Evropské akcie zakončily úterní seanci kolem nuly

Evropský regionální index STOXX Europe 600 klesl o 0,08 % na 341,48 bodu, britský FTSE 100 si připsal 0,25 % na 6 830,79 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,13 % na 4 388,60 bodu a německý index DAX si hlavně díky zisku firmy Bayer polepšil o 0,19 % na 10 393,86 bodu.

Akcie německého chemického a farmaceutického koncernu Bayer zdražily o 0,55 %, když šéf společnosti Werner Baumann v úterý vysvětloval dohodnuté převzetí americké biotechnologické společnosti Monsanto. Baumann mimo jiné uvedl, že je pravděpodobné, že americká společnost bude dále vystupovat pod značkou Bayer.

O 0,88 % v úterý klesly akcie italské bankovní skupiny UniCredit, když list Il Sole 24 Ore oznámil, že 7 až 8 finančních institucí má zájem o koupi skupiny Pioneer Investments, jež je ve vlastnictví UniCreditu.

Výraznějším ziskům evropských akcií bránil obnovený pokles cen ropy.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Německý index výrobních cen se v srpnu v meziročním srovnání snížil o 1,6 %. Analytici odhadovali, že se snížil jen o 1,5 % po 2% poklesu v červenci. V meziměsíčním srovnání ukazatel klesl o 0,1 %, čekala se stagnace po 0,2% růstu v červenci. Tempo meziročního poklesu ovšem ukazatel snížil již čtvrtý měsíc v řadě z 3,1 % v dubnu.
• Zahraniční dluh České republiky vzrostl ve 2. čtvrtletí o 132,8 miliardy na 3,353 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 381,7 miliard Kč. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 72,1 % hrubého domácího produktu. V dluhu převládají závazky se splatností delší než jeden rok. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
• Česká národní banka (ČNB) zřejmě opustí režim devizových intervencí až na konci příštího roku. Vedle vývoje inflace a mezd v České republice totiž bude muset brát v potaz i situaci v eurozóně a měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB). V úterý to na makrosemináři České spořitelny řekli analytik Jiří Polanský a ekonom David Navrátil. Odhadli také, že český HDP letos a příští rok vzroste o 2,6 % a v roce 2018 ekonomika ČR zpevní o 3 %.
• Největší německá letecká společnost Lufthansa a čínské vlajkové aerolinie Air China uzavřely dohodu o společném podniku. Oba přepravci budou moci vzájemně nabízet letenky svého partnera na vybraných linkách mezi Čínou a Evropou.
• Skupina Aviva Group, která je pátým největším akcionářem likérky Stock Spirits Group, snížila svůj podíl ve společnosti ze 7,2 % na 6,1 %.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v srpnu klesla na nové minimum od začátku roku 2009. Bez práce bylo v srpnu 9,43 % obyvatel, v červenci míra nezaměstnanosti dosahovala 9,44 %. Na tiskové konferenci o tom v úterý informovalo slovenské ústředí práce, které v zemi řídí úřady práce.
• Britská farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) v úterý jmenovala do funkce generálního ředitele dosavadní šéfku divize spotřebních produktů Emmu Walmsleyovou. Ta od dubna příštího roku nahradí odstupujícího výkonného šéfa Andrewa Wittyho a stane se jednou z šesti žen v čele stovky společností tvořících hlavní index londýnské burzy FTSE 100.
• Prezident Miloš Zeman kritizoval dárečky, které rozdávají před krajskými volbami ministři z rozpočtu na příští rok voličům. V rozhovoru pro server iDNES.cz řekl, že by upřednostnil investice. Politici na investice nemyslí, protože nemají volební právo, uvedl prezident.
• Český export by letos měl dosáhnout rekordních více než čtyř bilionů korun, očekávají podnikatelské svazy. Dál stoupá podíl českého exportu směřujícího do zemí Evropské unie i eurozóny. Poradenská společnost Deloitte odhaduje, že vývoz letos vzroste zhruba o čtyři procenta na rekordních 4,02 bilionu korun a dovoz stoupne o procento na 3,52 bilionu korun. Vyplývá to z ankety ČTK.
