Absolventi v pasti: Umělá inteligence a roboty kradou šanci na start kariéry
Kariérní žebříček byl po desetiletí symbolem profesního růstu. Začít od píky a pílí a odhodláním se vypracovat až na vrchol byl cíl milionů lidí. Příběhy generálních ředitelů, kteří začínali roznášením firemní pošty nebo prací na výrobní lince, se staly součástí podnikových mytologií. Tenhle model se ale dostává pod stále větší tlak, protože umělá inteligence a robotizace mění samotnou podstatu pracovních příležitostí.
Vstupní pozice ve firmách byly tradičně místem, kde absolventi získávali první zkušenosti. Nevyžadovaly hluboké odborné znalosti, ale poskytovaly prostor pro učení se a růst. A zároveň sloužily podnikům k tomu, aby odhalily a začaly si "piplat" nové talenty. S nástupem umělé inteligence a sílícím trendem automatizace se ale právě tyhle pozice ukazují jako nejohroženější.
Umělá inteligence a roboty jsou schopné vykonávat rutinní úkoly rychleji, levněji a bez potřeby odpočinku. Od výroby přes administrativní činnosti až po zákaznickou podporu. Pokrývají tak prakticky všechny oblasti, které byly ještě nedávno ideální pro začínající pracovníky. Výsledkem je prudký úbytek vstupních bran na trh práce.
Není možnost postupu, není motivace
Organizační struktury firem se navíc současně stávají ploššími, ubývají zejména pozice ve středním managementu. Změny, za kterými podle některých expertů také zčásti stojí AI, sice můžou podpořit efektivitu a rychlost rozhodování, ale zároveň omezují možnosti kariérního růstu. Zaměstnanci se tak ocitají v prostředí, ve kterém je těžší dosáhnout viditelného postupu, a kde je tedy zároveň těžší hledat motivaci k sebevzdělávání a vyvíjení aktivit nad rámec jasně daných pracovních povinností.
Pro čerstvé absolventy je situace obzvláště složitá. Bez příležitostí na absolventských pozicích je mnohem těžší získat potřebnou praxi. Některé vysoké školy už reagují zaváděním kurzů zaměřených na umělou inteligenci, digitální kompetence a procesy automatizace, aby absolventi mohli "šéfovat" strojům a algoritmům při práci, o kterou je tyto připravily. Nedá se ale očekávat, že přechod bude hladký.
Jednou z nezodpovězených otázek zůstává to, jak budou firmy dlouhodobě rozvíjet své talenty. Pokud zmizí vstupní příčky kariérního žebříčku, může se narušit přenos znalostí z generace na generaci. Organizace riskují, že přijdou o přirozený mechanismus postupného růstu zaměstnanců, což může v budoucnu omezit jejich schopnost vychovat si vlastní lídry.
AI jako nový zdroj sociální nerovnosti?
Existuje i riziko, že bez regulace rozmach AI povede k výrazné koncentraci moci a bohatství. Firmy, které budou nové technologie kontrolovat, mohou získat obrovský náskok před ostatními. Pokud se nepodaří zajistit rovný přístup k těmto nástrojům, rozdíly mezi jednotlivými pracovníky i celými odvětvími se mohou dramaticky prohloubit, a společnost se tak může potýkat s novými formami nerovnosti.
Ekonomové upozorňují, že zásadní technologické změny sice obvykle nevedou k trvalému poklesu zaměstnanosti, ale jejich krátkodobé dopady bývají bolestivé. Zkušenosti třeba z doby průmyslové revoluce nebo masivního nástupu počítačů ukazují, že ekonomika potřebuje dlouhé roky, aby se na všech stupních přizpůsobila. S AI to pravděpodobně nebude jiné. A mezitím budou muset firmy i zaměstnanci hledat nové způsoby, jak definovat kariérní růst.
Zdroj: CNBC
