Americká cla jsou v praxi dokonalý chaos: Jeden stroj a na každou jeho část jiná sazba
Nová celní politika USA vyvolala chaos a měla obrovský dopad na české exportéry. Nejenže se zvýšily základní sazby, ale každá část výrobku má ještě vlastní tarif podle toho, z čeho je. Poradenské firmy mají "žně" a vývozcům přibyla agenda. A ani když máte druhý závod ve Spojených státech, není to jednoduché, říká Zdeněk Toman z Kongsberg Precision Cutting Systems.
Rok 2025 se pro exportéry stal rokem cel. "Rozhodně. Je to jedna z největších změn, které se letos udály. A měla na nás obrovský dopad," říká Zdeněk Toman, jednatel společnosti Kongsberg Precision Cutting Systems. Ta vyrábí stroje pro přesné řezání plošných materiálů a má závody v Brně a v texaském Dallasu. Zhruba třetinu produkce z Brna exportuje do Spojených států, celní politiku USA tak teď v praxi zažívá denně.
Cla v praxi
Změny v sazbách a jejich výpočtu přinesly do podnikání značné komplikace. "Původní clo bylo zhruba dvě a půl procenta. A to platí. Teď se k tomu celník zeptá, jestli stroj obsahuje ocel, hliník nebo měď. Když ano, je na tuto část uvaleno dodatečné clo ve výši padesáti procent," popisuje aktuální praxi Toman.
Na zbytek stroje, který zahrnuje například elektroniku, plasty a kompozitní materiály, se zase vztahuje patnáctiprocentní tarif. Celková efektivní celní sazba se tak podle něj pohybuje mezi patnácti a padesáti procenty.
Vyvézt hotový výrobek je ale jen jedna část obchodu. Je totiž samozřejmostí zásobovat americkou pobočku i náhradními díly. Ty ale nepocházejí jen z Česka, putují napřímo z celého světa, takže každý je potřeba proclít podle různých tarifů dané země. A i v tomto případě je nutné "rozebrat" je na jednotlivé komponenty jako u finálního výrobku.
Konzultanti mají "žně"
S tím, že se vyšší cla zavedou, firmy počítaly ještě před nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, protože se tím netajil už během své kampaně. Když začala platit, chyběly ale důkladné prováděcí předpisy, a tak si s jejich určováním často nevěděli rady ani samotní úředníci v USA.
Nový systém cel způsobil podle Tomana chaos nejen jeho společnosti. Podobné je to i u jiných firem vyvážejících do USA hotové výrobky, které nejsou z jednoho materiálu. To vše navíc znamená i další náklady. Na novou celní agendu museli například v Kongsbergu vyčlenit člověka na plný úvazek.
Všichni dodavatelé zdražují
Dopady ale pociťují i ve výrobním závodě v Dallasu. "Donald Trump chce docílit toho, aby byli zvýhodněni domácí výrobci. A tam to opravdu nějaký pozitivní efekt má, protože když vyrábíme v USA, tak ten dopad je slabší oproti konkurenci, která své výrobky doveze a musí je proclít," uvádí Toman.
Tak jednoduché to ale není. Každý americký výrobce potřebuje své dodavatele. Ti zahraniční přitom kvůli clům zdražili a domácí se cenám rychle přizpůsobují. "Lokální dodavatelé zdražují až o 15 %," popisuje "výhodnou" výrobu v USA Toman.
