Koronavirové pololetí: Dolar potvrdil svou sílu

Trhy reagovaly na obavy z ekonomických důsledků restriktivních vládních
opatření dramatickým nárůstem rizikové averze a v určité fázi doslova úprkem od rizikových aktiv k těm bezpečnějším. A ačkoli jsou Spojené státy zemí s největším počtem nakažených i mrtvých v rámci epidemie nemoci COVID-19, americký dolar díky své pozici bezpečného přístavu podporu neztratil.

Za první pololetí letošního roku dolarový index měřící výkonnost dolaru vůči šesti nejvýznamnějším měnám posílil o necelé procento. S výjimkou švýcarského franku (a nepatrně také eura a japonského jenu) navíc nenajdeme měnu vyspělých zemí, vůči které by zelené bankovky nezhodnotily.

Pozice dolaru ovšem vynikne zejména při pohledu na výkonnost měn rozvíjejících se zemí. Ty na koronavirovou krizi doplácejí mnohem výrazněji. Jednak proto, že síla odezvy hospodářských politik, centrálních bank i vlád není taková jako ve vyspělých zemích, a jednak proto, že často patří mezi země s velkým podílem cestovního ruchu na HDP.

Letošní první pololetí tak "nevyšlo" hlavně měnám zemí Latinské Ameriky. Brazilský real ztratil více než čtvrtinu hodnoty, mexické peso zhruba 17 % a argentinské peso 15 %. Druhou nejhorší měnou byl jihoafrický rand s dolarovou ztrátou bezmála 19 %. Z evropských zemí nejvýraznější ztráty utrpěly turecká lira (-13,2 %), ruský rubl (-12,9 %), islandská koruna (-12,5 %) a ukrajinská hřivna (-11,2 %).

_{Autorem textu pro deník E15 z 2. července 2020 je hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.}

Zdroj: E15