Evropské akcie v pátek mírně ztrácely, celý týden však byl již posedmé ziskový

Britský FTSE 100 ztrácel 0,39 %, francouzský CAC 40 0,24 % a německý DAX zakončil prakticky na nule se ziskem 0,04 %. Nejvíce se dařilo technologickému a realitnímu sektoru, ztrácel naopak sektor základních materiálů a stavební sektor.

Za celý týden regionální index Stoxx Europe 600 zpevnil o více než půl procenta a připsal si tak týdenní zisk už posedmé v řadě. Německý DAX za uplynulý týden zpevnil o 1,79 %, CAC 40 o 0,59 % a FTSE 100, za čtyři dny kromě pondělí, kdy burza zůstala zavřená, o 0,42 %.

Za celý květen FTSE 100 připsal necelé procento, CAC 40 0,72 % a DAX 3,5 %.

Investoři vyčkávají před červnovým zasedáním Evropské centrální banky příští týden, obecně se očekává, že ECB ohlásí snížení sazeb o 15 bazických bodů.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Francouzský ropný koncern Total odstoupil z ázerbájdžánského projektu zemního plynu Šach Deniz, který se má stát jedním z nových zdrojů dodávek plynu pro Evropu. Desetiprocentní podíl Totalu v projektu převzala v pátek turecká státní ropná společnost TPAO, která tak v něm bude mít celkem 19 %. TPAO zaplatí za podíl 1,45 miliardy dolarů, oznámil podle agentury Reuters turecký ministr energetiky Taner Yildiz.
• Chorvatská ekonomika klesla v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání o 0,4 %, a zaznamenala tak desátý kvartál poklesu za sebou. Oznámil to v pátek místní statistický úřad. Ekonomika nejnovější členské země Evropské unie nezaregistrovala celoroční růst už od roku 2008.
• Rusko do čtvrtečního konečného termínu, který navrhla Moskva a Evropská unie, neobdrželo od Ukrajiny žádné peníze na úhradu jejího dluhu za dodaný ruský plyn. Podle agentury Interfax to v pátek řekl ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Rusko tvrdí, že Ukrajina za dodávky dluží ruské plynárenské společnosti Gazprom 3,5 miliardy dolarů.
• Větší podpora stran zaměřených proti establishmentu v evropských volbách a její dopady na transatlantická obchodní jednání dělá stále větší starosti evropským a americkým úředníkům. Ti si podle britského ekonomického listu Financial Times zvykají na novou politickou realitu a kromě toho například narůstá i pravděpodobnost odkladů v jednáních.
• Britská obchodní komora v pátek zvýšila odhad letošního růstu britské ekonomiky na 3,1 % z dříve předpokládaných 2,8 %. Pokud se prognóza naplní, poroste ekonomika nejrychlejším tempem od roku 2007. Obchodní komora je optimističtější než vládní Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), podle jehož prognózy by měl hospodářský růst v letošním roce dosáhnout 2,7 %.
• Velká Británie bude do velikosti ekonomiky započítávat prostituci a prodej drog. Jde o jednu ze změn v rámci úpravy metodiky výpočtu. Revize, plánovaná na září, prý zvýší velikost ekonomiky až o pět procent. Tamní statistici uvedli, že prostituce a drogy zvýší hrubý domácí produkt (HDP) Británie za rok 2009 o deset miliard liber.
• Řecko: Maloobchodní tržby v březnu meziročně klesly o 0,8 % (únor revidován na +0,9 % z +0,6 %).
• Řecko: Index spotřebitelských cen v dubnu meziročně vzrostl o 0,4 % (březen: -2 %).
• Itálie: Index spotřebitelských cen (harmonizovaný EU) v květnu meziročně vzrostl o 0,4 % (odhad: +0,6 %), meziměsíčně ale o 0,1 % klesl (odhad: +0,1 %).
