Je zlato drahé?

Kontrasty na trhu se zlatem jsou v současnosti viditelnější než kdy dříve. Nedávno byla zaznamenána historická maxima na úrovni těsně nad 2 430 USD za trojskou unci, aby o pár dnů později přišla nejhlubší denní ztráta za mnoho let. Dolarová cena zlata zůstává zhruba 5 % pod historickým rekordem, ovšem výnosy 10letých vládních dluhopisů se drží okolo 4,5 % a zlaté ETF drží nejmenší množství kovu od září 2019. Připadá vám v souvislosti s tím cena unce zlata okolo 2 300 USD příliš vysoká? Nebo by snad zvrat některých podmínek mohl naplnit prognózy řady finančních institucí o dosažení ceny 3 000 USD za unci zlata?
Při analýze komoditních trhů se téměř vždy díváme na vztah nabídky a poptávky. V případě zlata pozorujeme nadměrnou nabídku již několik let, ale nejedná se o tak velký problém jako v případě ropy nebo průmyslových kovů, které nejsou aktivy považovanými za uchovatele hodnoty. Největší část celosvětové poptávky po zlatě pochází z klenotnického sektoru, jehož podíl na celkové poptávce často přesahuje 50 %. Je však potřeba poznamenat, že tato poptávka je poměrně stabilní, respektive její změny nejsou z roku na rok příliš výrazné.
Výrazně větší změny pozorujeme u investiční poptávky po fyzickém zlatě a u centrálních bank. V poslední době se podíl těchto dvou skupin zvyšuje až na téměř 50 %, ačkoli ještě nedávno se pohyboval pod 50 %. Připočteme-li ETF, které rovněž investují do fyzického zlata, jejich podíl se v jednu chvíli blížil 60 %. Stalo se tak v roce 2020, kdy obrovská likvidita na trhu způsobená kroky centrálních bank a vlád během pandemie vedla na mnoha trzích k nákupní horečce. Od té doby investoři své prostředky z ETF stahují a obracejí se spíše k akciovému trhu nebo v poslední době (opět) k trhu kryptoměn. Mohlo by snížení úrokových sazeb v USA tento trend změnit?
Fed je jestřábí, ale i tak chce snižovat sazby
Zlato se v posledních několika desítkách měsíců drželo na vysokých cenových úrovních, a to navzdory výraznému růstu úrokových sazeb v USA a ve většině hlavních světových ekonomik. Tato situace ukázala, že si žlutý kov drží hodnotu i v dobách velké nejistoty ohledně pokračujícího boje s inflací. Nicméně spekulace o snížení sazeb, které se objevily na konci loňského roku, vedly k tomu, že se cena zlata natrvalo usadila nad 2 000 USD za unci. Kromě toho snížení sazeb, respektive očekávání jejich snížení v předchozích letech, způsobilo růst ceny zlata.
Mohlo by se tedy zdát, že delší období čekání na snížení sazeb přeje dalšímu růstu cen zlata. Došlo však k souhře náhod v podobě řady geopolitických konfliktů ve světě, které spolu s rostoucí poptávkou po zlatě dále podpořily jeho zdražování. Pokud bude napětí přetrvávat a dojde ke snížení sazeb, může to ještě silněji podnítit touhu po nákupu zlata, a to i ze strany ETF, které jsou nyní posledním pomyslným dílkem do skládačky budování několikaletého býčího trendu na trhu s drahými kovy.
Má pro zlato význam geopolitika?
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou vedla k růstu ceny zlata nad 2 000 USD za unci. Nicméně od března 2022 je pro směr pohybu ceny zlata rozhodně nejdůležitějším faktorem vývoj hodnoty dolaru a výnosů dluhopisů. Situace se změnila v říjnu loňského roku, kdy začal konflikt mezi Izraelem a Hamásem, který zažehl několik dalších horkých míst na Blízkém východě.
Obecně má geopolitika na cenu zlata dlouhodobě spíše omezený vliv, ale pokud jde ruku v ruce s nárůstem poptávky po kovu ze strany hedgeových fondů, situace nabývá jiné podoby. Fondy výrazně zvýšily počet dlouhých pozic ve futures, i když jejich množství stále ani zdaleka nedosahuje extrémně vysokých úrovní, které jsme viděli v roce 2020. To ukazuje, že může být prostor pro další nárůst, zejména pokud se podíváme na dění v Číně.
Čína se zbláznila do zlata
Čína je dlouhodobě jedním z největších spotřebitelů zlata a snaží se v tomto ohledu překonat Indii. V současné době, kdy se velká část světa pokouší odklonit od amerického dolaru a zvýšit diverzifikaci svých rezerv, se pozornost upírá na zlato. Čínská lidová banka nakupuje zlato nepřetržitě již 17 měsíců. V současnosti je Čína z hlediska množství drženého zlata na 6. místě, ale není daleko od toho, aby předstihla Rusko, Francii a Itálii. Navíc se často spekuluje o tom, že oficiální nákupy zlata ze strany centrální banky představují pouze zlomek skutečných nákupů Číny.
Šílenství se odehrává také na čínském trhu s futures, kde počet dlouhých pozic ve zlatě překročil 300 000 kontraktů a dosáhl nejvyšší hodnoty v historii, což odpovídá více než 300 tunám zlata. Ve srovnání se začátkem roku 2023 se jedná o zdvojnásobení objemu dlouhých pozic. Může to souviset i se zákazem obchodování s kryptoměnami a obecným trendem hledání bezpečných přístavů před nejistotou spojenou se stále vysokou inflací, geopolitickou situací na Blízkém východě, napětím mezi USA a Čínou nebo s blížícími se prezidentskými volbami v USA.
Rizika pro zlato
Rizikem pro cenu zlata je úplná deeskalace geopolitické situace ve světě, která by snížila poptávku po bezpečných aktivech. Akciové trhy ale zůstávají překoupené, takže riziko na trhu zůstává vysoké.
Druhým faktorem, který ohrožuje zlato a další kovy, je potenciální návrat vysoké inflace, který by přiměl centrální banky vrátit se ke zvyšování sazeb.
Samozřejmě lze namítnout, že zlato se po dosažení historických maxim zdá být nadhodnocené, ale podíváme-li se na tento kov ve vztahu k cenám jiných aktiv, jako jsou měď, ropa nebo akciový index S&P 500, nebo ve vztahu ke stále obrovským rozvahám centrálních bank, zdá se, že žlutý kov může ještě zdražovat. Úroveň 2 500 USD za unci se nezdá být vzdálená a stále více finančních institucí předkládá prognózy, v nichž se 3 000 USD za unci tváří jako základní scénář již pro rok 2024.
Samozřejmě je potřeba mít na paměti, že jakákoli investice do zlata by měla tvořit pouze část celého investičního portfolia a k samotné investici je nutné přistupovat v dlouhodobém kontextu. Podíváme-li se na pětiletá nebo desetiletá investiční období v posledních 30 letech, bylo nicméně jen velice málo období, kdy byl výnos z takové investice záporný.
Zdroj: XTB