Evropské burzy v pátek uzavřely v plusu, za celý týden posílily o více než 2 %

Regionální index STOXX Europe 600 získal 0,09 % na 388,23 bodu, za celý týden pak stoupl o 2,41 %. Britský FTSE 100 se zvýšil o 0,61 % na 7 446,87 bodu (týden: +2,3 %), francouzský CAC 40 si připsal 0,23 % na 5 476,2 bodu (týden: +2,35 %) a německý DAX vzrostl o 0,18 % na 12 009,75 bodu (týden: +4,2 %).

Dařilo se zejména sektoru základních materiálů, který těžil ze čtvrtečních slov Donalda Trumpa týkajících se čínsko-amerických obchodních jednání. Trump uvedl, že jednání v posledních dnech pokročila a během následujících čtyř týdnů se uvidí, zda bude dosaženo obchodní dohody.

Proti trendu šla v pátek britská realitní společnost Hammerson, jejíž akcie zlevnily o necelá dvě procenta, když jejich cílovou cenu snížily společnosti Stifel Nicolaus a Jefferies. První jmenovaná firma rovněž snížila i rating akcií na stupeň "sell".

Evropské akcie (5. dubna 2019), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Maloobchodní tržby bez prodejů aut v Česku v únoru zrychlily růst na 5,1 procenta z revidovaných lednových 4,9 procenta. Téměř o pětinu se zvýšily tržby internetových obchodů a zásilkových služeb. Růst podpořil také větší zájem nakupujících o oděvy, obuv, sportovní a rekreační zboží. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad.
• Výroba německého průmyslu v únoru po období poklesů a stagnace stoupla o 0,7 procenta, a zmírnila tak obavy ze zpomalování největší evropské ekonomiky. Hlavní podíl na růstu mělo stavebnictví a výroba kapitálového zboží, slabý zůstává zpracovatelský sektor. Vyplývá to z pátečních údajů spolkového statistického úřadu, který upravil směrem vzhůru lednový údaj, a to z původně hlášeného poklesu 0,8 procenta na nulu.
• Ministři financí zemí eurozóny v pátek schválili uvolnění 970 milionů eur pro Řecko. Oznámil to šéf takzvané euroskupiny, která ministry sdružuje. Peníze jsou součástí programu na snížení dluhu Řecka po ukončení záchranného programu, jejich uvolnění je ale podmíněno tím, že země bude zavádět slíbené reformy.
• Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to v pátek norské ministerstvo financí.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v březnu dále zhoršovaly, když index PMI klesl z únorových 48,6 bodu na březnových 47,3 bodu. To je nejhorší hodnota od konce roku 2012 a zároveň čtvrté zhoršení v řadě. Informovala o tom v pondělí společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.
• Schodek českého státního rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun z únorových 19,9 miliardy korun. Loni v březnu skončilo hospodaření státu s přebytkem 16,3 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovalo ministerstvo financí. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v prvním čtvrtletí loni získal rozpočet mimořádně 20 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně činila v únoru, stejně jako v lednu, 7,8 procenta, meziročně se však snížila z 8,5 procenta. Nezaměstnanost v zemích platících eurem tak zůstává na nejnižší úrovni od října 2008. V celé Evropské unii tento ukazatel v únoru rovněž zůstal na lednových 6,5 procenta, snížil se ale ze 7,1 procenta v únoru loňského roku. Vyplývá to ze sezonně upravených údajů, které v pondělí zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost je nadále v České republice, kde činí 1,9 procenta.
• Schodek státního rozpočtu Slovenska v prvním letošním čtvrtletí se meziročně více než zdvojnásobil na téměř 1,17 miliardy eur. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí, které nárůst rozpočtového deficitu zdůvodnilo uhrazením splátky za vojenská letadla. Loni v prvním čtvrtletí schodek rozpočtu Slovenska dosáhl zhruba 455 milionů eur.
• Evropská komise pozastavila platnost mimořádného odvodu, který Slovensko od ledna letošního roku uvalilo hlavně na velké řetězce prodávající i potraviny. Novinářům to v úterý řekla slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná. Zároveň ostře kritizovala EK za její rozhodnutí.
