Vladimír Dlouhý: Druhá vlna recese je reálným nebezpečím
|

Vladimír Dlouhý: Druhá vlna recese je reálným nebezpečím

Exministr průmyslu a nynější poradce banky Goldman Sachs VLADIMÍR DLOUHÝ varuje: příchod druhé recese je reálným nebezpečím. "Lidé si musejí utahovat opasky. Co pak udělá člověk, který žije z podpory nebo z 15 tisíc měsíčně? Začne si myslet, že je korupce normální."

Česká ekonomika Česká republika Politika Evropská unie Korupce
Vladimír Dlouhý

Vždy jsem vás vnímal jako člověka, který má stejně blízko jak k táboru stoupenců Václava Havla, tak k příznivcům Václava Klause.

Opravdu, asi jsem byl vždy vnímán jako někdo uprostřed. Byl jsem členem Klausovy vlády a ODA mně vytýkala příliš malou vzpurnost vůči tehdejšímu premiérovi. ODS a Václav Klaus sám mně zase vytýkali přílišnou otevřenost k tomu druhému křídlu. Pro mě osobně to bylo nepříjemné, neboť jsem byl za někoho, kdo je možná zdatný v komunikaci s veřejností, případně slušný manažer ministerstva, ale není dobrý politik z hlediska jednoznačného tahu na branku.

Nemáte pocit, že nyní – například v souvislosti s děním kolem pana Bátory – se střety zmíněných táborů polarizují?

Osobní rovina této polarizace začíná být ohlazena věkem. Navíc v souvislosti s událostmi u nás i ve světě se v Česku začíná profilovat více názorových skupin než ty dvě spojené s oběma prezidenty, a mezi těmito skupinami to opravdu začíná jiskřit. Polarizaci navíc podporují média, protože dělá hezké titulky a prodává je.

Velmi debatovaným tématem je korupce. Klausovi odpůrci si stěžují, že Hrad korupci bagatelizuje.

Trochu ztrácím přehled, co je Václav Klaus, a co je Hrad. Nechce se mi věřit, že by některé výroky lidí kolem něho, jeho nejbližších spolupracovníků, byly jeho názory.

Co konkrétně myslíte?

Rozruch kolem pana Bátory je docela ilustrativní. Rozlišme formu a obsah: Bátora něco řekl, média i intelektuální elitáři se do něho pustili hlava nehlava a prezident správně připomněl, že každý má právo na svůj osobní názor. Druhá věc je, co pan Bátora říká a představuje. On a jeho politická iniciativa, ale podobně i třeba snahy paní Bobošíkové, jsou reakcí na vývoj evropské společnosti, a v tomto Bátora a Bobošíková nejsou zdaleka jen českou specialitou.

Všude v Evropě čím dále více lidem vadí to, co až donedávna bylo považováno za nedotknutelné principy našeho života: otevřená, multikulturní společnost, práva menšin, právo na bohaté sociální zajištění a mnoho dalších věcí. Toho využijí lidé s politickými ambicemi a – někdy spíše aby zaujali a získali voliče, než že by to byl jejich názor – zaujímají vyhrocená, radikální stanoviska.

Dobře, Bátora, to ale není přímo Hrad.

Problém je pak v tom, když tyto zatím jen okrajové politické tlaky podpoří – a ještě vyhrotí – Petr Hájek nebo Ladislav Jakl, tedy nejbližší prezidentovi spolupracovníci, a sám prezident řekne "A" - tedy Bátora má právo na svůj názor -, ale neřekne "B" - zda s ním souhlasí, nebo ne. Takže to vyznělo jako podpora Bátory. A navíc, když něco prohlásí prezident, tak to má úplně jinou váhu, než když to řekne politolog nebo sociolog.

A korupce? Bagatelizuje ji Klaus?

Nevím, zda ji prezident bagatelizuje, ale domnívám se, že by se k ní měl vyjádřit, neboť to začíná být největší problém naší země.

Byl jste v politice aktivní v 90. letech. Myslíte si, že od té doby došlo k razantnímu nárůstu korupce?

To pro mě není lehká otázka, neboť když řeknu ano, bude to znít velmi levně. Zadruhé, když si budete listovat mediálními archivy, uvidíte, že já sám jsem byl spojován s různými, více či méně nelichotivými kauzami, které zaváněly korupcí. Zatřetí, skoro stejně důležité jako vlastní korupce je v této době její vnímání, obraz. V politice platí, že obzvláště krátkodobě a z hlediska atmosféry ve společnosti není ani tak důležitá pravda, jako obraz. A obraz týkající se korupce je mimořádně špatný.

