Růst ceny zlata jako výraz nedůvěry trhu k Fedu

V říjnu 2022 odstartoval růstový trend na trhu se zlatem poté, co dříve ve stejný rok trh klesl v reakci na zvyšování sazeb Fedu. V posledních dnech se cena trojské unce dokonce přiblížila hladině 2 300 USD. Poptávku po zlatě podporují nákupy ze stran centrálních bank, zájem na rozvíjejících se trzích a také klesající kredibilita Fedu. Růst ceny tak teoreticky klidně může pokračovat.

Jak vnímat zlato

Zlato jako takové lze vnímat jako komoditu a jako měnu. Jako komodita nachází využití v průmyslu, ve výrobě šperků, dekorací a podobně. Jako měna je pak zlato chápáno jako historicky spolehlivý uchovatel hodnoty. V moderním měnovém systému se atraktivita zlata posuzuje ve vztahu k reálným výnosům jednotlivých měn, především pak amerického dolaru. Reálný výnos dolaru je pak daný výší výnosů amerických korporátních a státních dluhopisů (jež silně korelují se sazbami Fedu) očištěných o inflaci.

Pokud ovšem 10letý státní dluhopis USA vynáší 4,3 % ročně, jak odůvodnit nákup zlata, které výnosově logicky zaostává (investoři platí za bezpečí)? Například tím, že vzrostla inflační očekávání. Pak je v očích kupců zlata reálný výnos z držení amerického dolaru nižší a nevýhoda zlata mírnější.

zdroj: Trading Economics

Je tedy raketový růst ceny žlutého kovu v letošním roce důsledkem vyšších inflačních očekávání? "Domníváme se, že částečně ano. Údaje o vyšší než očekávané inflaci USA v lednu a únoru a holubičí postoj Fedu vedou k růstu inflačních očekávání. Roli ale hrají také geopolitické konflikty a násobně rychlejší nákupy zlata centrálními bankami v posledních letech oproti tempu před pandemií," říká analytik Timur Barotov z BH Securities.

Americký dolar je po silném poklesu hodnoty státních dluhopisů USA v předešlých letech vnímán jako přece jen o něco rizikovější měna. Centrální banky toto riziko zohledňují a v rámci svých rezerv nahrazují "bezrizikové" státní dluhopisy USA zlatem. Totéž platí i v případě investorů v rozvíjejících se zemích, kde byl dolar vždy silně preferovaný. I tam roste obliba zlata, což navíc souvisí i s celkovým růstem bohatství.

Fed ztrácí kredibilitu

Trh sleduje kroky Fedu s narůstající skepsí, nově po zveřejnění holubičí makroekonomické prognózy a březnové tiskové konferenci šéfa Fedu Jeromea Powella. Centrální banka USA k překvapení řady expertů letos zatím ignoruje silně uvolněné finanční podmínky (rostoucí úvěrová dostupnost, silný růst cen akcií a optimismus ohledně kryptoměn). Odmítá věnovat zvýšenou pozornost zpomalující dezinflaci cen zboží a vyšší než očekávané inflaci v lednu a únoru. Powell argumentuje, že finanční podmínky nejsou uvolněné a inflace může klesat navzdory všemu uvedenému, protože tomu taky bylo i v loňském roce. Ovšem ekonomické oživení, rostoucí důvěra spotřebitelů a podnikatelů, trhy na rekordních maximech i vyšší než očekávaná inflace část trhu nenechávají v klidu.

Když centrální banka ztrácí kredibilitu, lze to zpravidla vysledovat například z růstu nominálních výnosů státních dluhopisů nebo inflačně indexovaných dluhopisů. Ačkoli k němu letos celkově mírně dochází, k žádnému výraznému nárůstu v posledních týdnech nedošlo. Vláda USA ovšem manipuluje s dluhopisovým trhem a drží výnosy státních dluhopisů s delší splatností uměle níže (zjednodušeně tak, že masivně emituje dluhopisy s velice krátkou splatností, čímž omezuje nabídku těch s delší splatností), a je tedy otázka, nakolik je vývoj na dluhopisovém trhu nyní věrohodný.

Trh se zlatem ovšem tak snadno zmanipulovat nelze. Americká vláda může emitovat jakékoli množství dluhopisů a ovlivňovat jejich výnosy, zlato ale nevyrobí. Je tedy trh se zlatem nyní napřed a předvídá, že reálné výnosy v USA klesnou (vlivem vysoké inflace nebo klesajících sazeb)? Možná je kombinace obojího. Pokud Fed odmítá tlačit inflaci níže a začne letos snižovat sazby, může to vést k výraznému nárůstu inflace. Rozumný Fed by nic takového neudělal a letos by snížil sazby maximálně jednou, a to až ke konci roku. Trh se zlatem ovšem v rozumná rozhodnutí centrální banky USA podle všeho nevěří.

zdroj: Trading Economics