České zemědělství 2017: Dotace, půdní nákupní horečka a nové technologie

Zatímco v České republice máme rovný milion vlastníků zemědělské půdy, zemědělských subjektů v ČR jen necelých 50 tisíc. Fyzické osoby jsou zastoupeny v celkovém počtu zhruba 45 tisíci subjekty, právnické osoby čtyřmi tisíci a na trhu působí 500 družstev.

"Zatímco fyzické osoby hospodaří přibližně na třetině zemědělské půdy, právnické osoby obdělávají necelých 70 %. Ve větší míře se zemědělské podniky zaměřují na rostlinnou výrobu, živočišná výroba upadá. Krizového stavu v živočišné výrobě si je vědoma i naše vláda, a proto na něj reaguje ve své koncepci Ministerstvo zemědělství," vysvětluje specialistka rozvoje obchodu České spořitelny se zaměřením na zemědělství a obnovitelné zdroje energie Kristýna Lojková.

Podle její kolegyně Ivy Bönischové z útvaru Řízení klientských propozic a rozvoje obchodu nejvíce obhospodařované půdy mají právnické osoby, a to zhruba 2,5 milionů hektarů. Fyzické osoby obhospodařují přes milion hektarů.

"Aby zemědělci na trhu uspěli, měli by se sdružovat do odbytových družstev, čímž vzroste jejich vyjednávací síla pro zajištění odbytu jejich produkce. Na druhou stranu svoji úlohu budou mít i malé podniky s diverzifikovanou nabídkou například čerstvých produktů v rámci lokální nabídky," myslí si Bönischová, podle které vedle dotací ovlivňuje rozvoj českého zemědělství i tvrdá cenová politika obchodních řetězců.

Závislost na dotacích

Český zemědělský trh stojí a padá s evropskými i národními dotacemi. Zemědělci dostávají přímé dotace za každý obhospodařovaný hektar zemědělské půdy a dále dotace na své investiční projekty, jako je například nákup nové techniky, ale i na činnosti, které se zemědělskou činností mohou nebo přímo úzce souvisejí, jako je například výroba elektřiny v bioplynových stanicích. Nově pak mohou získat dotace i na rozvoj živočišné výroby, která v minulých ltech kvůli absenci dotací na mnoha místech v Česku zanikla.

"Ceny v zemědělství určuje dotační politika a tu my jako zemědělci jen těžko dokážeme předpovídat. Ale bez dotací to dnes v zemědělství nejde. Nebýt dotací, zemědělci by sice mohli hospodařit na své půdě docela po svém, ale těžko by mohli konkurovat dotovaným zemědělcům ze zahraničí," říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Jako příklad uvádí aktuální situaci na trhu s drůbežím masem, které čeští zemědělci dokáží vyprodukovat levněji než například jejich kolegové v Německu, ale vzhledem k tamní podpoře zemědělců i ze strany jednotlivých spolkových zemí se i tak v Česku v obchodních řetězcích prodává dražší drůbeží maso z Německa. Čeští zemědělci tak podle Pýchy v souvislosti s živočišnou výrobou hovoří v nadsázce o hobby, které vychází dráže než například golf nebo aviatika.

"Místo toho, abychom měli za cíl kvalitní zemědělskou produkci a soběstačnost, honíme mnoho dílčích cílů, abychom nepřišli o dotace. Zemědělci jsou z toho otrávení, protože i oni chtějí dělat zemědělství, jak nejlépe umějí, ale protože ho bez dotací dělat nemohou, musejí dělat to, na co dostanou dotace," vysvětluje Martin Pýcha, podle kterého by se bez dotací celý český zemědělský sektor propadl do ztráty 15-20 miliard korun, což by se docela jistě projevilo na nárůstu cen potravin. "Za dotace si de facto kupujeme levné potraviny," tvrdí Pýcha.

Aktuální trendy

Klíčovou roli i v zemědělství začínají stále více hrát moderní technologie a inovativní postupy, jejichž využívání vede k nárůstu produktivity a snižování provozních nákladů v zemědělských podnicích.

"Pozitivní vliv na české zemědělství by měla mít i nová koncepce Ministerstva zemědělství, která počítá do roku 2030 se zvýšením soběstačnosti českého zemědělství v základních komoditách prostřednictvím snížení plochy pro pěstování olejnin a obilovin a navýšení podpory v oblasti živočišné výroby. Tím by mělo dojít k vyrovnání nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou výrobou," popisuje současnostKristýna Lojková. A upozorňuje i na aktuální rizika. "Na trhu se zemědělskou půdou se objevilo mnoho investorů, kteří ji nenakupují za účelem produkce, ale ze spekulativních důvodů. S tím nesouhlasíme, a tak například úvěry s dlouhou splatností na nákup půdy poskytujeme výhradně zemědělským prvovýrobcům," říká.

Kristýna Lojková zmiňuje i další trend, který s aktuálním hladem po půdě souvisí, a tím jsou akvizice na trhu se zemědělskými subjekty, jejichž cílem je upevnění nejen vlastnické struktury, ale i získání další výměry zemědělské půdy. "Ceny půdy v ČR jsou ale stále na poloviční úrovni oproti například Rakousku nebo Německu," upřesňuje.

Velkým zemědělským tématem současnosti je podle ní i péče o kvalitu půdy, kterou ovlivňují jak dotované osevní postupy, tak fakt, že z 50 tisíc zemědělců v Česku chová například krávy jen 1 600 zemědělců.

Více o tématu: www.investicniweb.cz/agro