A jaká je tedy ta pravda?

Korupce nemusí být nutně spojena s vysokými vládními špičkami ani s největšími finančními a podnikatelskými skupinami. Na této úrovni bude politika propojena s hospodářskými zájmy vždy, možná by spíše pomohla větší transparence při financování politických stran.

Problém se dostal do dvou základních rovin. Zaprvé, vzniklo několik skupin "zprostředkovatelů", kteří se vymkli kontrole, žijí vlastním životem a někdy vydírají různé podnikatelské skupiny. Zadruhé, korupce je běžná i na obecních, městských či krajských úrovních. A je přítomná i na nižších úřednických úrovních při schvalování docela obyčejných věcí. Lidé to vědí. Cítí to na vlastní kůži.

Známý problém s korupcí tkví v tom, že ji lze jen obtížně prokázat.

A každý, kdo o ní jen tak mluví, dost riskuje. Obraz je však špatný. Slyším, že i v těchto dnech stavební firmy jsou všeobecně profláknutým zprostředkovatelem vyzvány, aby vytvořily dodatečné vícenáklady v řádu desítek milionů při realizaci obecně prospěšné stavby s tím, že příslušné zastupitelstvo tyto náklady "nerado" schválí, v realitě se pak dodatečná částka dostane z velké části do kapes soukromých osob; banka je navštívena zprostředkovatelem, který nabídne, že právě k ní on či společnost převede velké úložky, ovšem za příslušný poplatek – banky jsou naštěstí zatím ještě dost silné, aby s někým takovým vyrazily dveře; za schválení běžného převodu majetku si ministerský úředník řekne o absurdní sumu. Takových pověstí je mnoho, dokázat se nedá nic.

Proč je právě nyní z korupce takové téma?

Reálným nebezpečím je příchod druhé recese a lidé si musejí utahovat opasky. Co pak udělá člověk, který žije z podpory nebo z 15 tisíc hrubého měsíčně? Začne si myslet, že korupce je normální a že se jí musí přizpůsobit, jinak že je za pitomce. Mimochodem, jako pitomec se někdy cítím i já. Navíc, obraz endemické korupce je dnes přítomen – snad s výjimkou Německa či skandinávských zemí – všude. To vede v Evropě i ve Spojených státech k zmalomyslnění lidí, nedůvěře v politiky, nedůvěře v základní demokratické struktury. Proto si začínám myslet, že korupce je dnes skoro hlavním problémem naší společnosti, a pokud k ní prezident mlčí, tak je to špatně.

Co se té týče současné ekonomické krize, vidím vás jako člověka mezi dvěma ústředními polarizujícími se názorovými proudy – nebyl jste nikdy kdovíjak nadšen z eura, ale ani jste nebyl jeho silným kritikem. Nyní se láme chleba.

K zavedení eura jsem byl vždy rezervovaný, v tom jsem byl posledních deset let docela konzistentní. Považuji to prostě za předčasný, politicky prosazený projekt. Evropská integrace dokázala mnoho – od potlačení, skoro vymazání nacionalismu v západní Evropě až po vytvoření jednotného vnitřního trhu, který je pro naši ekonomiku velmi důležitý. Určitě se proto nepřidám k hnutím, která hlásají "dost Evropy". Od 70. let si však Evropa vytvořila model, systém, který obyvatelům vyhovuje stále méně.

Buďte konkrétní.

Otevřená, multikulturní společnost nevedla k harmonickému zakořenění imigrantů, ale ke vzniku oddělených problémových společenství na pomezí městských ghett; odstranili jsme diskriminaci menšin, ale najednou máme pocit, že menšinové skupiny si nárokují více práv, než má většina obyvatel, případně nás děsí požadavky, jako je vychovávání dětí homosexuálními páry; v pochopitelné reakci na velkou hospodářskou krizi a válečné utrpení jsme vybudovali solidární sociální model, který však najednou skoro nenávratně podkopal evropskou konkurenceschopnost a přispěl k hlubokému zadlužení; politicky korektně jsme si zakázali slovo cikán, ale postavení Romů ve společnosti to nepomohlo a my ostatní máme pocit, že oni brutálně zneužívají sociální podporu "za naše peníze".

To vše, co jste jmenoval, však i v ČR obhajovala celá řada osobností.

