Na evropské trhy se ve středu vrátil optimismus

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 přidal 1,8 % na 330,14 bodu, britský FTSE 100 skončil se ziskem 2,3 % na 5 770,63 bodu, DAX vzrostl o 1,61 % na 10 415,03 bodu a francouzský CAC 40 přidal 1,25 % na 4 411,8 bodu.

Hlavním tahounem dnes byla opět ropa, ale dnes to bylo v pozitivním smyslu. Cena ropy WTI se dostala ke hladině 15 dolarů za barel, ropa Brent pak atakovala cenu 20 dolarů za barel. Cena akcií firem jako BP, Royal Dutch Shell, nebo Total tak po dvou dnech propadů připsaly zisky mezi 4,8 a 6,8 %.

Kromě ropy měl pozitivní vliv na ceny akcií rovněž fakt, že Evropa se snaží bojovat s pandemií covid-19 dostatečným množstvím finančních prostředků. "Na rozdíl od předchozí finanční krize, kdy byla rizika udržitelnosti dluhů a jejich eskalace reálná, se zdá, že dnes je v eurozóně dostatek finanční palební síly k řízení tržních rizik, kterým čelí," řekl Richard Kelly ze společnosti TD Securities.

Otázkou do dalších dní tak zůstávají výsledky společností, které mohou být pro mnohé investory nepříjemným překvapením, i když očekávání nejsou nijak velká.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojeném království v březnu zpomalil z únorových 1,7 % na 1,5 % v souladu s očekáváním analytiků. V meziměsíčním srovnání se ceny prakticky nezměnily, přičemž analytici po únorovém růstu o 0,4 % očekávali růst cen o 0,3 %.
• Spotřebitelská nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v dubnu podle rychlého odhadu výrazně snížila. V obou regionech je nyní pod svým dlouhodobým průměrem a blízko rekordního minima z doby recese v roce 2009. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnila Evropská komise.
• Ve Francii je přechodně bez práce přes deset milionů zaměstnanců soukromého sektoru - více než polovina pracovníků tohoto sektoru. Rozhlasové stanici BFM to ve středu řekla ministryně práce Muriel Pénicaudová, když vysvětlovala, kolik lidí se přihlásilo do programu francouzské vlády na pomoc firmám zasaženým opatřeními na omezení šíření koronaviru.
• Evropská centrální banka signalizovala, že nepřikročí k přímým nákupům dluhopisů od vlád členských zemí eurozóny. Prezidentka ECB Christine Lagardeová takové nákupy označila za nezákonné. Skepticky se vyjádřila i k možnosti podpořit ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí rozdáváním hotovosti lidem, tedy takzvanými penězi z helikoptéry.
• Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel.
• Německo letos počítá s růstem zadlužení z 60 % na 75,25 % hrubého domácího produktu. Na vině jsou zejména půjčky a protikoronavirová opatření, uvedlo ve středu ministerstvo financí. Země by se ale v poměru k HDP i tak měla zadlužit méně než za globální finanční krize před deseti lety, uvedla agentura Reuters.
• Eurozóna je v nejhlubší recesi za dobu své existence, shodli se ekonomové dotazovaní agenturou Reuters. Podle posledního průzkumu, který agentura vedla od minulého úterý a zveřejnila ve středu, klesla ekonomika eurozóny v prvním kvartálu mezičtvrtletně o 3,1 % a ve druhém kvartálu se sníží o 9,6 %.

Výsledková sezóna

• Nizozemské společnosti Heineken, která je druhým největším výrobcem piva na světě, a která působí rovněž v České republice, se v prvním čtvrtletí meziročně propadl čistý zisk o více než dvě třetiny na 94 milionů eur. Firma ve středu uvedla, že hospodářské výsledky ovlivnila opatření proti šíření koronaviru. Dodala přitom, že nevyplatí dividendu za první pololetí a že vysokým manažerům zruší letošní odměny.