Evropské akcie ve středu zakolísaly po nečekané zprávě o ECB, postupně zisky částečně odevzdaly

Britský FTSE 100 připsal 1,63 %, francouzský CAC 40 0,87 % a německý DAX 0,41 %. Regionální Stoxx Europe 600 posílil o 0,6 %, nahoru ho táhl ropný sektor a maloobchod, dolů naopak sektor zdravotní péče.

Evropské akcie výrazně vyskočily po nečekané zprávě o plánech ECB, stejně tak zažilo prudký výkyv euro, které nejdříve prudce spadlo, pak vůči dolaru vyletělo nahoru a postupně se opět vracelo na původní úroveň. Stejně tak se ustálily akcie, které se v poslední hodině obchodování vracely na původní hodnoty a rally se zpomalila.

"Investoři přehodnocují svá původní očekávání ohledně zítřejšího zasedání ECB," tvrdí Ralf Zimmermann, akciový stratég z Bankhaus Lampe. "Na trzích jsme viděli výrazně oživení, ale určitá rizika stále přetrvávají," dodává.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Z dokumentu, který koluje mezi členy Měnového výboru Evropské centrální banky, vyplývá, že by ECB mohla na svém čtvrtečním zasedání přijít s programem kvantitativního uvolňování v objemu 50 miliard euro měsíčně do konce roku 2016. Zprávu přinesly deníku Wall Street Journal dva nejmenované zdroje obeznámené s jednáním.
• Ruská vláda připravuje plán na podporu ekonomiky a na jeho realizaci bude potřebovat 1,375 bilionu rublů. Chce tak omezit dopady současné krize na podnikatelskou aktivitu i na obyvatelstvo. Řekl to ve středu místopředseda ruské vlády Igor Šuvalov.
• Generální tajemník Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) José Ángel Gurría v rozhovoru pro televizní stanici CNBC na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyzval ECB k tomu, aby na svém čtvrtečním zasedání rozhodla o spuštění plnohodnotného programu kvantitativního uvolňování.
• Portugalsko v letošním roce zahájí kroky, které mu umožní předčasně splatit úvěrovou pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Řekla to ve středu ministryně financí Maria Luís Albuquerqueová. Země tak chce následovat Irsko, které měnovému fondu předčasně splatilo část záchranného úvěrového programu už loni. Dublinu to má pomoci ušetřit značné částky na úrokových splátkách.
• Nadnárodní pivovarnická skupina SABMiller ve třetím finančním čtvrtletí zvýšila tržby o čtyři procenta, a to i přesto, že se v Číně nadále potýká s horšími výsledky. Za těmi stojí hlavně loňské špatné počasí, uvedla ve středu firma, která je mimo jiné vlastníkem Plzeňského Prazdroje. Konkrétní částku tržeb podle agentury Reuters neuvedla.
• Britsko-australský těžební obr BHP Billiton sníží do poloviny roku 2015 výdaje na těžbu z břidličných formací ve Spojených státech. Firma, která je podle tržní hodnoty největší těžební společností na světě, se nyní potýká s propadem cen železné rudy, mědi a ropy. Chce však dodržet slib, že kvůli prudkému poklesu cen komodit nesníží dividendu.
• Tříměsíční míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v listopadu klesla na 5,8 % z předchozích 6 %. Očekával se mírnější pokles na 5,9 %. Míra nezaměstnanosti je tak pod hranicí 6 % poprvé od roku 2008. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v prosinci klesl o 29 700, očekávalo se -25 tisíc po předchozích -26 900.
• Bank of England na minulém zasedání hlasovala jednomyslně ohledně zachování úrokové sazby na 0,5 %. Členové výboru Weale a McCafferty přestali volat po jejím zvýšení o 25 bazických bodů, pro které hlasovali na několika předchozích zasedáních.
• Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové chce změnit zákon o minimální mzdě, který v Německu platí teprve od začátku letošního roku. Strana tvrdí, že zákon způsobuje nadměrnou byrokratickou zátěž především malým firmám. Kritizují jej ale i čeští a polští dopravci, kteří si stěžují, že podle jeho ustanovení musí řidičům za dobu jízdy na německém území vyplácet německou minimální mzdu 8,50 eura za hodinu.
• Italský premiér Matteo Renzi v rozhovoru pro televizní stanici CNBC ze Světového ekonomického fóra v Davosu prohlásil, že teroristické útoky v Paříži by měly upevnit vztahy mezi evropskými státy a Evropu sjednotit.
• Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi ve středu vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby se zasadila o stabilizaci cen této komodity. Varoval přitom, že pokles investic do těžby v důsledku současného propadu cen by mohl za několik let způsobit, že cena této strategicky důležité suroviny se vyšplhá až na 200 dolarů za barel. Nyní je pod 50 dolary.
• Bývalý ministr financí z administrativy amerického prezidenta Billa Clintona Larry Summers v rozhovoru pro televizní stanici CNBC ze Světového ekonomického fóra v Davosu řekl, že rozbít eurozónu by byla chyba, ale zároveň prohlásil, že euro nesplnilo cíle, které si předsevzalo.
• Moskevský soud je přesvědčen, že ruská veřejnost nemá právo vědět, jaké příjmy mají vedoucí pracovníci státních společností. Vyplývá to z jeho středečního verdiktu, jímž odmítl žádost Strany pokroku opozičního blogera Alexeje Navalného, aby nařídil ruské vládě zveřejnit údaje o příjmech manažerů některých korporací. Na svém webu o tom informuje agentura RAPSI. Navrhovatelé se hodlají proti rozsudku odvolat.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) nabídne Ukrajině výměnou za strukturální ekonomické a fiskální reformy rozsáhlejší a dlouhodobější plán hospodářské pomoci. Ve středu to ve švýcarském Davosu, kde začalo čtyřdenní světové ekonomické fórum, prohlásila šéfka MMF Christine Lagardeová. Ukrajina nyní v rámci dvouletého programu hospodářské pomoci MMF čerpá 17 miliard dolarů, Kyjev ale tvrdí, že bude potřebovat masivnější podporu.
• Provozovatel slovenského tranzitního plynovodu, společnost Eustream, nabízí větší kapacitu pro dodávky plynu ze Západu na Ukrajinu. Ve středu o tom informovala agentura Reuters. Plynovod, kterým Kyjev může dovážet plyn ze Západu a snižovat tak svoji energetickou závislost na Rusku, funguje od loňského roku.

Zdroj: Bloomberg

Aktualita pro rok 2026