Kde ve světě hledat nejdražší a kde nejlevnější nemovitosti?
Nové propočty OECD poukazují na to, že jsou ve světě v současnosti některé realitní trhy extrémně nadhodnocené, zatímco jiné zůstávají velice levné. Jedny z nejdražších nemovitostí má například Spojené království, naproti tomu poměrně podhodnocený nemovitostní trh zůstává v zemích postižených dluhovou krizí i v České republice.
Absolutní i relativní ohodnocení nemovitostních trhů jednotlivých zemí OECD se značně liší. K posouzení relativní hodnoty OECD zkoumá, zda jsou poměr ceny nemovitosti k výši pronájmu (ukazatel ziskovosti vlastnictví domu) a ceny k disponibilnímu příjmu domácností (ukazatel dostupnosti bydlení) nad dlouhodobými průměry a jak se dále vyvíjejí.
Na základě toho jsou země rozčleněny do pěti kategorií:
1. Správně oceněné nemovitosti
Patří sem Spojené státy, kde začaly ceny růst po výrazné korekci, Itálie s klesajícími cenami, Rakousko s cenami rostoucími a Island, Jižní Korea a Lucembursko, kde zůstávají ceny vcelku neměnné.
2. Podhodnocené nemovitosti a ceny dále klesající
Tato skupina zahrnuje země, které byly výrazně postiženy evropskou dluhovou krizí, jako jsou Řecko, Irsko, Portugalsko, Slovinsko, ale také Slovensko a Česká republika. Z mimoevropských zemí sem patří Japonsko.
3. Podhodnocené trhy s bydlením, ale rostoucí ceny
Zde najdete dvě země, Německo a Švýcarsko, kde silný růst disponibilního příjmu domácností a příznivé finanční podmínky nastartovaly boom na nemovitostních trzích (navzdory obezřetným makroekonomickým opatřením ve Švýcarsku).
4. Ceny bydlení nadhodnocené, ale klesající
Největší skupina zahrnuje mnohé evropské země, kde pokračuje pokrizová korekce na nemovitostním trhu. Výrazně se to dotýká Španělska, ale také Spojeného království, Belgie, Dánska, Finska a Nizozemska, mimo Evropu pak Austrálie. Zatímco korekce cen v těchto zemích byla nezbytná, zdejší vlády se obávají jejího dopadu na finanční "zdraví" domácností a bankovní sektor. Například Albert Edwards ze Société Générale se pohoršuje nad tím, že George Osborne a ostatní britské autority vidí jako jediné řešení nedostupnosti předraženého bydlení ve Spojeném království další zadlužování mladé generace. Edwards to otevřeně nazývá politikou nevolnictví mladých.
5. Ceny nadhodnocené a nadále rostoucí
To je případ Kanady, Norska, Nového Zélandu a do menší míry také Švédska. Ekonomiky z této kategorie jsou nejnáchylnější na riziko cenové korekce, obzvláště pokud by měly stoupat výpůjční náklady nebo měl zpomalit růst příjmů.
Zdroj: Zero Hedge
Aktuality
