Co Twitter dal: K čemu diverzifikace?
Tentokrát něco o tom, jak se snaží Itálie snižovat dluh (a nedaří se jí to), že centrální banky (opět) pumpují do systému hodně peněz, že diverzifikaci vlastně nepotřebujeme a o tom, že aktivně spravované fondy již opravdu netáhnou. A nakonec jeden dluhopis, který vyplácí úroky již 371 let.
1. Itálie splácí dluh
Itálie našla způsob, jak snížit svůj obrovský vládní dluh. Plánuje prodat nemovitosti v hodnotě 1,8 miliardy eur. Vypadá to jako super nápad, ale háček je v tom, že dluh Itálie je více než 2,3 bilionu eur, takže prodejem nemovitostí (pokud je prodá za uvažovanou cenu) umaže méně než desetinu procenta dluhu.
2. Peněz není nikdy dost
Fed se snaží vytvářet dojem, že zpřísňuje měnovou politiku, redukuje svou nafouklou rozvahu a přestal s pumpováním peněz do ekonomiky. Od nástupu nového šéfa Fedu Jeromea Powella (společně s likviditou od Čínské lidové banky) však globální nabídka peněz vzrostla na úroveň z března 2018. Růst cen akcií pak není překvapením.
3. Korelace narůstá s optimismem
Jasný, stručný a výstižný tweet. Člověk by si pomyslel, že diverzifikace je vlastně na nic. Jenže ono to vlastně není ke smíchu, protože takový všeobjímající optimismus většinou nekončí dobře. Alespoň že ty kryptoměny stále padají.
4. Aktivní a pasivní
A když už není potřeba ta diverzifikace, není potřeba ani aktivní správa. Investoři v posledních letech přicházejí na to, že platit více za něco, co jim vydělá méně, nemá smysl. A v prosinci to dali aktivním fondům jasně najevo.
Na růstu objemu aktiv pod správou dvou největších firem prodávajících pasivní fondy je to jasně patrné.
5. Dlouhodobá investice
Za investiční aktivum s dlouhým investičním horizontem jsou považovány akcie (Warren Buffett by je nejraději držel navždy, ale ne každý s tím souhlasí). Tento dluhopis si ovšem s akciemi v ničem nezadá.
