Evropské akcie ve středu prodloužily růstovou řadu

Britský FTSE 100 zakončil na zelené nule, francouzský CAC 40 připsal 0,29 % a německý DAX 0,2 %. Regionální STOXX Europe 600 posílil o 0,44 %.

Trhy sledují jednání řeckého parlamentu, který by měl ve středu večer hlasovat o opatřeních, která musí přijmout, aby země dostala finanční pomoc od zahraničních věřitelů. Aténská burza sice stejně jako řecké banky zůstává zavřená, ETF fond sdružující řecké akcie na americkém trhu ale ve středu stoupl o 6 %.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v průběhu tří měsíců o března do května nečekaně vzrostla na 5,6 % z předchozích 5,5 %, očekávala se přitom stagnace na 5,5 %. Zaměstnanost v tomto období se snížila o 67 tisíc na 30,98 milionu, ale tento pokles by způsoben především poklesem prací na částečný úvazek - počet pracovních míst na plný úvazek se naopak zvýšil o 30 tisíc. Tempo růstu průměrné týdenní mzdy vyskočilo na více než pětiletý rekord - růst mezd zrychlil na 3,2 % z předchozích 2,7 %, očekával se však ještě o něco lepší výsledek 3,3 %.
• Řecké banky zůstanou zavřené i ve čtvrtek, sdělilo ve středu ministerstvo financí v Aténách. Ty bankovní pobočky, které jsou otevřeny pro důchodce, ale budou nově moci zpracovávat platby přes kreditní karty a provádět další transakce, uvedl úřad. Banky v zemi, která stojí na pokraji bankrotu, vláda kvůli stále masovějšímu výběru vkladů uzavřela na konci června.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) dal ve svém nejnovějším stanovisku k otázce udržitelnosti řeckého dluhu najevo, že se nebude moci podílet na novém záchranném programu pro Řecko, pokud evropské země Aténám výrazně nesníží dluhovou zátěž. Je to ale také chvíle typu "císař je nahý", která může eurozónu konečně přimět k tomu, aby přešla k fiskální unii, nebo se rozpadla. Napsal to ve středu ekonomický komentátor listu The New York Times Josh Barro.
• Evropská komise navrhuje řešit okamžité finanční potřeby zadluženého Řecka ve výši asi sedmi miliard eur půjčkou ze staršího krizového fondu, který v minulosti společně vytvořily všechny země Evropské unie (Evropský finanční stabilizační mechanismus; EFSM). Za půjčky z něj ručí všechny unijní státy a ministři financí několika zemí mimo eurozónu dali tento týden jasně najevo, že se jim podobná půjčka Řecku nelíbí. Podmínkou pro vyplacení peněz má podle návrhu komise být, že Atény ve středu schválí první reformní kroky dohodnuté na nedávném summitu eurozóny.
• Dohodu mezi eurozónou a Aténami o záchranném programu pro předlužené Řecko posoudí také španělský parlament, ačkoli jeho souhlas nebyl nutný. Španělský premiér Mariano Rajoy ve středu ale podle agentury Reuters prohlásil, že parlamentu dohodu předloží k debatě a k možnému schválení, neboť španělský podíl na pomoci bude značný.
• Německo nese podle někdejšího předsedy Evropské komise Romana Prodiho spoluvinu za rozsah řecké dluhové krize, neboť jednalo nepružně. Ve středu to Prodi řekl německé rozhlasové stanici Deutschlandradio Kultur v reakci na obtížná vyjednávání eurozóny s Aténami o řešení obrovského řeckého zadlužení.
• Evropská komise ve středu představila svůj návrh na revizi systému pro obchodování s emisními povolenkami. Od roku 2021 by celkový počet povolenek uvolněných do oběhu měl klesat o 2,2 % ročně. V současnosti se snižuje o 1,74 % ročně.
• Evropská komise prověří, zda zpřísněné požadavky na kapitálovou přiměřenost bank nevedou v Evropské unii ke zbytečnému omezování úvěrů. Oznámil to dnes komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Pokud by se to potvrdilo, EU by mohla podle Hilla tato pravidla zmírnit.
• Šéf italsko-americké automobilové skupiny Fiat Chrysler Automobiles Sergio Marchionne nemá v plánu americké automobilce General Motors znovu nabízet spojení. Uvedl to list New York Times, který Marchionneho citoval. Marchionne požádal šéfku GM Mary Barraovou o schůzku na téma spojení firem v březnu, Barraová ale prý ale návrh odmítla.