Máte pravdu. Pokud se už vymezuji vůči panu Bátorovi – musí prominout, prostě se stal symbolem –, pak se také musím vymezit vůči opačným tendencím, především vůči skupině českých intelektuálů a politologů, kteří v rychlém přijetí evropského modelu a v jeho prohloubení směrem k federalizované Evropě viděli jedinou možnou cestu, jak přesunout rozhodování od neschopných a zkorumpovaných českých úředníků a politiků k údajně schopnějším, ať jsou v Bruselu, nebo třeba v Berlíně. Ekonomická krize ostře odhalila, že jednak ti evropští úředníci také tak zázrační nejsou, ale hlavně, že hlubší federalizace narazí právě na už zmiňované slabiny evropského modelu.

Koho řadíte k této skupině intelektuálů?

Pan profesor Halík je jistě velmi vzdělaný pán, ale přečtu-li si v rozhovoru s ním, že vlastně on také nikdy evropský multikulturalismus bezbřeze neobhajoval, tak jsem trochu překvapen.

Už jste se toho dotkl, ale ještě jednou: jak reálná je hrozba opětovného propadu Česka do recese?

Zpomalení hospodářského růstu je už realitou, a zda bude následovat i recese, třeba stejně hluboká jako v roce 2009, nezáleží ani tolik na nás, nýbrž na situaci v eurozóně; již podruhé během tří let hrozí naší ekonomice vnější šok, problém, který jsme si sami nezpůsobili. Máme výhodu krátkodobé stability, především trhy nám věří – vývoj úrokových rozpětí na českých státních dluhopisech se oddělil dokonce i od polských.

Vrátíme-li se k nahlížení situace skrze tábory stoupenců Klause a Havla, pak v oblasti zahraniční politiky, říká se občas, mají ti první blíže k zájmům Ruska, zatímco druzí zase tíhnou k zájmům USA. Odrážejí se tyto tenze třeba v dění kolem tendru na dostavbu Temelína?

Pokud malá země realizuje tak velký – a v dnešní době svojí podstatou i zpolitizovaný – projekt, jako je stavba jaderné elektrárny, pak vždy bude vystavena také těmto mocenským tlakům. Začnu tím, abychom nedémonizovali Rusko. Po roce 1990 bylo naší chybou, že jsme se domnívali, že Rusko je země jako my, a současně že si Rusové zaslouží, aby tak deset let zpytovali svědomí, klečeli na kolenou a nesli na bedrech důsledky toho, že sedmdesát let tvrdili, že budují ideální komunistickou společnost a že je sovětský člověk vzorem všem ostatním. Ale že až si Rusové svůj kalich hořkosti vypijí do dna, transformují se jako my a "rozpustí se" v našem evropském demokratickém uspořádání.

A ono ne.

A ono správně ne! Je to jiná země, jiná kultura, jiná tradice. Nemusí se nám na Rusku líbit spousta věcí – a mně se nelíbí –, ale je to jejich věc, nedémonizujme je. Chápejme, že se stále vnímají jako velmoc – a do určité míry velmocí stále jsou. Buďme ostražití stran toho, že jako velmoc mají představu o svém regionálním nebo globálním vlivu, avšak nepovažujme vše, co je ruské, za apriorně nebezpečné. A bojím se, že někteří věční kritici Ruska k tomu takto přistupují.

Koho myslíte?

Karla Schwarzenberga mám osobně velmi rád, je to ve světě uznávaný ministr, ale na Rusko má až příliš vyhraněný názor.

Někteří komentátoři upozorňují, že je Klausova kritika EU nevyvážená, přihlédneme-li k tomu, že směrem k Rusku od něho nezazní jediný kritický hlas. Sdílíte tento pohled?

Česko nežije ve vzduchoprázdnu, historicky jsme vždy byli stlačováni mezi dva vlivy, německý a východní, od 18. století explicitně ruský. Dnes, na počátku 21. století a v době krize evropské integrace, bychom měli vyslat dva základní signály. Zaprvé, patříme do střední Evropy, takže pro nás není jiná alternativa než být uvnitř EU. Mohu sice úsměvně spekulovat, co by bylo, kdyby se nerozpadla, ale transformovala habsburská monarchie, neboť i dnes vidíme, že třeba z hlediska podmínek pro fungování společné měny mají země jako Německo, Rakousko, my, Polsko a další z našeho regionu nejvíce společného a "habsburské euro" by patrně mohlo fungovat lépe než to dnešní.