• Meziroční tempo růstu polského hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí zrychlilo na 3,4 %. Oznámil to v pátek tamní statistický úřad. V posledním čtvrtletí loňského roku polská ekonomika vzrostla o 2,7 %. Statistici zlepšili údaj za první čtvrtletí, kdy ekonomika podle prvního rychlého odhadu vzrostla o 3,3 %.
• Až 11 600 pracovních míst se chystá zrušit německý koncern Siemens. Podle agentury DPA to ve čtvrtek večer na konferenci pro investory oznámil šéf firmy Joe Kaeser. Siemens má v celém světa zhruba 360 tisíc zaměstnanců.
• Itálie: Index výrobních cen v dubnu klesl o 1,5 % meziročně (odhad: -1,3 %, březen: -1,6 %) a o 0,3 % meziměsíčně (odhad: -0,2 %, březen: -0,2 %).
• Podle Davida Nadely, portfoliomanažera ze společnosti Royce Funds, nastal ten pravý čas pro nákup akcií evropských firem s malou tržní kapitalizací. "Hlavní důvod, proč by investoři měli evropským small caps věnovat zvýšenou pozornost, je ten, že se tyto firmy etablovaly jako silní exportně orientovaní hráči, kteří mají co nabídnout," říká.
• Španělsko: Index spotřebitelských cen (harmonizovaný EU) v květnu podle předběžných údajů meziročně vzrostl v souladu s odhady o 0,2 % (duben: +0,3 %).
• Německo: Maloobchodní tržby v dubnu meziročně vzrostly o 3,4 % (odhad: +1,5 %), meziměsíčně ale o 0,9 % klesly (odhad: +0,4 %).

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Španělská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku expandovala podle finálních dat statistického úřadu tempem 0,4 % mezikvartálně, v souladu s předběžnými daty, díky posilující domácí poptávce. Hrubý domácí produkt země tak roste už třetí čtvrtletí v řadě, což by mohlo ukazovat na to, že se Španělsko konečně vymaňuje z dlouhotrvající recese. Meziročně v prvním kvartále HDP vzrostl o 0,5 % oproti 0,2% poklesu v posledním čtvrtletí loňského roku. Předběžný odhad statistického úřadu počítal s růstem o 0,6 % meziročně.
• Itálie ve čtvrtek prodala pětileté a desetileté státní dluhopisy s rekordně nízkými úroky. Zájem o ně zvýšila stabilnější politická situace v zemi po nedělních evropských volbách a očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) za týden sáhne po nových opatřeních na podporu růstu v. Itálie je po Německu a Francii třetí největší ekonomikou eurozóny.
• Prezidenti Ruska, Běloruska a Kazachstánu ve čtvrtek v kazašském hlavním městě Astaně podepsali dohodu o vzniku Euroasijské hospodářské unie. Ta by podle jejich záměru měla konkurovat obchodní síle Spojených států, Evropské unie a Číny. Dohoda vstoupí v platnost 1. ledna poté, co ji ratifikují parlamenty všech tří zemí.
• Britská společnost Tesco uzavřela s čínskou firmou China Resources Enterprise (CRE) dohodu o vytvoření největšího maloobchodního prodejce potravin v Číně. Firmy vytvoří společný podnik, který spojí 131 čínských prodejen Teska s více než 3 000 obchody CRE. Tesco bude vlastnit 20 % podniku a CRE bude ovládat zbývajících 80 %.
• Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom AG souhlasila s návrhem japonské společnosti Softbank, že od německé firmy odkoupí americkou mobilní divizi T-Mobile US. Uvedla to ve čtvrtek japonská tisková agentura Kjódó s odvoláním na zdroje z odvětví. Deutsche Telekom vlastní v T-Mobile US, která je čtvrtým největším mobilním operátorem v USA, podíl 67 %.
• Výkonný ředitel společnosti GE Jeff Immelt na jednání s francouzským prezidentem Hollandem údajně přišel s novou nabídkou za Alstom, která by měla být "preciznější", především co se týče nových pracovních míst. Očekává se, že Siemens nabídne 7 miliard eur, což by vedle nové nabídky GE mohlo být málo.
