Evropské akcie ve středu zastavily pokles a mírně zdražily

Britský FTSE 100 připsal 0,91 %, francouzský CAC 40 0,75 % a německý DAX 0,66 %. Regionální STOXX Europe 600 zakončil jen lehce nad nulou, nahoře ho podržely ropný sektor a síťová odvětví, dolů ho naopak vedly akcie automobilek.

Italský FTSE MIB posílil o více než 2 % a portugalský PSI 20 o více než procento po 6% ztrátách z předchozích dvou dní. Bezmála procento připsal i španělský IBEX 35. Burza v Aténách zůstane stejně jako řecké banky zavřená až do pátku.

Řecko ve středu zažádalo o nový tříletý úvěrový program, zatímco evropští lídři oznámili, že musí země přijmout záchranný balíček do neděle, jinak bude muset čelit vyloučení z eurozóny.

"Na trzích panuje názor, že ať už to dopadne jakkoli, v neděli budeme mít definitivní výsledek a vrátíme se k normálu," říká Stephane Ekolo, hlavní stratég Market Securities. "Po zbytek týdne budou trhy reagovat na titulky zpráv, ale bez nějaké výraznější zprávy to bude mít jen omezený dopad," dodává.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Řecké banky zůstanou uzavřené do pátku. Ministerstvo financí v Aténách to zdůvodňuje tím, že pohyb kapitálu v zadlužené zemi zůstává dál pod kontrolou, informovala agentura Bloomberg. Peněžní ústavy jsou mimo provoz od minulého týdne v pondělí poté, co jim Evropská centrální banka (ECB) odmítla zvýšit objem nouzového financování. Oficiálně se měly banky znovu otevřít toto úterý, pak byl tento krok odložen na čtvrtek.
• "Grexit by byl začátkem konce eura, vytvořil by precedent pro země jako Portugalsko a Španělsko. Krátkodobě by byl ale pro společnou evropskou měnu býčím signálem," uvedl v úterní telekonferenci s investory Jeffrey Gundlach, ředitel DoubleLine Funds.
• V novém řeckém ekonomickém řádu začíná mít Chanel větší hodnotu než peníze. Banky v této středomořské zemi jsou uzavřené už víc než týden - a odpočítávají už jen dny do chvíle, kdy jim dojdou peníze. Mnoho Řeků se obává, že přinejmenším část jejich těžce vydělaných úspor může zmizet. A to i v případě nejlepšího možného výsledku obnovených rozhovorů mezi vedením země a mezinárodními věřiteli o nové finanční pomoci.
• Události v Řecku nebudou mít negativní vliv na českou ekonomiku ani celkově na Evropskou unii. Novinářům to ve středu ve Sněmovně řekl vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Představitelé EU si podle něj pouze musí přiznat chybu.
• Silně zadlužené Řecko oficiálně požádalo eurozónu o novou úvěrovou pomoc. Program by měl podle žádosti být na tři roky. Oznámil to ve středu mluvčí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Žádost by měli při středeční telefonické konferenci posoudit ministři financí členských zemí eurozóny, tedy takzvaná euroskupina, uvedla agentura Reuters.
• Dohoda s Řeckem je stále možná, ale čas běží a pokud se řešení nenajde, hrozí zemi hospodářská katastrofa, varoval ve středu v rozhovoru pro stanici Europe 1 šéf francouzské centrální banky Christian Noyer. Noyer, který je rovněž členem Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB), také upozornil, že pokud bude zřejmé, že dohoda mezi Aténami a věřiteli není reálná, bude muset ECB ukončit nouzové financování řeckých bank.
• Neschopnost Řecka splácet dluhy nebude mít velký dopad na čínskou ekonomiku, protože čínské investice v Řecku jsou omezené. Uvedlo to čínské ministerstvo obchodu. Silně zadlužené Řecko se minulý týden stalo první vyspělou zemí, která Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) včas neuhradila dlužnou splátku.
• Řecký premiér Tsipras při projevu v Evropském parlamentu uznal, že současnou řeckou situaci nezpůsobili zahraniční věřitelé, ale předchozí vlády. Uznal, že reformy jsou zapotřebí, ale musejí být správně cílené a vhodně uvedené. Zdůraznil, že si nepřeje, aby Řecko vystoupilo z eurozóny, a stejně tak si to nepřejí řečtí občané. Reformy, které jeho vláda v rámci nového návrhu dohody s věřiteli uvede, prý nemají způsobit další zátěž evropským daňovým poplatníkům, naopak mají pomoci vrátit Řecko do správných kolejí.
• Británie bude hospodařit s přebytkovým rozpočtem až ve finančním roce 2019/2020, což je o rok později, než byl původní plán. Oznámil to ve středu ministr financí George Osborne, když v parlamentu představoval další rozpočtové škrty. Ministr také řekl, že britské hospodářství letos vykáže růst o 2,4 %, což bude o desetinu bodu méně, než se čekalo.
• Druhá největší britská banka Barclays ve středu odvolala svého generálního ředitele Antonyho Jenkinse (53). Zdůvodnila to nedostatečným důrazem na zvyšování zisků a snižování nákladů. Jenkinsovy povinnosti prozatím převezme předseda správní rady podniku John McFarlane (68), uvedla stanice BBC.
• Německá vláda je připravena pomoci Řecku, které se potýká s dluhovou krizí. Novinářům to ve středu řekla vládní mluvčí Christiane Wirtzová. Podle mluvčího ministerstva financí Martina Jägera však kabinet očekává, že Atény kvůli obnovení důvěry začnou přijímat reformní opatření už během jednání, která by vyústila v potvrzení pomoci.
• Evropský parlament ve středu schválil reformu uvadajícího trhu s emisními povolenkami, která by po roce 2019 měla vést k jejich vyšší ceně a k tomu, že se podnikům opět začnou vyplácet investice do ekologičtějších provozů. Přebytečné povolenky by měly nově směřovat do takzvané rezervy tržní stability (MSR), z níž mají být povolenky na trh uvolňovány pouze v případě zvýšené poptávky.