Komodity: Sedm argumentů pro dlouhodobý býčí výhled

1. Deglobalizace

Pro současné politické prostředí je stále charakterističtější rivalita mezi Spojenými státy a Čínou, která zasahuje do hospodářské, vojenské, technologické i ideologické sféry. Tento boj o moc vede k proměně světových dodavatelských řetězců, protože vlády i korporace začínají klást větší důraz na bezpečnost a spolehlivost na úkor nákladové efektivity. Jedním z klíčových důsledků je rostoucí význam komodit, protože si jednotlivé země chtějí pojistit přístup ke kritickým surovinám, energetickým zdrojům a zásobám potravin.

Snaha o soběstačnost a takzvaný friendshoring (upřednostňování obchodu se spojeneckými zeměmi) může vést k růstu obchodních bariér, omezení globální efektivity a v konečném důsledku i vyšším nákladům. Tyto inflační tlaky spolu se snahou o přesun výroby na domácí území pravděpodobně posílí dlouhodobou poptávku po průmyslových kovech, energiích a zemědělských komoditách.

2. Obrana

Rostoucí geopolitické napětí vede k rychlému růstu celosvětových vojenských výdajů. Vlády navyšují investice do svých obranných schopností, od tradičního vojenského vybavení až po nová odvětví, jako jsou kybernetická bezpečnost, vesmírné technologie a využití umělé inteligence pro válečné účely.

Tento trend nezahrnuje pouze výrobu zbraní, ale i vytváření strategických zásob klíčových surovin, zejména prvků vzácných zemin, niklu, mědi a hliníku, které jsou pro moderní obranné systémy nezbytné. Vzhledem ke komplexním a často zranitelným dodavatelským řetězcům si státy stále častěji zajišťují dlouhodobé dodavatelské kontrakty na tyto materiály a diverzifikují zdroje, což dále podporuje poptávku.

3. Dekarbonizace

Přechod k čistším energetickým zdrojům a snaha zmírnit klimatickou změnu proměňují komoditní trh. Vlády i korporace investují do infrastruktury obnovitelné energetiky, elektromobilů a energeticky úsporných technologií. Tyto změny stojí za růstem poptávky po kovech klíčových pro energetickou tranzici, jako jsou:

• měď – nezbytná pro elektrifikační sítě, elektromobily a bateriová úložiště;
• hliník – široce využívaný v lehkých materiálech pro výrobu dopravních prostředků a rámů solárních panelů,
• lithium, kobalt a nikl – nezbytné pro bateriové technologie,
• stříbro a prvky vzácných zemin – klíčové pro solární panely, větrné turbíny a pokročilou elektroniku.

Růst teplot po celém světě zvyšuje poptávku po chladicích technologiích, jako jsou klimatizace, což spolu s elektrifikací průmyslu a vzestupem energetických nároků datových center, která zajišťují provoz AI a cloud computing, dále navýší spotřebu elektřiny a spolu s ní poptávku po uranu a zemním plynu pro stabilní dodávky energií.

4. Dedolarizace

Dochází k odklonu od dosud dominantního amerického dolaru. Jednotlivé země se snaží snížit svou závislost na dolaru v oblasti obchodu i držených rezerv. Trend je obzvláště patrný v zemích BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, JAR), které stále častěji využívají zúčtování v lokálních měnách a zvyšují své nákupy zlata, aby se zajistily před finanční nestabilitou.

Od roku 2022, kdy byly zavedeny sankce proti Rusku a zmrazeny jeho zahraniční rezervy, zvýšilo mnoho centrálních bank zásoby zlata. Podle Světové rady pro zlato přesáhly nákupy za poslední tři roky 1 000 tun. Tento strukturální posun podporuje poptávku po zlatě a dalších stabilních komoditách, protože státy ve fragmentovaném, multipolárním finančním systému hledají alternativy k měnám s nuceným oběhem.

5. Rizika zadlužení a fiskální nestability

Rychle rostoucí objem světového dluhu a nepoddajné fiskální deficity zvyšují obavy ohledně dlouhodobé ekonomické stability. Vlády si začaly výrazně více půjčovat, aby měly na obnovu ekonomik po pandemii, sociální programy i výdaje na obranu. To vede k vyšším dlouhodobým úrokovým sazbám a inflačním tlakům.

Investoři stále častěji hledají útočiště v pevných aktivech, která jsou historicky považována za cestu k uchování hodnoty v dobách finanční nejistoty (zlato, stříbro, měď, platina). Tento trend se může ještě prohloubit s rostoucím rizikem krize veřejného dluhu, devalvace měn a systémové finanční nestability, protože kovy budou atraktivním zajištěním proti ekonomickým turbulencím.

6. Demografické faktory

Změny v populaci ovlivňují trh práce, charakteristiky hospodářského růstu i poptávku po komoditách. Stárnoucí populace a klesající porodnost snižují v mnoha zemích počty obyvatel v produktivním věku a zvyšují podíl takzvaných baby boomers, kteří odcházejí na odpočinek se značnými úsporami a s vyhlídkou na vyšší věk dožití. Tato dynamika přináší hned několik ekonomických problémů:

• Klesá počet pracujících, kteří by podporovali rostoucí počet důchodců. Nedostatek pracovních sil vyvolává tlak na vyšší mzdy.
• Rostou výdaje na zdravotnictví a infrastrukturu, která se musí přizpůsobit stárnoucí populaci.
• Stoupá poptávka po medicínských technologiích, léčivech a stavebních úpravách. To vše vyžaduje suroviny.

Zároveň rozvojové ekonomiky s mladší populací, rychlou urbanizací a rostoucí spotřebou střední třídy přispívají k růstu poptávky po energiích, dopravě a rozvoji infrastruktury. Kombinace těchto protichůdných demografických trendů patrně zvýší dlouhodobou poptávku po komoditách, zejména v sektorech, jako jsou zdravotnictví, stavebnictví, průmyslová výroba, ale i poptávku po pohonných hmotách.

7. Klimatická změna

Klimatická změna přispívá k růstu cen zemědělských komodit. Mnoho pěstitelských regionů zažívá častější sucha, vlny veder či nepředvídatelné srážky, což vede k nejistotě ohledně úrody různých potravinářských komodit. Zejména těch, které do značné míry závisejí na specifických zeměpisných a klimatických podmínkách, jako jsou kakao nebo káva.