• Britský úřad pro závažné podvody (SFO) začal v úterý vyšetřovat obchodní praktiky největší evropské farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline (GSK). Vytváří to další tlak na společnost, která už je podezřelá z podplácení lékařů v Číně a dalších čtyřech zemích světa. Úřad nesdělil, co přesně vyšetřuje, právníci a analytici ale podle agentury Reuters poukazují na to, že vyšetřování v zahraničí přimělo k podobnému kroku i Londýn.
• Počet lidí bez práce v Německu v květnu nečekaně vzrostl o 23 937, očekával se přitom pokles o 15 tisíc. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti zůstala stabilní na 6,7 %.
• Šéfové velkých finančních domů by měli méně myslet na vlastní profit a více se zajímat o zdraví celé ekonomiky. Během úterní konference o kapitalismu to v Londýně řekl šéf britské centrální banky Mark Carney. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová na téže akci podle deníku Financial Times kritizovala bankovní sektor kvůli tomu, že se snaží zpomalit přijímaní přísnějších pravidel regulace, čímž brzdí vytvoření zdravějšího finančního systému.
• Švýcarská potravinářská skupina Nestlé rozšiřuje svou divizi zdravotnické péče o pleť. Společnost ve středu oznámila, že koupila práva na prodej několika výrobků od kanadské společnosti Valeant Pharmaceuticals International za 1,4 miliardy dolarů v hotovosti.
• Bankovní vklady na Kypru v dubnu poprvé za více než rok stouply. Oznámila to ve středu tamní centrální banka. Data zřejmě naznačují pomalý návrat důvěry v podlomený bankovní sektor země, která se loni v březnu kvůli bankovní krizi dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou unií na záchranném úvěru.
• Zatímco francouzský prezident Hollande naléhá na Evropskou centrální banku, aby zasáhla, analytici z Goldman Sachs investory varují, že ECB program kvantitativního uvolňování nespustí. Podle Goldman Sachs na červnovém zasedání ECB rozhodne o snížení sazeb o 15 bazických bodů, a nejspíš zahájí i další vlnu LTRO. Kvantitativní uvolňování však podle analytiků nehrozí.
• Objem úvěrů firmám a domácnostem v eurozóně v dubnu dál klesal a růst peněžní zásoby byl nejpomalejší za téměř čtyři roky. Uvedla to ve středu Evropská centrální banka (ECB). Její údaje dál zvyšují tlak na to, aby její rada příští týden zmírnila svou měnovou politiku.
• Dokončení vnitřního energetického trhu, diverzifikaci dodavatelských zdrojů, posílení a dobudování potřebné infrastruktury i úspory doporučuje Evropská komise ve své nové strategii energetické bezpečnosti. Materiál v krátkodobém horizontu předpokládá ještě do zimy také uskutečnění zátěžových testů energetické infrastruktury na regionální či evropské úrovni, aby se ověřilo, zda je nynější systém schopný odolat rizikům spojeným s možnými výpadky dodávek.
• Indikátor podnikatelského klimatu v eurozóně se v květnu zvýšil na 0,37 bodu, očekávalo se 0,30 bodu po dubnových 0,28 bodu (revidováno z 0,27 bodu). Ekonomická nálada byla také vyšší, než se čekalo - index dosáhl 102,7 bodu oproti konsensu 102,2 bodu.
• Důvěra podnikatelů v Itálii se v květnu nezměnila, index stagnoval na 99,7 bodu (duben revidován z 99,9 bodu, odhad: 99,6 bodu).
• Spotřebitelská důvěra v Itálii proti očekávání vzrostla v květnu na 106,3 bodu (odhad: 104,9 bodu, duben: 105,4 bodu).
• Spotřebitelská důvěra ve Francii dle očekávání v květnu stagnuje na 85 bodech.
• Schválené žádosti o hypotéky ve Spojeném království v dubnu klesly na 42 tisíc.