Je to však jen bonmot, poválečná realita je jiná: zakladatelé evropské integrace považovali za prioritní integrovat Německo s Francií – ta je však jen nejsevernější z jižních evropských zemí, o čemž v podstatě EU a její problémy jsou. Střední Evropa pak prostě do této EU patří, tečka.

Druhý signál se týká vztahu k Východu, k Rusku?

Přesně tak. Jak jsem řekl, respektujme Rusko jako sousední silný stát a jako kulturně a sociálně jinou společnost. Zakotvením v EU – bez ohledu na její dnešní problémy – jsme dostatečně silní k odpoutání se od těžké komunistické minulosti a neobáváme se ruského obchodního a investičního vlivu. Nebudeme tyto vztahy zatěžovat fobií z Rusů, naopak – spolu s Němci jsme připraveni na znalosti ruského prostředí profitovat.

To je pak i návod pro Temelín: z naší strany to musí být standardní transparentní proces, a ne že si už teď kdejaký podržtaška brousí zuby na tučnou provizi. Cena, a ruská nabídka bude asi nejlepší, u takového projektu nemůže být jediným kritériem.

A co nevyváženost Klausovy kritiky Ruska a EU?

To je jeho věc. Mně spíše připadá, jako by – jak sám říkával – opravdu nahlížel politiku jako šachovou partii, kde často vidíme jenom tři čtyři tahy dopředu a čekáme, jak budou hrát protivníci. To je možné, pokud proti sobě hrají dva špičkoví vyrovnaní šachisti-politici. Tak mohl hrát Klaus proti Havlovi počátkem 90. let, kdy prosazoval správnou ekonomickou reformu a koneckonců i sebe sama. Takto však prostě nemůže hrát Česká republika, která hraje proti nesrovnatelně silnějším soupeřům.

Je dobře, že máme prezidenta, který je schopen otevřené a přímé kritiky EU, a současně nepřijmout jednoduchý, démonizující pohled na Rusko. K obojímu má totiž málokdo politickou i osobní odvahu. Věci však musejí mít svoji míru. Některé nedávné události v Rusku, ať jsou to soudní rozhodnutí, či kroky proti nepohodlným novinářům (nebo například ruské prezidentské volby - pozn. red.) , překračují onu mez respektování vnitřních odlišností. Jsou to skutečnosti, které my jako ČR kritizujeme, když se objeví kdekoli ve světě. Pokud prezident nachází kritická slova pro EU, měl by v konkrétním případě najít kritická slova i pro Rusko.

Objevují se i názory, že zájmem Ruska je roztříštěná Evropská unie a že Klaus coby vyslanec těchto zájmů právě proto proti Unii brojí.

Jistě, Rusko může mít zájem na ne zcela pevné, nefederalizované Evropě, nehodlám však vůbec spekulovat o nějakém spojení s českým prezidentem.

Pohybujete se i kolem energetiky. Máte tip, kdo nakonec dostaví Temelín – Rusové, Francouzi nebo Američané?

Ať řeknu cokoli, bude to považováno za lobbování pro jednu z těch stran. Je to otevřené. Už jsem řekl, že ruská cenová nabídka bude asi nejnižší, u takového projektu však musejí rozhodovat i další kritéria, technická a bezpečnostní, myslím tedy jaderně-bezpečnostní. Mám-li odpovědět, zda ze strategicko-bezpečnostního hlediska – z hlediska obavy o rozšíření ruských zájmů – by bylo účelné ruskou nabídku vyloučit, pak jednoznačně říkám ne.

Pražská burza v úterý oslabila o více než procento, nedařilo většině…
Pražská burza v úterý oslabila o více než procento, nedařilo většině…
před 34 minutami

Pražská burza v úterý oslabila o více než procento, nedařilo většině titulů

Obchodování na pražské burze v úterý skončilo v červených číslech, index PX klesl o 1,26 % na 1 047,51 bodu. Trh dolů...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
USA: Průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně stoupla o 0,6 %
15:20

USA: Průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně stoupla o 0,6 %

Průmyslová výroba ve Spojených státech v srpnu stoupla ve srovnání s červencem o 0,6 %. Po červencovém poklesu o 0,1 ...
Americká ekonomika Průmysl
Ze světa investičních doporučení (17. září)
15:00

Ze světa investičních doporučení (17. září)

Které akcie si v úterý vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Americké akcie Investiční doporučení Cílové ceny
Apple i Irsko u soudu zpochybnily rozhodnutí EK o daních
Apple i Irsko u soudu zpochybnily rozhodnutí EK o daních
14:03

