Investování: Řízení rizika a vyhýbání se riziku nejsou totéž

Snaha omezovat riziko za každou cenu se vyskytuje zejména v době, kdy se na trzích zvýší volatilita, případně při delších medvědích trendech. Zní to na první pohled logicky, ale nemusí to vést k lepším výsledkům. Stejně špatně to může dopadnout, když se při každé špatné zprávě investoři budou jistit SHORT příkazy, kdy vedle špatného výkonu investic zapůsobí i poplatky navíc. A i když se někdo bude snažit tvrdit, že to je řízení rizika, protože to zní fundovaně a moderně, není to tak. Je to pouze cesta k postupnému vymazání investičního účtu.

Justin Sibears ze společnosti Newfound Research to vystihl poměrně přesně, když rozdělil ztráty investorů na rychlé a pomalé. Rychlé ztráty jsou jasné každému, kdo někdy příliš zariskoval a v krátké době přišel kvůli nějaké nečekané události o hromadu peněz, případně udělal špatné rozhodnutí v nesprávné době.

Trochu jinak je to s pomalými ztrátami, jejichž nebezpečnost spočívá v tom, že si jich investoři nevšimnou dříve, než je pozdě. K čemu Sibears došel?

• Pro většinou investorů znamená dlouhodobé selhání nesplnění jejich finančních cílů.
• V kontextu správy portfolia toto selhání přichází ve dvou případech. Pomalý neúspěch vyplývá z toho, že investor podstupuje příliš malé riziko, zatímco rychlé ztráty vycházejí z toho, že investor riskuje příliš. Aaron Brown ve své knize  Red Blooded Risk napsal: "Méně riskovat neznamená být více v bezpečí. Akorát to přináší horší výsledky. Ale přílišné riskování také přináší špatné výsledky a většinou nakonec vede ke katastrofě."
• Třetím druhem selhání je velice rychlá ztráta. Ta nastane, když umožníme svému mozku, aby se řídil kognitivními předsudky, a zvýrazňoval tak dopady tržní volatility.
• Po odeznění finanční krize bylo řízení rizika většinou chápáno jako omezování, případně snižování rizika. Ve skutečnosti však seriózní řízení rizika není o redukci rizik, ale jejich úpravě tak, aby nedocházelo k pomalým ani k rychlým ztrátám.