Mohou prázdniny nakopnout vaše portfolio?

Každý může jet na dovolenou kvůli něčemu jinému. Důvody "nic nedělat" není možné shrnout v jednom článku. Na pár z nich se však můžeme společně podívat.

1. Už ji dlouho odkládáte

Nechávat věci "na potom" patří k naší povaze. Odkládáme však nejenom věci nepříjemné, ale i ty, na které se v zásadě těšíme.

Z jednoho amerického výzkumu například vyplynulo, že lidé, kteří žijí v nějakém městě celý rok, vidí méně jeho významných míst a památek než turisté, kteří do města přijedou na 14denní dovolenou.

Rezidentům pomůže třeba návštěva příbuzných. Takže jeďte provětrat svoje příbuzenstvo, nebo naopak pozvěte někoho k sobě domů. V každém případě toho nejspíš uvidíte a zažijete více, než kdybyste spoléhali sami na sebe.

2. Budete litovat, že jste se více nebavili

Neochota a neschopnost se bavit není zatím příliš často skloňovaná moderní společenská nemoc, ale přesto ji už řada lidí zkoumá. A ještě více lidí jí trpí.

Když někdo myslí jen na blízkou budoucnost, myšleno i ekonomicky, říká se tomu myopie. Opačný postup, tedy soustředění se na vzdálenou budoucnost, se nazývá hyperopie.

Další zajímavý americký výzkum: Studenti po svých prvních zimních prázdninách plakali nad tím, jak málo se učili, jak málo si našetřili peněz a podobně. Druhý rok už si jich většina spíše stěžovala na to, jak málo cestovali a bavili se. A na srazu 40 let po maturitě už skoro nikdo nechápal, že trávil vůbec nějaký čas učením. Takže se jeďte bavit!

To neznamená, že musíme již dnes vše hodnotit, jako bychom leželi na smrtelné posteli. Ale dnešní priority zkrátka nejspíše nebudou vašimi prioritami zítra, za měsíc nebo za rok. A zážitky z dovolené většinou přebijí i to nejlepší, co zažijete v kanceláři.

3. Zapomenete na stres

Kromě toho, že vás mohou stresovat děti nebo manžel(ka), dovolená je skutečně určena k mentálnímu i fyzickému odpočinku.

Na krysách bylo zjištěno, že když jsou dlouhodobě vystaveny stresovým situacím, v jejich mozku začne růst část, která je odpovědná za návyky, a to na úkor té části mozku, která odpovídá za rozhodování a plnění dlouhodobějších cílů.

Dobrou zprávou, minimálně pro krysy, je to, že po čtyřech týdnech se mozek vrátí do původního stavu. Je však bohužel otázka, kdo si může dovolit čtyři týdny dovolené.

4. Příroda zotavuje

I ti, kteří nemají čtyři týdny na to dostat svůj mozek do "předstresového" stavu, se cítí dobře, když vypadnou z města a jsou v přírodě (s úctou ke všem alergikům – jsem jeden z vás).

Podle výzkumu publikovaného v časopisu Psychological Science v roce 2008 se působením přírody, například procházkou lesem, zlepšuje schopnost lidí pamatovat si například řady čísel nebo identifikovat jemné rozdíly mezi dvěma podobnými řadami.

Podle dalšího výzkumu jsou lidé, kterým v laboratoři ukazujete obrázky přírody, náchylnější štědře rozdávat peníze. Takže zase pozor na to, ať to s tou přírodou nepřeženete!

5. Cestování podporuje kreativitu

Nemusíte za každou cenu do lesa. Pokud jste spíše městské typy, klidně objeďte pár evropských metropolí. Jde o to dostat se ze svého běžného prostředí. Mozek začne pracovat v jiném módu.

Takže vzhůru do letadla, na vlak, nebo aspoň na stopa. Váš mozek to potřebuje!

Zdroj: Smartmoney.com