• Ministr financí Andrej Babiš (ANO) předpokládá, že se vláda ve středu definitivně dohodne na návrhu státního rozpočtu na příští rok. Novinářům to řekl v úterý po tiskové konferenci na ministerstvu dopravy. Neuzavřené kapitoly chce projednat ráno na předsednictvu před středečním jednání kabinetu. Schodek má zůstat na 60 miliardách Kč, uvedl Babiš. Zdůraznil, že se snaží vyhovět rozumným požadavkům, které iniciují hospodářský růst.
• Opoziční TOP 09 navrhne ve Sněmovně vrátit vládě návrh státního rozpočtu na příští rok s tím, aby vláda snížila jeho schodek a výdaje o 30 miliard Kč. Na úterní tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Jakákoli odpovědná vláda by podle jeho slov předkládala rozpočet na příští rok jako vyrovnaný, to by ale musela uskutečnit systémové změny, které snižují povinné výdaje. Vláda plánuje rozpočet se schodkem 60 miliard Kč.
• Ministerstvo financí ČR plánuje v říjnu vydat dluhopisy až za 38 miliard Kč a státní pokladniční poukázky až za 15 miliard Kč. Od začátku letošního roku již ministerstvo vydalo státní dluhopisy za 121 miliard Kč. Na tento týden jsou naplánované další dvě emise dluhopisů, které by mohly dosáhnout objemu 11 až 12 miliard Kč. Celkově tak MF v prvních třech čtvrtletích vydá dluhopisy až za 133 miliard Kč.
• Nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko oznámila, že od chorvatské společnosti Podravka kupuje výrobce minerálních vod Studenac. Obě firmy již podepsaly dohodu o prodeji, akvizice by měla být dokončena ještě letos. Informovala o tom v úterý mluvčí Kofoly ČeskoSlovensko Jaroslava Musilová, hodnotu transakce neuvedla.
• Práva volně operovat v Británii využívá podstatně více společností finančních služeb z Evropské unie než britských finančních firem v zemích EU. Plyne to z údajů britského úřadu pro finanční regulaci (FCA), které v úterý zveřejnil výbor britského parlamentu. Britské finanční firmy zato potřebují mnohem více takzvaných "pasů" na jednotlivé aktivity, protože bývají podstatně větší než evropské firmy podnikající v Británii.
• Allergan koupí společnost Tobira Therapeutics. Irská farmaceutická firma za americkou biotechnologickou společnost uhradí až 1,7 miliardy USD. Allergan předem zaplatí 28,35 USD za akcii, doplatek se může vyšplhat až na 49,84 USD za akcii. Uzavření dohody se očekává do konce roku.
• Na podporu elektřiny a tepla má jít příští rok ze státního rozpočtu o zhruba čtyři miliardy korun více než letos. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, o kterém bude ve středu jednat vláda. Nařízení je k dispozici na vládních internetových stránkách.
• Vláda by měla na svém středečním zasedání schválit návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 60 miliard korun. Rozpočet počítá s růstem platů učitelů a zdravotníků, zvýšením peněz za státní pojištěnce a růstem důchodů.
• Česko a Polsko se dohodly na dalším pokračování projektu plynovodu Stork II. Nezávazné memorandum o politické podpoře plánovanému vzájemnému propojení plynárenských soustav podepsali na začátku září při summitu visegrádské skupiny a Ukrajiny v polské Krynici premiéři obou zemí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Beata Szydlová, sdělil ČTK úřad vlády. Na podpis dohody upozornil server EurActiv.cz.
• Polský ministr financí Pawel Szalamacha v úterý podrobil kritice pondělní rozhodnutí Evropské komise, podle kterého má Varšava pozastavit výběr nové progresivní daně z obratu, dokud regulátoři neprošetří, zda tato daň neporušuje unijní pravidla o hospodářské soutěži. Podle ministra je rozhodnutí komise "svévolné" a podkopává národní kontrolu daňové politiky, napsala agentura Reuters.
• Česká republika má zatím smluvně zajištěno 8,3 % z evropských peněz určených na programové období 2014 až 2020. Jde téměř o 51 miliard korun. Na úterním setkání s novináři to řekla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj (MMR) Olga Letáčková. Nejvíce peněz šlo zatím na investice do regionů, do výzkumu, vzdělávání a do podpory zaměstnanosti.