ČEZ plánuje podat závaznou nabídku na německá aktiva Vattenfallu, žádá německou vládu o jasný výhled regulace
Šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro německý ekonomický deník Handelsblatt řekl, že společnost plánuje podat závaznou nabídku na hnědouhelná aktiva Vattenfallu. Požaduje ale od německé vlády jasný výhled ohledně regulace sektoru až do let 2035-2040. Vattenfall bude přijímat závazné nabídky na německá aktiva do konce března a o vítězi rozhodne pravděpodobně do poloviny roku.
Aby se skupině ČEZ nákup německých hnědouhelných aktiv švédského koncernu Vattenfall vyplatil, musí být podle Beneše z německé strany jasná perspektiva, že bude možné provozovat hnědouhelné elektrárny alespoň do roku 2035. Podle Beneše budou hnědouhelné elektrárny v Německu potřeba, aby vyvažovaly výkyvy obnovitelných zdrojů.
"Musí být spolehlivý a transparentní plán pro provoz uhelných elektráren, aby se investice (do aktiv Vattenfallu) vyplatila," řekl Beneš. "Musí být jasná perspektiva do roku 2035, lépe do roku 2040. Regiony (zasažené těžbou uhlí a výrobou elektřiny), zaměstnanci i hospodářství potřebují jasné podklady pro kalkulaci. Jsem přesvědčen, že si toho jsou němečtí politici vědomi," uvedl.
ČEZ si podle něj uvědomuje, že Německo chce posilovat význam obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, které se už nyní na výrobě elektřiny podílejí z jedné třetiny. "Jsme ale přesvědčeni, že uhelné elektrárny ještě nějakou dobu budou v Německu využívány jako překlenovací technologie," řekl.
Podle Beneše by v přechodné fázi mohly uhelné elektrárny sloužit jako rezerva pro zabezpečení dodávek pro případ propadu výroby obnovitelných zdrojů. "Provozovatelé fosilních elektráren by dostávali prémii za to, že budou svá zařízení udržovat v pohotovosti. A když nebudou obnovitelné zdroje dodávat proud, protože nebude foukat vítr či svítit slunce, tak budou fosilní elektrárny nasazeny," řekl.
Beneš také uvedl, že ČEZ má zájem o německá aktiva Vattenfallu i z toho důvodu, že švédský koncern nabídl k uhelným dolům a elektrárnám také vodní elektrárny. "Ty výborně odpovídají našemu cíli snížit emise oxidu uhličitého v naší produkci elektřiny. Kromě toho jsou i ekonomicky zajímavé," řekl.
Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8 000 megawattů. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3 000 megawattů. Společnost odhadovala, že by jí prodej německých aktiv mohl přinést až 3,5 miliardy eur.
Beneš se k možné hodnotě transakce odmítl vyjádřit. "Při zhodnocení šancí a rizik hraje důležitou roli vývoj ceny elektřiny a doba provozu elektráren. Neočekávám, že by v příštích letech cena elektřiny rostla," podotkl pouze.
O aktiva Vattenfallu se kromě ČEZ zajímají také Energetický a průmyslový holding (EPH) ve spolupráci s investiční skupinou PPF, Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal a německá energetická společnost Steag ve spolupráci s australskou investiční skupinou Macquarie.
"Hodnota německých aktiv Vattenfallu je odhadována na zhruba dvě miliardy eur (bez odečtení závazků). My tato aktiva vidíme jako riziková z důvodu vysokých emisí CO2. Při současných cenách elektřiny na burze by navíc pravděpodobně byla ztrátová. Zaručení dlouhodobého výhledu regulace ze strany německé vlády nevidíme jako příliš pravděpodobné," okomentoval zprávu Petr Bártek, analytik z České spořitelny.
Zdroj: Česká spořitelna
