Čtvrtstoletí volně směnitelné koruny: Česká měna obstála a měla by postupně posilovat, shodují se ekonomové
Před 25 lety vstoupil v platnost devizový zákon, kterým se stala česká koruna volně směnitelnou měnou. Koruna podle oslovených odborníků obstála a byla považována za jednu z nejstabilnějších měn v regionu. Zároveň fungovala jako nárazník proti nepříznivému ekonomickému vývoji. To ovšem částečně změnila finanční krize v roce 2008 a následně devizové intervence České národní banky od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem držet kurz české měny nad 27 korunami za euro. Z dlouhodobějšího hlediska by měla koruna ale opět začít posilovat, odhadují ekonomové.
Nejslabší vůči euru byla koruna v březnu 1999, kdy byl kurz 38,72 EUR/CZK. Naopak nejsilnější úrovně dosáhla v červenci 2008, a to 22,88 EUR/CZK. Vůči dolaru byla nejsilnější koruna v červenci 2008, kdy se krátce dostala pod hranici 15 USD/CZK. Naopak nejslabší byla koncem října 2000, a to nad 40 USD/CZK. "Za posledních deset let byla průměrná hodnota koruny 26,10 EUR/CZK a 21,68 USD/CZK," říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
"Koruna patřila z hlediska vývoje měn našeho regionu k těm úspěšnějším. Až na několik výjimek byla spíše určitým nárazníkem proti nepříznivému makroekonomickému vývoji, zatímco v jiných postkomunistických ekonomikách tamní měny případné šoky spíše zesilovaly, než tlumily," vysvětluje Seidler. Z dlouhodobějšího pohledu by se koruna podle něj měla vrátit k mírnějšímu posilování. "V tuto chvíli nečekám, že by se koruna podívala opět pod 25 EUR/CZK dříve než v roce 2023," dodal.
Koruna jako volně směnitelná měna podle analytika ze společnosti Patria Finance Tomáše Vlka jednoznačně obstála. "Stále sice bývá řazena mezi rozvíjející se měny, ale v podstatě je to již jen nálepka. Jde o standardní důvěryhodnou měnu, která nemá dlouhodobé problémy typické pro málo rozvinuté trhy, je naopak slušně stabilní," říká. Hlavním obecným trendem uplynulého čtvrtstoletí bylo i podle analytika z firmy Natland Petra Bartoně postupné zhodnocování koruny.
I hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozorňuje, že řadu let byla koruna považovaná za nejstabilnější měnu v regionu. Od ukončení devizových intervencí ČNB se ovšem vyznačuje její kurz vyšší rozkolísaností, což je podle Sobíška prvek nestability pro firmy i domácnosti. "To vytváří konkurenční nevýhodu pro tuzemskou nefinanční sféru vůči subjektům ze zemí eurozóny a mělo by to vytvářet tlak na rozhodnutí o přijetí eura. Zatím se ale nezdá, že by koruně zvonil umíráček," podotýká.
Devizový zákon z roku 1995 byl podle analytika ze společnosti AKCENTA CZ Miroslava Nováka důležitým krokem k uvolnění devizových omezení v ČR. Na počátku století koruně podle něj také pomáhala příprava vstupu ČR do EU, ke kterému došlo v květnu 2004. "V dlouhodobějším nadhledu má koruna nadále prostor k posilování vůči euru. Otázkou však je, zda v nadcházejících deseti letech nedojde ke vstupu ČR do eurozóny, což by znamenalo, že koruna bude nahrazena eurem," říká Novák.
Petr Bartoň pak upozorňuje, že po několika letech postupného zhodnocování se od letošního jara potvrzuje, že relativní znehodnocování koruny je navázáno na míru nejistoty v evropských ekonomikách. "Jakmile se na trhu objeví zásadní léky či očkovací látky proti koronaviru, nejistota se změní a koruna začne opět zhodnocovat," věří ekonom z firmy Natland.
Samotný devizový zákon z roku 1995 byl přitom podle něj přelomový. "Šlo o ukončení přídělového systému nedostatkové komodity, kterou komunistická ekonomika nebyla schopna generovat, a to zahraniční měny. Lidem se konečně přestaly razítkovat pasy, kdykoli si šli koupit marky či šilinky, aby si u sousedů mohli koupit kafe. Bylo to také psychologické potvrzení konce komunismu v další oblasti, otázka devizového příslibu byla totiž po léta hlavním omezením cestování," uzavírá Bartoň.
Zdroj: ČTK
