Překvapivý růst sazeb ČNB: Zdraží hypotéky, vydělají i (někteří) střadatelé, ale základem pro zhodnocení peněz v delším horizontu zůstávají investice

Úroky u termínovaných vkladů porostou nejrychleji

Úroky u vkladů obvykle následují vývoj sazeb, rychlost se ale liší v závislosti na produktu. Relativně rychle historicky reagují sazby u termínovaných vkladů, u kterých se střadatelé zavazují k časové fixaci uložených peněz. Například když v únoru 2020 vystoupala základní úroková sazba na 2,25 %, vklady s dohodnutou splatností do dvou let nabízely podle dat ČNB zhodnocení v průměru 1,69 % ročně. Jakmile ale v důsledku pandemie poklesla úroková sazba až na květnových 0,25 %, klesly podobným tempem i úroky fixovaných vkladů na 0,44 % ročně.

V případě jednodenních vkladů je dynamika pomalejší. Kvůli dlouhému období velice uvolněné měnové politiky poklesly úrokové sazby až takřka k nule a v únoru před pandemií stihly navzdory navyšování sazeb vystoupat jen k 0,25 % ročně. Při rychlém snižování sazeb pak nebylo příliš prostoru pro pokles a v květnu 2020 nabízely tyto účty zhodnocení v průměru 0,19 % za rok.

Banky nemají důvod zvyšovat úroky u spořicích účtů

Banky v České republice mají hned dva dobré důvody, proč se zvyšováním sazeb u spořicích účtů nespěchat. Při devizových intervencích Česká národní banka ve snaze oslabit korunu nakupovala zahraniční měny. Použité peníze musely nejdříve vzniknout, a ČNB tak podle zveřejněných dat od roku 2013 do roku 2017 vytvořila zhruba dva biliony nových korun. Tyto peníze se přesunuly do rozvah bank, které je mohou za nastavené sazby ukládat u ČNB a přímo zvyšovat svůj zisk. Nemají tak zrovna důvod se předhánět v konkurenčním boji o další peníze.

Druhým důvodem je samotné chování střadatelů. Malé navýšení úrokové sazby není příliš velkou motivací pravidelně sledovat nabídky na trhu a ztrácet čas zakládáním nových účtů. Například pokud člověk zhodnocuje 100 000 Kč na spořicím účtu s úrokem 0,2 % ročně a narazí na banku nabízející úrok 0,5 % za rok, vydělá změnou za rok o 300 Kč více. Banky si proto uvědomují, že navýšením úrokových sazeb pravděpodobně jen stoupnou náklady na vyplácení stávajících střadatelů. Akvizice několika málo nových klientů tento dodatečný náklad nepokryjí.

Hypotéky od jara zdražují

Podle dat ČNB došlo v dubnu 2021 ke zvratu trendu a úrokové sazby u hypoték začaly z méně než 2 % pomalu stoupat. Důvodem bylo zejména očekávání brzkého zvyšování sazeb, které nakonec přišlo v červnu. Historická data potvrzují, že na navyšování sazeb reagují hypotéky velice rychle, často dokonce s předstihem. Například na konci roku 2016 po dlouhém období velice uvolněné měnové politiky klesly v listopadu sazby hypoték až na 1,91 %. O rok později, když se základní sazba ČNB dostala na 0,5 %, byly dražší i hypotéky – v listopadu 2017 byla průměrná sazba na 2,19 %.

Inflaci v nejbližší době vklady nepokryjí

Česká národní banka přistoupila k prudšímu zvyšování sazeb zejména kvůli vysoké inflaci. V srpnu totiž spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 4,1 %, což bylo nejrychlejší tempo od roku 2008. Do konce roku inflace s největší pravděpodobností příliš klesat nebude a v meziročních hodnotách může podle naší analýzy atakovat úroveň 5 %. Drobní střadatelé tak reálně ztrácejí peníze jak v případě běžných a spořicích účtů, tak v případě termínovaných vkladů (bez ohledu na délku fixace).

Jedinou cestou, jak v této době reálně zhodnotit peníze, je investování. Sazby z vkladů překonává inflace již pátým rokem v řadě a je klidně možné, že reálného zhodnocení peněz na běžných a spořicích účtech již nikdy dosáhnout nepůjde.