Petr Novotný: Staré poučky přizpůsobuji nové době, trhy se rychle mění

Co vás jako profesionálního investora vedlo k založení Investičního webu?

Cítil jsem, že tu takové médium ještě není, byla to mezera na trhu. Finanční a investiční edukaci se tu věnuje málo lidí i médií a viděl jsem, že takové weby existují i v zahraničí. V oblasti investic je potřeba mít nějakou praxi, zažít to na vlastní kůži. Než jsem web založil, pracoval jsem v investičním bankovnictví 15 let. Byl jsem tedy i na té druhé straně, než jsem přešel na stranu edukační. Před 12 lety, kdy Investiční web vznikal, jsem začal také učit finanční poradce a nějakou dobu jsem už pracoval pro Českou televizi. Měl jsem tedy zkušenosti i s videem, které podle mě na web patří. Dnes sice videa dělá kdekdo, ale jsou tu velké rozdíly.

Myslíte rozdíly v kvalitě obsahu?

Ano. Poslední rok, dva byl obrovský boom nových youtuberů a podcasterů, kteří se snaží vzdělávat a řeší především krypto svět. Často ale mají k odbornosti daleko. Ale abych se ještě vrátil k první otázce, web vznikl proto, že jsem tu chtěl šířit investiční gramotnost a předávat zkušenosti, které jsem nabyl jak teorií, tak praxí. Navíc stále paralelně k tomu investuji, takže se tam potkávaly věci praktické a teoretické a dávalo mi to smysl. Narazil jsem i na zajímavé lidi, kteří mi s projektem pomáhali a pomáhají dodnes.

Pro koho je váš web primárně určen? Spíše laikům, nebo odbornější veřejnosti?

Rozptyl témat na webu je dost pestrý, takže myslím, že naplňuje potřeby laika i experta. Každý den přidáváme kolem 50 příspěvků. Základní zprávy z investic a ekonomiky, vlastní obsah, překlady zahraničních článků, výstupy ze sociálních sítí. Každý si najde své klíčové slovo. Struktura čtenářů je dlouhodobě podobná – třetinu tvoří investoři začátečníci, třetinu zkušení a kvalifikovaní investoři a třetina jsou bankovní nebo finanční poradci. Dnes díky změnám, zvětšení obsahu, redesignu a také covidu-19 jsme znásobili návštěvnost webu ze 100 na 200 tisíc unikátních přístupů měsíčně.

Díky covidu-19 – myslíte to tak, že lidé začali trávit více času u počítače, nebo proto, že se více zajímají o investice?

Obojí. Hlavně měli více času. Rozjeli jsme pořad Tržní expertní výhled, což je povídání o tom, co se děje na trzích. Jde o formát, který má tři čtvrtě hodiny až hodinu. Na začátku jsem si říkal, že to nemůže nikdo ukoukat. Snažili jsme se spíše dělat videa do jedné minuty, protože víme, že lidé neudrží pozornost, ale tady najednou byli schopni vydržet až do konce. Bylo to tím, že dvě třetiny lidí byly doma a mohly si pořad pustit v pondělí v deset hodin dopoledne, což normálně v práci nejde. Navíc velká část těchto lidí podle nás už doma zůstala a mohou si to stále v těch deset hodin pustit. Když to není pouze vata a mluvení o ničem, pozornost udrží. Lidé jsou už vzdělaní, dost se to posunulo.

Zajímá investování mladou generaci?

Zajímá. Především jim jde o určité trendy v investování, což je nyní hlavně krypto. Řada mladých si problematiku nastudovala do základů, aby pochopila, v čem se pohybuje. Znám hodně třicátníků, kteří jsou díky kryptoměnám milionáři. Nakoupili kryptoměny za pár dolarů a některé z nich pak vyletěly třeba o tisíc procent. I s malým kapitálem mohly děti s kapesným od rodičů vydělat takové peníze.

Ale to asi nezažívají všichni, takový úspěch.

Samozřejmě se učí a některé z nich trh vyškolil. Ale beru to jako školu investování. Naše generace si to vyzkoušela na akciích. Je to hodně svět IT a mladí k němu mají blíže, i když je vlastně investování moc nezajímalo. Ale časem se naučí, že se nemá vše sázet jen na jednoho koně.

