Co musíte ráno vědět (1. května)

1. Americké akcie v úterý před rozhodnutím Fedu o měnové politice oslabily

Akcie ve Spojených státech v úterý oslabily. Náladu na trhu ovlivnily nejnovější statistické údaje, které den před rozhodnutím měnového výboru centrální banky USA o dalším nastavení úrokových sazeb ukázaly, že náklady na práci rostou a důvěra spotřebitelů se zhoršuje. Index Dow klesl o 1,49 % na 37 815,92 bodu, širší S&P 500 se snížil o 1,57 % na 5 035,69 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se propadl o 2,04 % na 15 657,82 bodu. Index volatility VIX stoupl o 6,68 % na 15,65 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o sedm bazických bodů na 6,682 %.

2. Evropské akcie v úterý zlevnily, investoři vyhodnocovali důležitá ekonomická data

Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo v červených číslech. Investoři vyhodnocovali řadu makrodat v čele s německou nezaměstnaností a HDP nebo inflací a HDP za eurozónu. Pod nulou skončila většina sektorů, pokles vedly automobilové odvětví a sektor zdravotní péče. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,68 % na 504,89 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,04 % na 8 144,13 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,03 % na 17 932,17 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,99 % a uzavřel na 7 984,93 bodu. Za měsíc STOXX Europe 600 klesl o 1,52 %, FTSE 100 se zvýšil o 2,41 %, DAX odepsal 3,03 % a CAC 40 ztratil 2,69 %.

3. Pražská burza v úterý oslabila, stahovaly ji akcie Monety

Pražská burza v úterý nenavázala na pondělní růst a oslabila, index PX odepsal 0,12 % na 1 548,85 bodu. I když se dařilo většině titulů včetně ČEZ, Komerční banky či Erste Group Bank, index srazily akcie Monety a také pojišťovny VIG.

4. Očekávané události

Ve středu zůstanou na Svátek práce zavřené trhy v Evropě, Číně a Hongkongu. V Japonsku vyjde finální dubnový index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru, Spojené království přidá index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide a ve Spojených státech se investoři zaměří na výrobní PMI, stavební výdaje, statistiku otevřených pracovních pozic (JOLTS) nebo na zprávu ADP o změně počtu pracovních míst v americkém soukromém sektoru. Ve 20.00 SELČ navíc skončí dvoudenní měnověpolitické zasedání americké centrální banky. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Erste Group Bank v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila čistý zisk o 32 % na 783,3 milionu eur

Rakouská bankovní skupina Erste, která vlastní mimo jiné i Českou spořitelnu, v letošním prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 32 % na 783,3 milionu eur. Přispěly k tomu vyšší čisté úrokové výnosy, zejména v Rakousku, díky vyšším úrokovým sazbám a většímu objemu úvěrů. Čistý úrokový výnos, což je důležitý ukazatel výnosů z úvěrů snížený o náklady na vklady, vzrostl o 4,7 % na 1,85 miliardy eur, pomohly jak vyšší tržní úrokové sazby, tak větší objem úvěrů.

6. Výrobce cigaret Philip Morris ČR vyplatí za loňský rok dividendu 1 220 Kč na akcii

Společnost Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v Česku, vyplatí za loňský rok dividendu v hrubé výši 1 220 Kč na akcii. Rozhodla o tom úterní řádná valná hromada. Za předchozí rok akcionáři dostali 1 310 Kč na akcii. Tabákové firmě loni klesl meziročně čistý zisk o osm procent na 3,3 miliardy Kč a tržby bez spotřební daně a DPH se jí snížily o 1,8 % na 20,6 miliardy Kč.

7. Německá ekonomika po poklesu opět roste, v prvním čtvrtletí přidala o 0,2 %

Hrubý domácí produkt Německa se po poklesu o 0,5 % v závěru loňského roku v prvním letošním čtvrtletí zvýšil mezičtvrtletně o 0,2 %. V úterý to na základě sezónně, cenově a kalendářně očištěných dat v předběžné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Pokles za čtvrté čtvrtletí byl však po revizi mnohem výraznější, dosud statistici hovořili o poklesu o 0,3 %.

8. Ekonomika EU po stagnaci ze závěru loňského roku vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,3 %

Ekonomika Evropské unie po stagnaci na konci loňského roku vzrostla v letošním prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,3 %. V rychlém odhadu to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat. Meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu stouplo z 0,2 % na 0,5 %. Mezičtvrtletní růst české ekonomiky byl vyšší než průměr EU.

9. Inflace v eurozóně v dubnu zůstala na 2,4 %

Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně zvýšily o 2,4 %, inflace tak zůstala na březnové úrovni. V rychlém odhadu to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v eurozóně tak zůstává nad 2% cílem Evropské centrální banky.

10. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,4 %

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,4 %. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,5 %. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Mezičtvrtletní růst HDP podle statistiků pozitivně ovlivnila rostoucí domácí poptávka, negativně působila poptávka ze zahraničí.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Elegantní Škoda Spartak vznikla jako provizorium, s následníky se vyráběla 16 let

Škoda Spartak se zrodila jako vůz, který měla mladoboleslavská automobilka vyrábět jen dočasně, než se stihne připravit na velkovýrobu skutečně lidového a všem přístupného vozu. Veřejnosti se spartak - oficiálně Škoda 440 - poprvé představil 1. května 1954 na prvomájové manifestaci v Mladé Boleslavi. Do prodeje se ale dvoudveřový čtyřmístný automobil klasické koncepce dostal až koncem léta 1955 a vyráběl se, tedy včetně navazujících octavií, do začátku 70. let.

Spartak přitom kromě poměrně elegantního tvaru nenabídl po technické stránce moc nového. Dvoudveřová karoserie byla usazena na osvědčeném páteřovém rámu s centrální nosnou rourou a pod kapotu konstruktéři umístili motor, jehož kořeny sahaly k předválečné Škodě Popular. Řadový čtyřválec měl objem 1 089 kubických centimetrů a dával výkon 40 koňských sil - odtud typové označení 440 (čtyři válce, výkon 40 koní). Přes čtyřstupňovou převodovku poháněl zadní kola.

Škodovka ale použitím osvědčených řešení jen plnila zadání z vyšších míst, ve kterém stálo, aby aspoň 80 % součástí pocházelo z předchozích modelových řad. Není proto divu, že například přední náprava byla stále ještě odpružena listovým perem. I díky použití osvědčených komponentů trvala cesta Škody 440 od prototypu, přichystaného 19. prosince 1953 k 69. narozeninám tehdejšího prezidenta Antonína Zápotockého, až k sériové výrobě necelé dva roky.

Během příprav sériové výroby se Škoda 440 představila i v zahraničí, na autosalonu v Bruselu v lednu 1955 vzbudil zaslouženou pozornost návštěvníků "vyšperkovaný" vůz nesoucí název Orlík. Mladoboleslavská továrna totiž kvůli obavě ze sporů s nizozemským výrobcem mopedů Sparta opustila původní jméno vozu. Orlíkem ale nová škodovka nezůstala, nějakou dobu se uvažovalo i o názvu Rival, nakonec ale továrna zvolila číselné označení a systém používaný už ve 30. letech.

Lidé ale novému automobilu, označovanému za mezityp lidového automobilu, neřekli stejně jinak než spartak. Koupit si jej přitom rozhodně nemohl každý, a to nejen kvůli ceně 27 450 korun za standardní model. To v době, kdy průměrná měsíční mzda byla po měnové reformě, jež v roce 1953 znehodnotila úspory většiny lidí, kolem 1 200 korun. Spartaky si mohli pořídit jen ti, kdo dostali zvláštní poukaz, rozdělovaný vybraným pracovníkům většinou odborovou organizací.

Dostat se ke spartakovi tak nebylo nic jednoduchého, i kvůli tomu, že se dlouho před dodáním vozu musel složit depozit ve výši dvou třetin ceny. Není proto divu, že se majitel vozu mohl setkat s neskrývanou závistí, což zachytili i autoři filmu Tři přání (1958), kde hlavní hrdina vyhrál spartaka s pomocí kouzelného dědečka v loterii. "To je export?" ptala se zvědavá domovnice potměšile na verzi vozu, který ve své luxusnější variantě nešetřil chromem.

Domácí zákazníci se přitom zprvu museli spokojit s chudší variantou, u které továrna místo chromu používala obyčejný smalt a chybělo mu i topení. I na československý trh se ale občas dostaly vozy v exportním provedení a od března 1957 se pak už vyráběla jen lépe vybavená varianta. Kromě základního typu 440 továrna produkovala i model 445 se silnějším motorem - a pak také Škodu 450, elegantní kabriolet, ze kterého se v další generaci stala Škoda Felicia.

Produkce spartaků skončila v lednu 1959, kdy je nahradila velmi podobná Škoda Octavia. Od svého předchůdce se na první pohled lišila zejména jiným tvarem přední masky (byla oválná a chyběly jí "vousky" nad mřížkou chladiče), změny se dotkly i podvozku, kde přední náprava konečně dostala vinuté pružiny místo listového pera. Octavia časem dostala i vylepšený motor a také variantu kombi, která se vyráběla ještě sedm let poté, co škodovka na jaře 1964 představila Škodu 1000 MB.

Model, který se měl původně vyrábět jen dočasně, se tak nakonec stal hlavní výrobní náplní továrny na téměř deset let. Během nich vzniklo 86 000 všech verzí spartaků následovaných 286 000 octavií (včetně 50 000 kombíků, které se vyráběly až do prosince 1971). Spartaky - a nejen ony - se poměrně úspěšně vyvážely do celého světa, přes 1 000 vozů se prodalo i v USA. Dnes je Škoda 440 ceněným veteránem, ministerstvo dopravy dnes registruje necelé dvě tisícovky vozidel, další odhadem stovky spartaků jsou v registru historických vozidel.