Koruna ve víru pandemie: Na výraznější posílení české měny si počkáme déle
Od počátku pandemie platilo Česko za zemi, která situaci zvládla nadprůměrně dobře. Rychlý nástup opatření proti šíření epidemie způsobil rychlý propad ekonomiky, ale následně umožnil výrazné uvolnění, a nástup oživení tak byl poměrně razantní.
Do určité míry bylo možné navázat na předchozí hospodářskou expanzi. Meziroční propad české ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 11 % byl nadprůměrně dobrý, když EU v průměru klesla o 13,9 %.
Měsíční data ve třetím čtvrtletí zatím ukazují na další expanzi. Jinými slovy, konvergenční příběh, kterýžto je motorem posilování české koruny, mohl být stále platný. A skutečně, od poloviny května do poloviny srpna koruna posílila o 6 %. Nutno dodat, že během té doby se příznivě vyvíjel celkový sentiment na finančních trzích a akciové trhy rostly.
V září se situace zhoršila. Akcie ztrácejí a koruna oslabila (zatím) o bezmála tři procenta. Oslabení polského zlotého bylo ve stejné době zhruba třetinové. Korunové úrokové sazby byly také pod větším tlakem než sazby v zahraničí. O kolik v srpnu narostla očekávání ohledně budoucího růstu sazeb ČNB, o tolik následně v září klesla.
Ačkoli část předchozího oslabení koruny lze připsat globálním vlivům, určitá část jde na vrub domácím faktorům. A protože zveřejňovaná makrodata působí pozitivně, otázkou je spíše výhled, který je zastíněn epidemickou situací. Jinými slovy, z covidového premianta jsme na mapě zrudli, což investoři zohlednili sníženou poptávkou po koruně. Pro nejbližší měsíce tento faktor může českou měnu dále brzdit, později stále počítáme s jejím posilováním.
Autorem textu pro E15 ze 17. září 2020 je ekonom Michal Brožka z Komerční banky.
Zdroj: E15