Od koho se učíte vy? Máte nějaké své vzory v investování nebo nějakou zásadní knihu, kterou byste doporučil?

S knihami je to teď složité. Od roku 2001, kdy jsem začal vyučovat o investování, vedle toho sám investoval a pracoval jako investiční bankéř, jsem měl knihy, které přinášely vhled do oblasti investic. Věnovaly se hodně Warrenu Buffettovi, hledání firem, které tu s námi budou až do smrti, poměrovým ukazatelům, podle kterých můžete určit, která firma je levná a která drahá, existovala v podstatě bible, podle které se dalo investovat. Pak ale přišla v roce 2008 krize, systém se málem zhroutil a podle většiny knih přestalo být možné se učit. Nikdo nevěděl, co bude dále, jestli se investiční svět dá znovu dohromady. Některé knihy asi stojí za přečtení i teď, ale myslím si, že je potřeba studovat věci, které se dějí dnes. Kniha, která vyšla před deseti lety, nemůže být návod pro dnešek.

Ale abych se vrátil k investičním guruům, tak jsem se nechal inspirovat lidmi, kteří jsou přibližně staří jako já, protože například zmíněnému Warrenu Buffettovi je devadesát a už není schopen podchytit vše, co se děje. Inspiroval mě proto Jim Cramer. To je burzovní komentátor a člověk, který založil podobný web, jako mám já. Dnes dělá moderátora na CNBC, má vlastní pořad Mad Money. V branži se pohybuje přes 20 let, ale ještě předtím vedl svůj vlastní hedgeový fond, až poté začal dělat vlastní show. Má samozřejmě mnoho kritiků, protože své tipy často střílí od boku, ale mnoho lidí přivedl k investování a zpopularizoval investování nejen v USA. Má čuch na to, co se na trhu děje. Je často na straně býků, optimistický scénář vidí i v krizi. Má své heslo: Nějaký ten býk vždy venku je, musíte ho jen vidět.

Pak jsou ale lidé, kteří se na trhy dívají pesimisticky a vidí spíše medvědí scénář. To je třeba Michael Burry, podle kterého byla napsána kniha a pak natočen film Big Short. To je člověk, který v Americe v roce 2008 vydělal miliardu dolarů na poklesu nemovitostního trhu, když si všichni mysleli, že ceny domů porostou až do nebe. Jde proti trhu a poukazuje na věci, které si myslí, že jsou dlouhodobě neudržitelné. Je to velký kritik tištění peněz, fiskálních dluhů vlád a upozorňuje na to, že to špatně dopadne. Občas mu někdo vyčítá, že je přivolávač apokalypsy, ale v mnoha věcech má pravdu. A zároveň vydělal na tom, že trhy mohou jít dolů a systém může skončit.

Je tedy dobré hledat průsečík mezi různými názory.

Často, když mám v redakci hosty nebo když vyhledáváme nějaké informace ke konkrétním investicím, máme k dispozici zhruba čtyři grafy, které ukazují, že jejich investice půjde nahoru, ale zároveň čtyři grafy, které poukazují na to, že existují také otazníky. Svět není černobílý a hodně lidí nezažilo žádnou krizi. Já sám jsem jich zažil hodně. Krizemi se ale člověk učí a stejně tak se učí tím, když jdou ceny aktiv stále nahoru, nechce je nakupovat, protože jsou příliš drahé, ale nakonec je pak stejně koupí, protože, co když půjdou nahoru dál. Člověk dělá chyby jak cestou dolů, tak nahoru. Důležité je se z chyb poučit a moc je neopakovat. Základem je neztratit kapitál a zůstat ve hře. Neznám nikoho, kdo by jen stále vydělával.

Co zásadního se po roce 2008 v investování změnilo? Je hlavní změna v obrovském tištění peněz?

