Striptýzový boom v korektní Americe

Ve věku #MeToo, svobodné volby pohlaví a formulářů vyplňovaných za účelem projevení souhlasu se sexuálními návrhy by člověk mohl snadno nabýt dojmu, že sexualitě amerických mužů, neřkuli maskulinitě vůbec, odzvonilo.

Ne tak docela. Alespoň tedy podle toho, jak se vede tamním striptýzovým klubům. Podle Ishfaquea Faruka, analytika z WestPark Capital, jehož cituje agentura Bloomberg, je "zábava pro dospělé" (jak se tomu říká v novinách pro případ, že by to četla redaktorova manželka) byznys s celoamerickým obratem šest miliard dolarů. Sice to není taková pecka jako heroin (chápáno skrze zmíněný obrat), ale pořád jde o úctyhodné číslo.

Stále více podniků tohoto typu navíc spoléhá na korporátní klientelu, která si řečené prostředí vybírá nejen k zábavě, nýbrž i k obchodním jednáním. Zda právě tam berou bossové inspiraci, jak naložit s konkurenty, zaměstnanci, zákazníky, regulátory i veřejností, je druhá věc.

Uvedený byznys roste o 1-2 % ročně (po započtení inflace). Jak Farukovi sdělila firma RCI Hospitality Holdings, což je řetězec přes zaříznuté G-strings a spol., korporátní klienti jsou nadále významnou součástí jejího finančního modelu.

Bojovníci za zrušení všeho, co je byť jen mírně zábavné, jsou pochopitelně otřeseni. Zpráva o pokračující prosperitě striptýzových klubů totiž přichází ve chvíli, kdy vyspělý svět jednoznačně odsuzuje projevy sexismu na pracovišti, od bezvýznamných (i kdyby takové byly, ačkoli žádný projev sexismu není bezvýznamný) až po otřesné, jako když muž podrží ženě dveře, nebo vyloženě kriminální, jako když muž naznačí, že se mu žena líbí (nebo nelíbí, to je pak teprve zle).

"Po tom všem je představa, že striptýzový klub může být vhodným místem k navázání vztahů mezi kolegy, nebo dokonce s klienty, přinejmenším bezohledná," cituje Bloomberg Marianne Cooperovou, což je, jak jste nejspíše trochu tušili, socioložka z Laboratoře inovací v ženském vůdcovství při Stanfordově univerzitě.

Cooperová vyjadřuje svůj rozhodný nesouhlas s praxí, která obnáší muže sledující v pracovní době nahé ženy. "Není to důležité pro byznys, nýbrž pro dysfunkční toxickou kulturu, jež nevnímá ženy jako schopné kolegyně," cituje ji Bloomberg.

Některé firmy to již pochopily, Výrobce předražených tepláků Under Armour zatrhl na začátku listopadu zaměstnancům platit návštěvy striptýzu firemními kreditními kartami. Od té doby akcie firmy klesaly, dokud se neprobral celý trh. Wall Street se má každopádně v oblasti (především) pánské "zábavy" asi ještě co učit.

Bez ohledu na výstřelky managementu Under Armour však byznys se svlékáním vzkvétá. The Rosewood Theater, což je drahý podnik toho typu na Manhattanu, plánuje celoamerickou expanzi. V klubech v Detroitu, Houstonu a Dallasu (což jsou, předpokládejme, ty, s nimiž mají autoři textu Bloombergu osobní zkušenost, ať již ze studia výročních zpráv, z publika či z pódia) je korporátní klientelou narváno. Akcie firmy RCI, jež vlastní na 40 klubů a restaurací pro dospělé (restaurace pro dospělé je zřejmě to, kde vám studenou znojemskou a teplou desítku přinese otahaná otylá polosvlečená padesátnice), se letos v srpnu vyšplhaly na maximum. Od té doby firma oznámila, že převzala kluby v Pittsburghu a Chicagu a v hledáčku pro další rozšiřování má ještě dalších 500 klubů po celé Americe.

Striptýzový boom v korektní Americe. To je na pováženou, zejména při vědomí skutečnosti, že striptýzové kluby patří k těm nejstrašlivějším místům na světě. Konkurovat jim může snad jen kalifornská Laboratoř inovací v ženském vůdcovství.