Bude břidlicový plyn znamenat revoluci v evropské energetice?
Břidlicový plyn se těží v USA například v Kentucky a v roce 2010 tvořil 20 procent americké produkce zemního plynu. Lze tento úspěch zopakovat i v Evropské unii? Růst dobývací činnosti se letos očekává ve Velké Británii, Německu, Francii a Polsku.
Břidlicový plyn nepochybně změnil trh se zemním plynem v USA a přispěl k jeho globálnímu nadbytku. V roce 2000 tvořila těžba břidlicového plynu jen zanedbatelnou část americké produkce zemního plynu, o deset let později však 20 procent. Lze tento úspěch zopakovat i jinde ve světě, například v Evropské unii?
Tři důvody
Kvůli zopakování svého amerického úspěchu proto energetičtí giganti, jako jsou ExxonMobil nebo Shell, zakoupili největší evropská břidlicová pole a provedli první kroky k zahájení těžby plynu z nich.
Firma Cuadrilla Resources dokončila v srpnu 2010 první vrt ve Velké Británii. Růst dobývací činnosti se letos očekává i v Německu, Francii a Polsku. Francouzský energetický gigant Total chce využít licence v Montélimar, kde se zásoby odhadují na 2,4 bilionu kubických metrů plynu, což představuje deset let průměrné spotřeby Francie.
V této souvislosti nepřekvapuje evropské nadšení pro břidlicový plyn v uplynulých let. Není však pravděpodobné, že břidlicový plyn v dohledné době změní evropský trh se zemním plynem. Proč?
1. v EU není dostatek pracovníků vyškolených pro obsluhu souprav na speciální vrty. To je velký problém i v USA. Dle firem amerického těžebního průmyslu je čím dál tím obtížnější sehnat tento personál, navíc za rozumnou cenu. Pokud se s takovým problémem potýkají v USA, jak na tom asi bude Evropa, v níž těžba břidlicové plynu teprve začíná?
2. Rentabilita těžby břidlicového plynu je zatím v EU značně nejistá. Zejména kvůli dnešním rekordně nízkým cenám zemního plynu v důsledku jeho nadbytku. Proto někteří velcí energetičtí hráči zaujímají k břidlicovému plynu rezervovaný postoj. 3. Evropa je hustěji osídlená než USA, což zvyšuje pravděpodobnost lokálního odporu proti těžbě břidlicového plynu. Občanské iniciativy proti ní se jen rojí, zejména ve Švédsku, Francii a v nejhustěji osídlené německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Hrozba životnímu prostředí
Nejdůležitější roli však mohou sehrát dopady těžby břidlicového plynu na životní prostředí, zejména hydraulické rozrušování břidlicového masivu pomocí směsi chemikálií, vody a písku. To s sebou totiž přináší riziko kontaminace zdrojů pitné vody.
Tento problém se dostává do popředí i v USA a věnuje se mu dokumentární film Gasland, který byl nominován na Oscara. V Evropě sice zatím bublina břidlicového plynu neustále roste, ale zákonodárci v USA již připravují právní normy. Uvědomují si totiž, že těžba břidlicového plynu může znamenat katastrofu.
