Evropské akcie posilují čtvrtý den v řadě díky zdárně se vyvíjejícím jednáním Řecka s mezinárodními věřiteli

Britský FTSE 100 připsal 0,13 %, francouzský CAC 40 1,18 % a německý DAX 0,72 %. Regionální Stoxx Europe 600 zpevnil o více než procento a všechny jeho sektory opět posilovaly, tentokrát v čele s médii a maloobchodem.

Podle předběžných dat agentury Markit růst podnikatelské aktivity v červnu zrychlil jak v celé eurozóně, tak v Německu a nečekaně expandoval také zpracovatelský sektor ve Francii, což podpořilo optimistickou náladu.

"Obecně panuje názor, že Řecko bude na poslední chvíli zachráněno a zůstane v eurozóně," říká Daniel Weston, investiční ředitel Aimed Capital. "Nehledě na řeckou rétoriku, evropská ekonomika ožívá a inflace vykazuje známky růstu, což naznačuje, že kvantitativní uvolňování funguje a stále se vyplatí držet se módu risk-on," dodává.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Řečtí zákonodárci v úterý rozhořčeně reagovali na ústupky Atén v jednáních s mezinárodními věřiteli. Místopředseda řeckého parlamentu a činitel vládní levicové strany SYRIZA Alexis Mitropulos upozornil, že se schvalováním návrhů by mohly být problémy.
• Zástupci Řecka se zoufale snaží na poslední chvíli vyjednat dohodu s mezinárodními věřiteli, aby se vyhnuli platební neschopnosti země. Pokud se to nepodaří, neutrpí tím pouze řečtí daňoví poplatníci, ale i ti evropští. Jak moc se eurozóně nevyplatí to, že odkládala nevyhnutelné?
• Evropská centrální banka (ECB) v úterý podruhé za poslední dva dny zvýšila limit pro nouzové financování řeckých bank. Agentuře Reuters to sdělily nejmenované zdroje. Limit podle nich stoupl o "necelou miliardu eur" na zhruba 89 miliard eur. Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů.
• Řecko musí do 30. června splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) více než 1,5 miliardy eur. Jen pár dní chybějících do konce měsíce ale může znamenat, že země - ani přes pravděpodobnou dohodu s mezinárodními věřiteli v tomto týdnu - nebude mít dostatečně rychle možnost dosáhnout na zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího záchranného programu. Vydání těchto peněz totiž musí schválit parlamenty v některých zemích eurozóny. Jak ale připomněl analytik Zsolt Darvas z bruselského střediska Breugel, k odvrácení okamžitého nebezpečí mohou sloužit i jiné prostředky.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v červnu podle předběžných dat agentury Markit vzrostl na 52,5 bodu z květnových 52,2 bodu, očekávala se přitom stagnace. Sektor služeb expandoval rovněž rychlejším tempem, index zde vyskočil na 54,4 bodu z 53,8 bodu v květnu, počítalo se s poklesem na 53,6 bodu. Kompozitní index se tak zvýšil na 54,1 bodu oproti 53,6 bodu v květnu, trh predikoval pokles na 53,5 bodu.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Německu v červnu vyskočil nečekaně na 51,9 bodu z 51,2 bodu v květnu, očekávala se přitom stagnace. V sektoru služeb se podle předběžných dat vyšplhal na tříměsíční maximum 54,2 bodu z květnových 53 bodů, očekával se jen mírný nárůst na 53,1 bodu. Kompozitní index se díky tomu zvýšil na dvouměsíční maximum 54 bodů oproti květnovým 52,6 bodu, trh predikoval růst na 52,7 bodu.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Francii v červnu podle předběžných dat nečekaně přeskočil klíčovou padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze a vyšplhal se na čtrnáctiměsíční maximum 50,5 bodu, což ukazuje na mírný růst aktivity v odvětví. Trh očekával růst na pouhých 49,6 bodu po květnových 49,4 bodu. V sektoru služeb index vyskočil na 54,1 bodu po 52,8 bodu v květnu, očekával se přitom mírný pokles na 52,6 bodu. Kompozitní index se tak podle předběžných dat vyšplhal na 53,4 bodu z předchozích 52 bodů, ačkoli se počítalo se stagnací. Oba dva tyto ukazatele jsou tedy na nejvyšší hladině od srpna 2011.
• Maďarská centrální banka v úterý podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na nové rekordní minimum 1,5 %. Pokračovala tak v postupném uvolňování měnové politiky, které zahájila v březnu.
• Guvernér bulharské centrální banky Ivan Iskrov v úterý oznámil, že k 10. červenci odejde z funkce, bude to tři měsíce před vypršením jeho mandátu. Jeho rezignace je důsledkem loňských potíží, kdy pád bankovního ústavu Corpbank vedl k největší bankovní krizi v Bulharsku od 90. let. Vina za krizi se všeobecně připisovala vedení centrální banky a parlament už zahájil přípravy na zvolení Iskrovova nástupce.
• Možná nadešel čas, kdy bude nejlepší schovat peníze pod polštář a čekat, říká Ian Spreadbury, britský portfoliomanažer, který spravuje aktiva za více než 4 miliardy liber. Nelze podle něj totiž vyloučit, že se na trzích již brzy stane ještě něco horšího než v roce 2008.