Vyspělý svět na existenciální hraně: Za čtvrt století může zmizet téměř polovina zaměstnání

Ztráta pracovních míst vlivem automatizace a robotizace není novinkou, v posledních letech se ale z tohoto dlouhodobého trendu stává ožehavé až třaskavé téma. Populisté v čele s Donaldem Trumpem mohou nakrásně slibovat nová pracovní místa, zmíněný trend ale zvrátit nemohou.

Donald Trump nasliboval Američanům návrat pracovních míst do USA, ale nejspíše sám dobře ví, že je takový slib trochu mimo realitu. Vedle přesouvání výroby za levnější pracovní silou totiž za úbytek pracovních pozic stále častěji může automatizace výroby.

Ekonomové v tomto směru očekávají další zhoršování situace, zejména pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Podle Arta Bilgera z Wharton School of Business budou muset vyspělé země v nejbližším čtvrtstoletí čelit ztrátě až 47 % zaměstnání. Vychází přitom ze studie Carla Benedikta Freye a Michaela Osbornea z Oxfordské univerzity z roku 2013. Ztráty se týkají především lidí vykonávajících fyzickou práci, ale v budoucnu nebudou ušetřeny ani takzvané "bílé límečky". Podle magazínu The Economist "žádná vláda není na něco podobného připravena".

Trend změny zaměstnávání lidí jako celku je podle Bilgera nezvratný. Prostřednictvím své neziskové organizace Working Nation apeluje na všechny firmy, státní správu, akademickou sféru i neziskové organizace, aby se snažily spolupracovat při zavádění změn na trhu práce.

Robotizace není novinkou

Robotizace a mechanizace měly vliv na zaměstnanost i v minulosti, ale kromě toho, že některým práci brala, jiným ji naopak dávala. Mechanici museli udržovat stroje v chodu a starat se o ně, vyrábět nové díly a podobně, a tak byla zachována cirkulace pracovních míst.

Dnes je situace jiná. Rozšíření robotů má vliv na zaměstnanost, zejména ve vyspělých zemích. Robotizace udělá během pár desítek let z některých pracovních míst zastaralé pozice, což platí zejména pro střední třídu. Počítače totiž budou nejen stále levnější, ale také efektivnější.

Podle The Economist jsou však ohroženi také účetní, lékaři, právníci, učitelé, úředníci nebo finanční analytici. Počítače budou zanedlouho schopny analyzovat kvanta dat a dělat kvalifikovaná rozhodnutí ve finanční nebo léčebné sféře, pravděpodobnost chyby, podvodu nebo špatné diagnózy se přitom radikálně sníží. Bude to mít vliv na úroveň mezd, následně pak na politiku a sociální stabilitu.

Tento vývoj nelze zastavit. Státy i firmy uvažují tak, že nové technologie znamenají konkurenční výhodu. I proto se tak daří technologickým startupům. Naštěstí vývoj není tak rychlý, abychom již pociťovali vážnější důsledky. To ale neznamená, že problém neexistuje. Podle Bilgera přitom nejde o žádnou novinku, ale o dlouhodobý problém, který vyžaduje dlouhodobé řešení. Stárnutí populace tuto nutnost jen podtrhává.

Vzdělání jako základ pro další změny

Základem řešení podle Bilgera může být změna systému vzdělávání, kdy by se lidé novým podmínkám přizpůsobovali dříve, než vůbec vstoupí na trh práce. Po absolvování univerzálního základního vzdělání by si mladí mohli vybrat směr, kterým chtějí pokračovat. Musí se ale změnit myšlení lidí, základem by totiž mělo být to, co chtějí dělat a co je baví, a ne to, kolik jim to vynese.

KONTEXT: Škola 4.0 aneb Co brát dnes v potaz, aby byl akademický titul (i) zítra relevantní
Období maturit a bojů o vysokou školu se blíží, tepová frekvence studentů a rodičů se nebezpečně zvyšuje. I proto přední domácí ekonomové, byznysmeni a akademici v rámci projektu Alter Eko diskutovali výzvy a příležitosti vzdělávání ve 21. století. KONTEXT nabízí výběr nejzajímavějších myšlenek, které mohou posloužit jako opěrné body při navigaci komplexním labyrintem, který (ne)rozhoduje o úspěchu v životě.

Dalším krokem je rekvalifikace lidí středního věku. Ti se jí sice často brání, ale budou muset pochopit, že pokud nechtějí zůstat pozadu, změna je nemine.

Aktuální jsou také stáže a učňovské obory. Podle řady ekonomů totiž již dnes není ani tak problém s pracovními místy, ale spíše s nedostatkem kvalifikovaných lidí.

Otázkou ale zůstává, které obory budou za dalších několik let ještě zajímavé, a které kvůli robotům zaniknou. Odpověď je ve hvězdách, jisté ovšem je, že se trh práce napříště rozdělí na vítěze a poražené. "Co se stane se společností, ve které bude bez práce třeba třetina ekonomicky potenciálně aktivních lidí? Co budou lidé vlastně dělat? Bez smyslu života bude podle mě složité zachovat stabilitu ve společnosti," uzavírá Bilger.

Zdroj:
bigthink.com
Demografie
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Americká ekonomika
Přestat sledovat
Pracovní trh
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
17. 9. 2021 6:14
Mandy Xu (Credit Suisse): Technologický sektor bude zaostávat za cyklickými tituly (bankami,…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Americké banky
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Sektory
Přestat sledovat
16. 9. 2021 12:02
Čínská regulace technologických firem je příležitost, říká expert
Asijské akcie
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Emerging markets
Přestat sledovat
Regulace
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Technologie
Přestat sledovat
15. 9. 2021 17:06
Daně, covid-19, inflace a další faktory, které (za)hýbou ekonomikami zemí střední a východní Evropy
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Ekonomika
Přestat sledovat
Evropská ekonomika
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
15. 9. 2021 9:30
Ronald Schubert (WOOD & Company): Růst sazeb by měl vyhovovat bankám, po propadu se mi líbí akcie…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat