Co musíte ráno vědět (7. června)

1. Americké akcie zahájily týden mírným růstem, dařilo se růstovým titulům

Hlavní akciové indexy ve Spojených státech na začátku týdne vzrostly a zotavily se z části ztrát, které utrpěly minulý týden. Investoři nakupovali velké růstové firmy jako Apple a Amazon, jehož akcie se obchodovaly první den po rozštěpení v poměru dvacet ku jedné. Na devizovém trhu mírně posiloval dolar. Index Dow stoupl o 0,05 % na 32 915,78 na bodu, širší index S&P 500 přidal 0,31 % na 4 121,43 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 0,40 % na 12 061,37 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 1,13 % na 25,07 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o osm a půl bazického bodu na 3,040 %. Ceny ropy se zvedly o půl procenta, stejnou měrou naopak oslabilo zlato a bitcoin přidal přes 5 % na 31 400 USD.

2. Evropské akcie v pondělí zpevnily, hlavní indexy přidaly kolem procenta

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v zelených číslech. Z jednotlivých sektorů se nejvíce dařilo těžbě. V závěru uplynulého týdne naopak akcie klesly v reakci na data z amerického trhu práce za květen, která posílila očekávání, že Fed bude pokračovat v poměrně razantním utahování měnových kohoutů. Panevropský index STOXX Europe 600 posílil o 0,92 % na 444,12 bodu, německý DAX přidal 1,34 % na 14 653,81 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem jednoho procenta na 7 608,22 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,98 % na 6 548,78 bodu.

3. Pražská burza v pondělí mírně oslabila, dolů ji táhly hlavně akcie Komerční banky a Monety

Pražská burza v pondělí mírně klesla. Index PX se snížil o 0,11 % na 1 328,56 bodu. Dolů burzu táhlo hlavně oslabení akcií Komerční banky a Monety Money Bank. Naopak posílení cenných papírů energetické firmy ČEZ pokles burzy mírnilo.

4. Očekávané události

V úterý se investoři dovědí, jak se vyvíjí spotřeba japonských domácností, australská centrální banka rozhodne o měnové politice, Německo oznámí průmyslové objednávky a Španělsko samotnou produkci. V Česku budou oznámeny maloobchodní tržby, devizové rezervy a vývoj mezd a v Británii finální indexy nákupních manažerů. Z USA dorazí zprávy o obchodní bilanci a také o vývoji spotřebitelských úvěrů. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Rusnok: ČNB v červnu asi zvýší úrokovou sazbu minimálně o 0,75 procentního bodu

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání tento měsíc zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz to řekl končící guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Nyní dosahuje základní úroková sazba 5,75 % a je nejvyšší od roku 1999. Naposledy o jejím zvýšení bankovní rada rozhodla na začátku května. Šlo o šesté zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě.

6. Meziroční pokles tuzemského průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 %

Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 % z 1,3 % v březnu. Za poklesem opět stála automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,8 %.

7. Hodnota IPO v USA a v Evropě za prvních pět měsíců roku klesla o 90 %

Hodnota primárních veřejných nabídek akcií (IPO) ve Spojených státech a v Evropě od začátku roku do konce května klesla meziročně o 90 %. Hlavním důvodem je válka na Ukrajině a růst inflace a úrokových sazeb. S odvoláním na údaje společnosti Dealogic o tom informoval list Financial Times. Celkem 157 společností získalo do konce května z nabídky akcií 17,9 miliardy USD, zatímco ve stejném období loni 628 firem získalo 192 miliard USD. Celosvětově se hodnota primárních nabídek snížila o 71 % na 81 miliard USD, přičemž počet primárních nabídek se propadl na 596 z 1 237 loni.

8. Reuters: UniCredit bude zájemce o svou ruskou pobočku hledat i v zahraničí

Italská bankovní společnosti UniCredit se snaží urychlit plány na odchod z Ruska, zájemce o své tamní podnikání proto bude hledat i mezi investory mimo Rusko. S odvoláním na informované zdroje to v pondělí uvedla agentura Reuters. Mluvčí UniCredit se ke zprávě odmítl vyjádřit.

9. Musk hrozí zrušením smlouvy o převzetí Twitteru, viní firmu z jejího porušení

Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk varoval, že by mohl odstoupit od smlouvy o převzetí internetové společnosti Twitter, za kterou nabídl 44 miliard dolarů. Jeho právní zástupce uvedl, že Twitter odmítá žádosti o poskytnutí údajů ohledně falešných a spamových účtů na stejnojmenné sociální síti. Dodal, že tento postup je porušením podmínek dohody a že Musk si vyhrazuje právo dohodu zrušit.

10. Ministerstvo financí v předběžném návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2023 zvýšilo nebo nechalo výdaje většině kapitol

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zatím naplánovalo se schodkem 295 miliard korun, zvýšilo nebo nechalo na stejné úrovni ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než poloviny kapitol. Více by mělo dostat ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo obrany. Větší výdaje by měly být i na obsluhu státního dluhu. Vyplývá to z materiálu, který má k dispozici ČTK. Dokument k přípravě státního rozpočtu na rok 2023 minulý týden projednala vláda. Pro letošní rok je schválen schodek rozpočtu 280 miliard korun, resort financí ale plánuje v červenci vládě předložit novelu letošního rozpočtu.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Část britských firem testuje čtyřdenní pracovní týden při zachování mzdy

Zhruba 70 společností s více než 3 300 zaměstnanci v Británii začalo od pondělí testovat návrh, že jejich zaměstnanci budou pracovat pouze čtyři dny v týdnu při zachování plné mzdy. Pilotní projekt potrvá šest měsíců a má zjistit, zda se podaří zkrátit pracovní týden bez toho, aby se snížila produktivita práce. Experiment zorganizovala skupina, která se zasazuje o kratší pracovní týden bez snížení mezd, uvedl server televize BBC.

Podle organizátorů je experiment největší svého druhu na světě. Řídit ho budou akademici z univerzit v Oxfordu a Cambridge, odborníci z americké Boston College a z institutu Autonomy.

Do testování se zapojily firmy z různých oborů, od vývojářů kancelářského softwaru přes náborové firmy až po charity či restaurace nabízející oblíbené fish and chips. Výzkumníci budou měřit dopad na produktivitu a duševní pohodu, ale také na životní prostřední a rovnost pohlaví. Budou sledovat, jak zaměstnanci reagují na den volna navíc, včetně faktorů, jako jsou stres, spokojenost s prací a životem, zdraví, spánek, využití energie a cestování.

"Koncept pětidenního pracovního týdne z 20. století už není tím nejlepším pro podnikání v 21. století," řekl generální ředitel Charity Bank Ed Siegel. "Pevně věříme, že čtyřdenní pracovní týden bez změny mzdy nebo výhod vytvoří šťastnější pracovní sílu a bude mít stejně pozitivní dopad na produktivitu podnikání, zkušenosti zákazníků a naše sociální poslání," dodal. Charity Bank do průzkumu rovněž zapojila.

Experiment je součástí širší celosvětové iniciativy. Testy menšího rozsahu se konají také v Irsku, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Některé společnosti, například technologická firma WANdisco či internetová banka Atom, už podobný systém přijaly v naději, že méně pracovních dní zvýší produktivitu lidí v době, kdy jsou v práci, a zlepší morálku zaměstnanců.

Vedoucí výzkumu, ekonomka a socioložka z Boston College Juliet Schorová, uvádí, že držet se rigidního, staletí starého systému založeného na čase nedává smysl. Připouští ale, že myšlenka čtyřdenního pracovního týdne nemusí vyhovovat každému ani všem profesím.