Zlato ve druhém pololetí: Vzhůru ke čtyřem, nebo zpátky pod tři tisíce dolarů za unci?

Cena zlata od začátku roku roste o více než 25 %. Žlutý kov tak výkonností překonává většinu jiných standardních investic včetně amerických akcií. Poptávku po investičním zlatě zvyšují oslabování amerického dolaru, přetrvávající geopolitické napětí i obavy z opětovného růstu inflace, mimo jiné kvůli clům na dovoz do Spojených států. Navíc v nákupech kovu pokračují centrální banky, objednávkami nešetří ani technologický sektor, kde nachází zlato uplatnění mimo jiné ve výrobě čipů, a zájem je ve světě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně klíčové Asie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i o zlaté šperky.

Faktory, které budou cenu kovu ovlivňovat v druhé polovině roku, se podle Světové rady pro zlato od těch z prvního pololetí příliš lišit nebudou. V centru pozornosti budou inflace a její vyhlídky, geopolitika, obchodní politika (zejména ze strany USA), celkový stav hospodářství a poptávka investorů, spotřebitelů i centrálních bank a technologických podniků.

"Celkově současné prostředí a očekávané podmínky hrají zlatu do karet. Světová ekonomika dále roste a obavy z recese zeslábly. Inflace se zmírnila, takže lze čekat rostoucí zájem lidí o zlaté šperky, s americkými dovozními cly se však do hry vrací i riziko opětovného růstu inflace, což pro změnu posiluje atraktivitu žlutého kovu coby pojistky proti rychlému zdražování zboží a služeb. Předpokládá se také, že centrální banky budou dále diverzifikovat své rezervy (část z nich v souvislosti s odklonem od amerického dolaru) a že kvůli Trumpově obchodní politice bude stále pod tlakem dolar. A také nic nenasvědčuje tomu, že by se měla zásadně změnit geopolitická situace ve světě," shrnuje výhled pro žlutý kov Světová rada pro zlato.

Pokud celkově silně pozitivní prostředí pro zlato přetrvá, může podle rady kov v druhé polovině roku zdražit o dalších 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15 %. To by znamenalo cenu na konci roku zhruba 3 700 až 3 900 dolarů za trojskou unci.

Mezi riziky pro růst ceny zlata v druhé polovině roku rada uvádí zásadní zmírnění geopolitického napětí (konec války na Ukrajině a konfliktů na Blízkém východě, zmírnění napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem), opadnutí obav z možných důsledků měnící se americké celní politiky (uzavření obchodních dohod zahrnujících nízká cla, případně zrušení cel) nebo výrazné zhoršení kondice světové ekonomiky s negativním dopadem na poptávku po špercích v Číně a Indii. Pokud by některý z těchto faktorů nebo jejich kombinace v celkové bilanci převážily, mohla by podle rady cena kovu o 12–⁠⁠⁠⁠⁠⁠17 % klesnout. Na konci roku by se v takovém případě trojská unce obchodovala za asi 2 800 až 3 000 dolarů.

Velkou neznámou zůstávají úrokové sazby americké centrální banky. Přitom jejich vývoj může mít na poptávku po zlatě zásadní vliv. Americký prezident Donald Trump se železnou pravidelností vyzývá předsedu Fedu Jeromea Powella k uvolnění měnové politiky, mimo jiné v zájmu úspory miliard dolarů na úrocích z vládního dluhu USA. Powell ale trvá na nezávislosti a apolitičnosti Fedu a odmítá se tlaku prezidenta podvolit. Šéf měnové autority USA dokonce prohlásil, že de facto jediným důvodem, proč centrální banka sazby nesnižuje, jsou prezidentova dovozní cla posilující riziko opětovného růstu inflace.

Světová rada pro zlato nabízí pro druhé pololetí tři scénáře vývoje základní úrokové sazby Fedu, ve kterých počítá s jejím poklesem o 50, respektive o 100 až 150 bazických bodů a s jejich stagnací až růstem o 50 bazických bodů. V kombinaci s dalšími faktory pro zlato nejpozitivněji vyznívá nejvýraznější pokles sazeb, kdy by se mimo jiné výrazně snížily výnosy amerických vládních dluhopisů, které jsou zlatu v rámci konzervativních složek portfolií investorů tradičně silnou konkurencí, a dále by oslabil dolar.

Americká banka JPMorgan Chase v analýze z první poloviny června odhaduje cenu unce zlata na konci roku na 3 675 dolarů, v druhé polovině roku by tak podle ní kov měl zdražit o asi 8–⁠⁠⁠⁠⁠⁠9 %. Podobně jako Světová rada pro zlato přitom vyzdvihuje silnou poptávku prakticky ve všech oblastech (centrální banky, investoři, šperky, technologické využití), přetrvávající geopolitická rizika a nejistotu v mezinárodním obchodu.

Naopak třeba analytici z HSBC a Citigroup jsou ve výhledech obezřetní, když shodně upozorňují na možnost ochlazení zájmu o investiční kov a zlaté šperky kvůli rekordním cenám. HSBC na konci roku čeká cenu zlata 3 175 USD za unci a Citigroup –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podobně jako Světová rada pro zlato ve svém medvědím scénáři –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hovoří o možnosti sesunu ceny unce pod 3 000 USD za předpokladu vyřešení otázky amerických cel a zmírnění geopolitického napětí ve světě.

Optimismem v posledním expertním tržním výhledu Investičního webu nehýřil ani analytik z XTB Jiří Tyleček, který jako zajímavé alternativy žlutého kovu zmínil v průmyslu silně poptávané stříbro, platinu a palladium.

Zdroj: Světová rada pro zlato, Reuters, HSBC, Citigroup, JPMorgan