Evropské akcie v úterý kolísaly, obchodování však zakončily mírně v plusu

Britský FTSE 100 zpevnil o 0,14 %, francouzský CAC 40 o 0,26 % a německý DAX o 0,32 %. Nejvíce se dařilo síťovým odvětvím, telekomunikacím a médiím, ztrácel naopak technologický sektor, finanční služby a realitní společnosti.

"Riziko evropských trhů spočívá v tom, že zisky firem nebudou následovat několikanásobnou expanzi, která trh výrazně zdražila," říká Nathalie Martin-Pelrasová z KBL Richelieu Gestion. "Po rally z loňského roku musí firmy nyní přinést silné výsledky. Pro nás jsou predikce 8 až 10% růstu zisků v letošním roce příliš optimistické," dodává.

Hlavní úterní události na evropských trzích:

• Tempo inflace ve Spojeném království v prosinci meziročně zpomalilo na 2 % z listopadových 2,1 %, ačkoliv se očekávala stagnace na 2,1 %. Meziměsíčně ceny ve Spojeném království vzrostly o 0,4 %, trh počítal s 0,5% růstem. Jádrová inflace rovněž zpomalila - na 1,7 % z listopadových 1,8 % -, ačkoliv se čekala stagnace. Inflace se tak poprvé od listopadu 2009 setkala s cílem Bank of England.
• Politici proti oslabení zákona omezujícího přehnané odměny bankéřů hodlá tvrdě bojovat. Pokud členové Evropského parlamentu najdou v návrhu Evropské komise mezery, využijí práva veta. Evropská bankovní autorita (EBA) minulý měsíc doporučila komisi, aby umožnila výjimky u některých bankéřů vydělávajících přes 1 milion eur ročně. Zákon Evropské komise je cílen na omezení bonusů bankéřů na dvojnásobek platu.
• Popularita francouzského prezidenta Hollanda vyskočila z rekordního minima poté, co se provalila jeho aférka s herečkou Julií Gayetovou. Podpora socialistického prezidenta se vylepšila o 2 body na 26 % podle průzkumu provedeného LH2 pro magazín Le Nouvel Observateur. LH2 se dotazovala 1 018 dospělých 10. a 11. ledna. Právě 10. ledna zveřejnil francouzský týdeník Closer sedmistránkový článek doprovázený fotografiemi prezidenta a jednačtyřicetileté herečky. Hollande v reakci na článek projevil lítost nad tím, že nemá soukromí a chtěl magazín zažalovat. Jeho popularitě však kauza očividně prospěla.
• Řecká centrální vláda vykázala v uplynulém roce přebytek v primárním rozpočtu ve výši zhruba 700 milionů eur. Podle agentury Reuters to v úterý řekl náměstek řeckého ministra financí. V přebytku podle něj skončí i pozorněji sledovaný primární rozpočet na obecné vládní úrovni, který zahrnuje i regionální a místní samosprávy. Zemi by se tak otevřela cesta k další pomoci od jejích mezinárodních věřitelů.
• Německý přebytek zahraničního obchodu loni pravděpodobně stoupl na nový rekord zhruba 260 miliard dolarů. Sdělilo to v úterý analytické středisko Ifo. Převaha německého vývozu nad dovozem patří k největším na světě a Berlín kvůli tomu čelí mezinárodní kritice.
• Evropští poslanci v úterý schválili nařízení pro výrobce lehkých užitkových vozidel, podle něhož musí do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého (CO2) u nově vyrobených automobilů na 147 gramů na kilometr ze současných 203 gramů. Toto opatření neformálně dohodnuté s členskými státy prošlo i navzdory kritice řady europoslanců, kteří ho mají za málo ambiciózní a Evropská unie v něm podle nich příliš ustoupila lobby automobilového průmyslu.