výkonnost mužů tedy není způsobena horším výběrem akciových investic. Důvodem je zejména vyšší sebevědomí, které generuje větší obchodní aktivitu a z toho plynoucí vyšší transakční náklady v podobě makléřských poplatků.
A nyní troška sociologie. Proč jsou u ženatých mužů a vdaných žen rozdíly ve výkonnosti nejmenší? Autoři článku uvádí, že manželský svazek na oba partnery intenzivně působí a to se týká také nadměrného sebevědomí. U svobodných obchodníků je rozdíl v investiční výkonnosti největší. Stojí za zmínku, že se svobodným ženám daří lépe než vdaným ženám, nicméně na druhou stranu se svobodným mužům daří hůře než ženatým mužům. Zřejmý důvod je ten, že svobodní muži mají na obchodování více času, proto obchodují více a kvůli tomu dosahují horší výkonnosti. Proč se daří vdaným ženám výrazně hůře než ženám svobodným. Tuto skutečnost autoři připisují tomu, že vdané ženy cítí od svých partnerů větší podporu a díky tomu jsou více sebevědomé, což vede, jak jsem již několikrát uvedl, k většímu objemu obchodování a vyšším transakčním nákladům.
Autoři také uvádí, že průměrné roční transakční náklady (provize makléřské firmě) u nejaktivnějších obchodníků činí téměř 3000 dolarů. V době publikace článku tedy přibližně 100 tisíc korun. Není to příliš velká daň za aktivní obchodování? Není jeden milion zbytečně ztracených korun za 10 let aktivního obchodování až komická částka? Jen tak pro dokreslení. Pokud by investor každý rok uložil 100 tisíc korun s průměrným ročním úrokem 5 %, za 10 let by měl naspořeno přes 1,25 milionu korun!
Barber a Odean svůj článek zakončují velice poutavě a navíc se také stručně věnují behaviorálním financím z obecnějšího hlediska:
Moderní finanční ekonomie předpokládá, že se chováme extrémně racionálně. Není tomu ovšem tak. Naše odchylky od racionality jsou navíc systematické. Behaviorální finance opouští tradiční předpoklady finanční ekonomie s tím, že začleňují tyto pozorované, systematické a velice lidské odchylky od racionality do standardních modelů finančních trhů. Nadměrné sebevědomí je jednou z takových odchylek. Modely, které předpokládají, že jsou tržní účastníci nadměrně sebevědomí, poskytují jednu centrální predikci: nadměrně sebevědomí investoři obchodují příliš mnoho.
Průměrný roční obrat portfolií individuálních akciových portfolií činí 70 %. Ti investoři, kteří obchodují nejvíce, dosahují nejnižších výnosů. Máme za to, že existuje jednoduché a mocné vysvětlení pro vysoké úrovně kontraproduktivního obchodování na finančních trzích: nadměrné sebevědomí.
Celou studii můžeme shrnout následovně: Co se obchodování na akciových trzích týče, ženy mají oproti mužům navrch.
Pokud mají čeští drobní spekulanti, nejen mužského pohlaví, zájem svoji obchodní výkonnost zlepšit, jedna rada by jistě zněla: „Méně často, méně agresivně a s větším klidem a rozvahou.“ A co se ženské dominance v oblasti obchodování a spekulací týče, muži by neměli házet flintu do žita, neboť existuje jistě spousta činností, ve kterých mají navrch právě oni.