Ano, je to hlavně tím. Tím, jak spadly úrokové sazby do negativní úrovně. Jak je možné, že úrok může být v mínusu? Jak je možné, že když vám někdo půjčí peníze, tak vám za to ještě zaplatí? Toto je úplně scestné a dříve jsme si mysleli, že se to nemůže stát. Všechny natištěné peníze se do ekonomiky nedostaly, zůstaly ve finančním systému. Teď už jsou ale částečně také mezi lidmi, kteří si mohou vzít (historicky stále) levnou hypotéku nebo půjčku. Dnes si mnoho lidí bere hypotéku proto, aby investovali. Půjčit si za dvě až tři procenta, když je inflace pět, se prostě vyplatí (rozhovor byl veden na konci října 2021 – pozn. red.). Toto uvažování už je i v mainstreamovém proudu, ve střední vrstvě. Dnes jsou peníze levné a navíc roste inflace, tak lidé hledají investiční příležitosti. Nejen profesionálové, ale i obyčejní lidé. Také proto jsou akcie na maximech.

Jak zmínil Juraj Karpiš ve své přednášce na Vyšehradském fóru, například v Americe lidé covidové příspěvky od státu investovali především do akcií.

Asi se inspirovali u bohatých lidí. Portfolio dolarových milionářů se sestavuje každý rok a jeho třetina, a možná více, je v akciích. Když si lidé v médiích přečtou, jak akcie posilují, jdou je nakoupit.

Tohle je zajímavý jev, že lidé jdou do investic často až ve chvíli, kdy je jejich cena na vrcholu, zatímco když byla cena nízká a výhodná, nezajímali se.

Tomu pomáhají média a psychologické mechanismy. Důležité jsou různé milníky, třeba když se cena přehoupne přes 1 000 nebo 5 000 (ať už v korunách, nebo dolarech). Ekonomiky se rychle vzpamatovaly po krizích v roce 2008 i během pandemie covidu-19, a to hlavně díky finančním stimulům a úsporám domácností, které hledají cestu na kapitálový trh a zhodnocení. Ale je pravda, že v Americe jsem spíše čekal, že peníze utratí.

Je investování více o matematice, nebo spíše o znalostech sociologie a psychologie?

Určitě neplatí, že když chcete být dobrým investorem, musíte mít ekonomické vzdělání. Kromě mě nemá v naší redakci ekonomickou školu nikdo. Jsou to lidé, kteří třeba studovali jazyky, umějí dobře psát a o investování se naučili tak, že četli aktuální věci. Většinu objemu obchodů na trzích tvoří elektronické obchodování. Je tedy velká poptávka po lidech se znalostmi vysoké matematiky a těch, kteří umí vyhodnocovat situace pomocí programů a strojového učení. Ale zároveň ten, kdo umí vnímat náladu na trzích, může být ještě daleko úspěšnějším investorem než matematik.

Já sám spíše dám na to, zda konkrétní investice dávají smysl ekonomicky podle tradičních pouček, které jsem si upravil pro současnou situaci. Navíc se potkávám s mnoha lidmi v oboru a získal jsem za tu dobu cit na to, co se na trhu děje. Hledám, kde začíná trend. Základem je se o problematiku aktivně zajímat a sledovat to, co se děje.

Když chci investovat do akcií, je dobré si vybírat jednotlivé tituly, nebo je lepší jít do celého indexu?

To je další důvod, proč začaly ceny akcií hodně růst. Lidé, i když neměli velkou znalost prostředí, tak se podívali do minulosti, prohlédli si grafy jednotlivých firem, jako je například Amazon, který dokázal vyletět během krátké doby nahoru a stejně rychle spadnout, a řekli si: Nejsem schopen tohle trefit, není tedy jednodušší vsadit na index, když všechny statistiky ukazují, že většina portfoliomanažerů není schopna je překonat? Sázka na regionální indexy (americký S&P 500 nebo evropský STOXX Europe 600) je mnohem jednodušší a tento typ investování se stal dostupnějším pro běžnou veřejnost. Tím pádem do nich proudí více peněz, které pohánějí růst.

Znamená to, že tam lidé přesouvají peníze ze svých běžných účtů, kde měli donedávna své úspory?