• Nowotny (ECB): Inflace v Evropě v letech 2014 a 2015 zůstane výrazně pod 2% cílem ECB.
• Maďarská centrální banka v úterý podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum 2,4 %. Banka úrokovou sazbu snížila již dvacátým druhým měsícem v řadě s cílem podpořit ekonomický růst.
• Rusko nechystá odvetné kroky, aby potrestalo zahraniční společnosti za západní sankce kvůli spornému ruskému angažmá na Ukrajině. Rakouskému listu Die Presse to řekl ekonomický poradce Kremlu Andrej Belousov.
• Částečně zestátněná britská banka Lloyds hodlá příští měsíc prodat na burze čtvrtinový podíl ve své divizi TSB. Oznámila to v úterý firma. Lloyds musí do konce příštího roku prodat celou TSB, aby splnila podmínky evropských regulátorů pro schválení státní pomoci.
• Náklady na centrální bankovní dohled v eurozóně budou činit 260 milionů eur ročně. Vyplývá to podle agentury DPA z úterních odhadů Evropské centrální banky (ECB). Dohled je jedním ze tří pilířů plánované bankovní unie.
• Bankovní reformy, které mají odstranit nedostatky odhalené globální finanční krizí, jsou příliš pomalé. Brzdí je mimo jiné odpor ze strany bankovního sektoru. Uvedla to šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.
• Po evropských volbách je vhodná doba mluvit o cílech energetické politiky. Na konferenci Ambice, realita, vize: energetika a evropské desetiletí to v úterý řekl evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Podle něj je třeba pragmatická klimatická politika, která bude vzorem pro evropský průmysl. Oettinger zároveň upozornil, že Evropa celosvětové klima nezachrání.
• Provozovatel evropských burz Euronext očekává, že ho investoři v blížícím se primárním úpisu akcií (IPO) ocení minimálně na 2,1 miliardy dolarů. S odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací o tom v úterý informovala zpravodajská agentura Reuters.
• Největší evropská hotelová skupina Accor kupuje bezmála stovku hotelů v Evropě za zhruba 900 milionů eur. Oznámila to v úterý firma. Accor tato ubytovací zařízení původně vlastnil, pak je ale prodal a pronajal si je zpět, aby tak získal volný kapitál, napsal list Wall Street Journal.
• Velkým problémem, který brání silnějšímu oživování evropského hospodářství, je mimo jiné i špatná dostupnost půjček pro malé a střední podniky. Podle serveru FXStreet.com to ve svém úterním projevu na fóru o centrálním bankovnictví v portugalském městě Sintra řekl šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Řešením by podle něj mohlo být vytvoření jednotného evropského systému, který by se tomuto segmentu půjček věnoval.
• Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi očekává, že období nízké inflace bude delší, ale postupně se bude vracet ke dvěma procentům. Evropská centrální banka však podle něj musí situaci pozorně sledovat a být připravena zasáhnout, pokud by se objevila hrozba deflace. "Nesmíříme se s tím, že by inflace zůstala příliš dlouho na příliš nízké úrovni," uvedl Draghi v pondělí na fóru o centrálním bankovnictví v portugalském městě Sintra. Šéf ECB nevyloučil ani využití nestandardních opatření, jako jsou nákupy dluhopisů.
• Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinaová předpokládá, že ruské hospodářství v letošním roce vzroste pouze o 0,5 %. Nabiullinaová to uvedla v pondělním rozhovoru s agenturou Reuters. Dosud poslední oficiální odhad ruské centrální banky hovoří o růstu hospodářství o 0,9 %. Podle guvernérky Bank of Russia je ale velmi pravděpodobné, že bude tento odhad brzy revidován směrem dolů, a to právě na 0,5 %.
