Problémy hutí by mohly zbrzdit propad cen zinku

Ceny kovu, který se používá hlavně při výrobě nerezové oceli, za sedm měsíců do poloviny září klesly o více než 35 %. Od počátku roku jsou nižší o 20 %, očekává se ale, že je v příštích měsících podpoří pokles kapacit hutí v Číně, Indii, Jižní Koreji a v Austrálii. S odvoláním na zdroje z odvětví o tom informovala agentura Reuters.

Loni přitom ceny zinku výrazně rostly a na začátku letošního roku dokonce vystoupily až na desetileté maximum téměř 3 600 dolarů za tunu. Vysoké ceny pak přiměly těžaře v Austrálii a Jihoafrické republice výrazně zvýšit těžbu.

Čína se rozhodla zmírnit problémy, které životnímu prostředí způsobují zinkové strusky, tedy odpad z procesu tavení zinku, a nutí firmy, aby snížily produkci tohoto odpadu. Toto rozhodnutí spolu s poklesem cen rafinovaného zinku ve druhém čtvrtletí přimělo některé zpracovatele omezit produkci.

Hlavním současným problémem tak podle analytičky konzultační firmy CRU Diny Yuové je nízké vyžití hutí, zvláště v Číně, protože tyto hutě musely na konci třetího a na začátku čtvrtého čtvrtletí snížit produkci. "Některé hutě potřebují šest měsíců na vyřešení svých problémů souvisejících s životním prostředím. Teprve pak mohou zvyšovat míru využití a do května příštího roku najet na plnou výrobní kapacitu," uvedla Yuová. To podle ní podpoří ceny nejméně ve čtvrtém čtvrtletí tohoto a v prvním čtvrtletí příštího roku. Čína se na celosvětové produkci zinku podílí téměř polovinou.

Nicméně navzdory krátkodobému napětí na trhu analytici očekávají, že vyšší těžba kovu urychlí i snahy o zvýšení zpracovatelských kapacit a cena bude znovu klesat. K nižší ceně přispěje zřejmě i slabší poptávka z Číny kvůli zpomalení jejího zpracovatelského průmyslu. Podle Rosse Strachana z výzkumné a konzultační společnosti Capital Economics by do konce příštího roku měla cena klesnout až na 2 300 dolarů za tunu ze současných asi 2 550 USD.