Ano, je to trend. Všichni vidí, že sazby jsou nízké. Češi hojně přesouvají své finance z dluhopisů do akcií. Vidí, že dluhopisy mnoho nevynášejí, doporučují jim to i jejich bankéři. Samozřejmě tím mnohem více riskují, ale v současnosti je těžké neriskovat.

Velkým tématem je nyní vysoká inflace. To je také důvod, proč lidé stále častěji investují.

Jedna věc je oficiální inflace, druhá věc je inflace reálná. Například Amerika jednou za čas změní její přepočítávání. Podle dřívějších měřítek by inflace v USA nebyla na pěti procentech, ale na jedenácti. A pocitová inflace mezi lidmi je ještě dvojnásobná.

Jak si prostřednictvím investování poradit s inflací?

V minulosti fungovaly nemovitosti, řada realit má inflační doložku, takže je schopna se s tím vypořádat.

To si ale nemůže dovolit každý.

Ale je možné investovat do nemovitostních fondů. Já sám investuji do zemědělské půdy, ta v minulosti vždy pobila inflaci. Velkou váhu svých investic jsem nasměroval do fondu soukromého kapitálu, který investuje do sektoru longevity (dlouhověkosti). Tam vidím opravdu investiční megatrend. Další věc je zlato. Někdy se mu daří, jindy ne, ale dobou, kdy se mu daří prakticky vždy, je období stagflace (kdy roste inflace, ale ochabuje ekonomický růst). Zlato v portfoliu dává smysl v jakékoli době, ale ve stagflaci je vítězem.

Je pravděpodobné, že nás čeká období stagflace?

Stále více věcí na to ukazuje. Ekonomika ve světě zpomaluje. Máme úspory, snažíme se něco nakoupit, ale dodavatelsko-odběratelské řetězce selhávají. Jak tedy ekonomika poroste? Potkává se mnoho věcí najednou. Lidé jsou ochotni zaplatit hodně peněz, protože dané zboží chtějí za každou cenu. Pak je často koupí od překupníků za dvojnásobek, což žene ceny dále nahoru. Myslím, že stagflační scénář je velice reálný.

Zároveň obrovsky rostou ceny energií. Jak se na to díváte?

Opět se spojilo více věcí najednou. Jde o politický problém, protože tu máme "zelenou dohodu", je až nesmyslný tlak na alternativní zdroje. Na trhu s emisními povolenkami se pohybuje mnoho spekulantů, kteří jejich cenu ženou nahoru. Pak je tu otázka nabídky a poptávky. Přišel šok s rychlým oživením ekonomiky po lockdownech. Ale například situace s Bohemia Energy je chybou regulátora, to se nemělo stát. Nemůžete spekulovat s portfoliem s 900 tisíci zákazníků. A oni spekulovali, že ceny nepůjdou nahoru. Ale když se bavíme o portfoliu, v době vysoké inflace už mnoho akcií nedává smysl, protože se ve firmách projeví vysoké ceny. Nakoupit si akcie energetických firem v této chvíli smysl dává, je to vlastně způsob zajištění.

Říkal jste, že svět investic se změnil. Platí ještě něco ze základních pouček?

Určitě pravidelné investování a průměrování ceny, protože vše je nyní nahoře.

Co vás v uplynulém roce v oblasti investic nejvíce překvapilo?

Asi to, jak rychle se vše vzpamatovalo. To asi překvapilo všechny, rychlost oživení byla bezprecedentní. Také mě překvapil nárůst počtu nováčků na trhu, hodně k tomu přispěla platforma Robinhood. Hodně lidí ale má investice nakoupené na páku, mohou dostat velkou lekci a může je to hodně bolet.

A co očekávat v dalším tržním roce?

Inflace tu s námi bude nadále, pravděpodobně přijde i stagflace. Centrální banky budou nuceny zvedat sazby, ale nevidím tam velký prostor, protože veřejný dluh je příliš vysoký a razantním zvýšením sazeb by se mohla rozpoutat finanční krize. Další věc, se kterou je potřeba počítat, jsou geopolitická rizika. Osobně mám ale největší obavy z nástupu zdravotní totality a s ní spojeného masivního omezování osobních svobod.

Zdroj: GMAG