• Plán britské centrální banky na postupné zvyšování úrokových sazeb podle Charlieho Beana z Bank of England znamená, že by banka měla začít zvyšovat dříve, než by to jinak udělala. "Je rozumné postupovat pomalu, protože nemáme jistotu, jaký vliv bude zvyšování sazby mít, vzhledem ke všemu, co se v ekonomice děje," řekl Bean. "Možná nebude mít stejný dopad jako před krizí, a proto je lepší postupovat dětskými krůčky a vyhnout se chybám. Pokud však chcete přijmout tuto strategii, musíte s těmi krůčky začít dříve, jinak se vám stane, že zůstanete pozadu."
• Francouzský premiér Manuel Valls v pondělí slíbil další daňové úlevy pro domácnosti s nízkými a středními příjmy poté, co vládní socialisté skončili v eurovolbách až na třetím místě. Valls již krátce před těmito volbami představil plán na osvobození 1,8 milionu domácností od daně z příjmu. Eurovolby ve Francii vyhrála nacionalistická Národní fronta (NF) Marine Le Penové. Valls v pondělí podle agentury Reuters upozornil, že jednou z příčin úspěchu NF je nespokojenost veřejnosti s růstem daní v uplynulých letech. "Potřebujeme další snižování daní," řekl premiér rozhlasové stanici RTL.
• Celková důvěra v českou ekonomiku se v květnu nezměnila. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu) ve srovnání s dubnem zůstal na stejné hodnotě. Indikátor důvěry podnikatelů se také nezměnil. Mezi podnikateli se důvěra mírně zvýšila v průmyslu; ve stavebnictví se důvěra nezměnila; v obchodě se snížila a ve vybraných odvětvích služeb se snížila mírně. Indikátor důvěry spotřebitelů se téměř nezměnil. Ve srovnání s hodnotami v květnu 2013 jsou souhrnný indikátor důvěry, indikátor důvěry podnikatelů a indikátor důvěry spotřebitelů vyšší. Vyplývá to z pondělních údajů Českého statistického úřadu.
• Ukrajina musí Rusku zaplatit miliardový dluh za odebraný plyn. V německé rozhlasové stanici Südwestrundfunk to v pondělí prohlásil evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Zároveň ale zkritizoval ruskou státní společnost Gazprom za to, že údajně prodává plyn Ukrajině příliš draho.
• Americký farmaceutický gigant Pfizer v pondělí vzdal snahu o převzetí britského konkurenta AstraZeneca, za něhož se chystal zaplatit skoro 70 miliard liber. Rozhodnutí se ale všeobecně čekalo, protože AstraZeneca před týdnem odmítla poslední vylepšenou nabídku Pfizeru a do dnešního termínu už názor nezměnila. Největší farmaceutická fúze v historii se tak přinejmenším odkládá.

Výsledková sezóna

• Společnosti Sberbank, která je podle výše aktiv největší ruskou bankou, klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 18 % na 72,9 miliardy rublů. Státem ovládaná banka zvyšovala rezervy na krytí ztrát z nesplácených úvěrů, což ovlivnilo výši zisku. Sberbank působí mimo jiné i na českém trhu.
• Čistý zisk ruské ropné společnosti Lukoil se v prvním čtvrtletí meziročně propadl asi o třetinu na 1,7 miliardy dolarů. K poklesu přispěl slabý kurz ruského rublu. Oznámila to ve čtvrtek firma, která je druhým největším těžařem ropy v Rusku a působí také v České republice.
• Rakouská pojišťovna VIG výsledky za první kvartál nezklamala. Zisk před zdaněním firmě sice klesl meziročně o 4,7 % na 152 milionů EUR, trh však očekával pokles na 146 milionů EUR. Hrubé předepsané pojistné vzrostlo o procento (po očištění o 2,9 %) na 2,73 miliardy EUR, což bylo v souladu s odhady.
• Druhé největší ruské bance VTB klesl zisk v prvním čtvrtletí o 98 %. Společnost po zhoršení ruské a ukrajinské ekonomiky zvýšila rezervy ke krytí případných ztrát, což ovlivnilo její čtvrtletní výsledky.