Apple i Irsko u soudu zpochybnily rozhodnutí EK o daních

Evropská komise byla podle americké technologické společnosti Apple "mimo realitu i zdravý rozum", když nařídila, že...
Apple Irsko Daně
ČMKOS doporučuje odborářům vyjednávat o růstu mezd o 6 až 7 %
13:29

ČMKOS doporučuje odborářům vyjednávat o růstu mezd o 6 až 7 %

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) doporučuje odborovým vyjednavačům, aby ve firmách jednali o růstu...
Zaměstnání Byznys a podnikání Platy a osobní ohodnocení
Evropský parlament podpořil kandidaturu Lagardeové do čela ECB
12:20

Evropský parlament podpořil kandidaturu Lagardeové do čela ECB

Evropský parlament (EP) na úterním plenárním zasedání ve Štrasburku souhlasil s kandidaturou někdejší šéfky...
ECB Eurozóna Centrální banky
Euroskeptici v europarlamentu kritizovali politiku ECB
Euroskeptici v europarlamentu kritizovali politiku ECB
12:08

Euroskeptici v europarlamentu kritizovali politiku ECB

Zatímco europoslanci z řad lidovců, liberálů nebo sociálních demokratů kandidaturu Christine Lagardeové na post...
ECB Centrální banky Eurozóna
Manpower: Tempo růstu náboru zaměstnanců v Česku ve 4. čtvrtletí…
11:18

Manpower: Tempo růstu náboru zaměstnanců v Česku ve 4. čtvrtletí klesne

Čeští zaměstnavatelé plánují i v posledním čtvrtletí nabírat nové zaměstnance, ovšem tempo růstu náboru bude proti...
Pracovní trh Zaměstnání Česká republika
ZEW: Ekonomický sentiment v Německu i v eurozóně se v září zlepšil
11:05

ZEW: Ekonomický sentiment v Německu i v eurozóně se v září zlepšil

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku a ekonomiku eurozóny se v září zvýšila. Výhled pro největší...
ZEW Německo Eurozóna
Bisnode: V prvním pololetí v Česku zaniklo 7 908 firem, meziročně o…
11:01

Bisnode: V prvním pololetí v Česku zaniklo 7 908 firem, meziročně o třetinu více

V prvním pololetí ukončilo v Česku činnost 7 908 společností, tedy o třetinu více než ve stejném období loni. V...
Byznys a podnikání Česká republika
Asijské akcie zakončily úterní obchodování smíšeně
Asijské akcie zakončily úterní obchodování smíšeně
10:30

Asijské akcie zakončily úterní obchodování smíšeně

Asijské akcie se ani v úterý na směru neshodly. Investoři byli stále nervózní kvůli zvýšenému geopolitickému napětí v...
Asijské akcie Shrnutí obchodování v Asii
Evropská komise: E.ON smí koupit část innogy, pokud prodá její…
10:04

Evropská komise: E.ON smí koupit část innogy, pokud prodá její aktivity v ČR

Energetická společnost E.ON smí převzít část majetku firmy innogy, pokud splní určité podmínky, mezi které patří i...
Energetika Fúze a akvizice Evropské akcie
Safe Diesel rozšíří žalobu kvůli dieselgate o dalších 1 900 lidí
09:52

Safe Diesel rozšíří žalobu kvůli dieselgate o dalších 1 900 lidí

Společnost Safe Diesel, která zastupuje české spotřebitele poškozené v kauze dieselgate, v úterý rozšíří žalobu o...
Volkswagen Auta Podvod
Co musíte ráno vědět (17. září)
Co musíte ráno vědět (17. září)
00:00

Co musíte ráno vědět (17. září)

Jak zahájily týden akcie v Evropě a za oceánem, čím také zkomplikoval Saúdské Arábii život sobotní útok na její...
Musíte vědět
Americké akciové indexy v pondělí mírně ztratily, raketový růst cen…
Americké akciové indexy v pondělí mírně ztratily, raketový růst cen…
včera v 22:00

Americké akciové indexy v pondělí mírně ztratily, raketový růst cen ropy podpořil cenné papíry těžařů

Americké akcie na úvod týdne oslabily. Sobotní útoky na saúdskoarabská ropná zařízení zvýšily obavy investorů z...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Vláda ČR schválila rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard Kč
včera v 19:00

Vláda ČR schválila rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard Kč

Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun, uvedl na tiskové...
Česká republika Česká ekonomika Politika