• Televizní skupina Prima spustí v Česku během 12 měsíců nový zpravodajský kanál CNN Prima News. Kontinuální zpravodajství v terestrickém, kabelovém i satelitním vysílání v českém jazyce bude nabízet na základě partnerství s firmou CNN International Commercial (CNNIC). Obsah bude vytvářet oddělení zpravodajství skupiny Prima. ČTK to řekla mluvčí Primy Gabriela Semová.
• Světová ekonomika se s vysokou pravděpodobností propadne do recese, pokud Spojené státy a Čína během tří měsíců nedosáhnou obchodní dohody. V Evropské unii a Británii by navíc mohl hospodářskou recesi vyvolat brexit bez dohody. Uvedl to podle serveru CNBC hlavní ekonom společnosti Moody's Analytics Mark Zandi.
• Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,9 %. Proti roku 2017, kdy hrubý domácí produkt stoupl o 4,5 %, tak roční růst zpomalil. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně vzrostla o 2,6 % a mezičtvrtletně o 0,8 %. Uvedl to v úterý Český statistický úřad.
• Rakousko zvýšilo chystané zdanění technologických společností na pět procent jejich příjmů z reklamy z původně plánovaných tří procent. Oznámilo to ve středu rakouské ministerstvo financí. Daň je součástí balíčku opatření zaměřených na velké technologické společnosti, jako je Google, Amazon a Facebook, které podle názoru vlády neplatí spravedlivé daně. Vídeň předpokládá, že tato opatření přinesou do státní pokladny ročně více než 200 milionů eur.
• Němečtí výrobci automobilů Daimler a BMW, kteří nedávno ohlásili plány společného vývoje nových technologií pro automatické řízení, spolupráci možná omezí na výrobu osobního vozu na elektrický pohon za přijatelné ceny. Montovat by se měl v Číně. Uvedl to ve středu list Süddeutsche Zeitung, automobilky však odmítly informaci komentovat.
• V březnu bylo v Česku vyhlášeno 73 bankrotů obchodních společností, což bylo o 26 více než v únoru a zároveň nejvíce od listopadu 2017. Rovněž bylo vyhlášeno 441 bankrotů podnikatelů, o 101 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou ve středu firma poskytla ČTK.
• Britský sektor služeb v březnu poprvé za téměř tři roky klesl. Přispěla k tomu nejasná situace kolem odchodu Británie z Evropské unie. Středeční údaje z průzkumu agentury IHS Markit/CIPS mezi nákupními manažery ve službách posiluje obavy, že britská ekonomika by v příštích měsících mohla klesnout.
• Italská bankovní skupina UniCredit připravuje nabídku na získání kontrolního podílu v německé Commerzbank. Plán italské banky přichází v době, kdy se mluví o spojení Commerzbank s větší německou Deutsche Bank.
• Přední německé ekonomické instituty podstatně snížily společný odhad letošního růstu německé ekonomiky, a to na 0,8 procenta z 1,9 procenta, která odhadovaly loni na podzim. Zpráva ale varuje, že pokud Británie odejde z Evropské unie bez dohody, hospodářský růst může být ještě podstatně nižší.
• Členové vedení Evropské centrální banky na svém dosud posledním zasedání diskutovali o agresivnějších stimulačních opatřeních na podporu stagnující evropské ekonomiky. Naznačili, že by v blízké budoucnosti mohli podniknout nové kroky na podporu růstu.
• Italská vláda hodlá snížit odhad letošního růstu italské ekonomiky na pouhých 0,1 procenta z doposud předpokládaného jednoho procenta. Kabinet to hodlá schválit příští středu.
• Objem britské ekonomiky by byl na konci loňského roku zhruba o tři procenta větší, kdyby se Britové v referendu v červnu 2016 nerozhodli opustit Evropskou unii. Od hlasování o brexitu se ekonomická aktivita v zemi každé čtvrtletí snížila o 6,6 miliardy liber. Vyplývá to z nejnovějšího odhadu škod způsobených brexitem, který zveřejnila agentura S&P Global Ratings.
• Novou podobu pravidel pro trh s plynem, předběžně dohodnutou s členskými zeměmi, ve čtvrtek potvrdilo při hlasování plénum Evropského parlamentu. Úprava pravidlům evropského jednotného trhu podřizuje všechny plynovody vedoucí z jiných zemí na území států EU a v jejich pobřežních vodách. V praxi tak například nový plynovod North Stream 2 po dnu Baltského moře bude muset provozovat jiná společnost než ruský gigant Gazprom.
• Význam finančního sektoru pro ekonomiku Švýcarska se snižuje: zatímco v roce 2008 se na hrubém domácím produktu podílel 11,1 procenta, v loňském roce to bylo 9,1 procenta. 

Zdroj: CNBC