Günter Deuber (Raiffeisen Bank): Adidas, Volkswagen a další zřejmě utlumí své ruské aktivity. Doplatí na to i Rusko

Někteří experti na mezinárodní vztahy a ekonomové mluví o nové studené válce, o tom, že mezi Evropou a Ruskem opět vyroste nějaká Berlínská zeď. Jak to vidíte vy?

Politické i ekonomické vztahy se určitě výrazně zhoršily. Napětí, které teď panuje, nebude jednoduché zchladit. To potvrzuje i dění v poslední době, kdy Rusko zaujímá poměrně vyhraněnou pozici, z níž nebude snadné ustoupit. To naznačuje, že se objeví určitá dělící čára mezi Západem a Ruskem. To zřejmě bude v příštích šesti až dvanácti měsících hráčem, který více provokuje. Možná to bude trvat i déle, klidně dva roky.

Co to bude znamenat pro ekonomiky obou táborů, tedy Evropy a Ruska, a to jak v krátkodobém horizontu letos a v příštím roce, tak ve střednědobém výhledu?

Na současnou situaci doplácí nejvíce Rusko. V prvním čtvrtletí došlo k výraznému odlivu kapitálu a spotřebitelská důvěra propadla. Nic podobného se zatím na Západě nestalo. Dostupná data naopak svědčí o tom, že v Evropě dochází ke slušnému cyklickému ozdravení. A pokud nedojde kvůli ukrajinské krizi nějakému globálnímu šoku, čekám, že i v následujících šesti až dvanácti měsících bude ruská ekonomika cítit dopady ukrajinské krize cítit. Rusko se blíží ke stagnaci a zřejmě letos propadne do recese, zatímco dopad na Evropu bude celkem omezený.

Řekněme, že mezi Západem a Ruskem zavládne takzvaný studený mír, že sice oba bloky budou nadále spolupracovat, ale zároveň si nebudou věřit. Jak by to ekonomiku poznamenalo?

Ve střednědobém horizontu by dopad na Západ mohl být v porovnání s tím, co jsme zažili dosud, o něco větší. Rusko je totiž pro některé západní společnosti důležitý trh. Zejména německé společnosti jako Volkswagen, Adidas a další s ním mají spojenu nezanedbatelnou část svých prodejů a výnosů. Řada těchto společností připravovala poměrně robustní expanzi na ruském trhu, kterou ale vzhledem k situaci zřejmě odloží. To neznamená, že už v Rusku nebudou dělat žádný byznys, budou ale opatrnější. Tyto velké nadnárodní koncerny navíc nejsou aktivní jen v Rusku, ale i na dalších rozvíjejících se trzích (které mají v posledním zhruba roce řadu starostí – pozn. red.).

Jak výrazně by podle vás tyto společnosti pocítily případný útlum na ruském trhu?

Určitě by to mělo vliv na jejich globální prodeje. Na druhou stranu, Rusko obyčejně představuje nějakých pět až deset procent portfolií investorů na emerging markets, co se prodejů a výnosů týče. Navíc opakuji, že nečekám, že se veškeré aktivity v Rusku zastaví, ale že dojde k jistému zpomalení nebo útlumu. Investoři budou opatrnější.

A jaký by byl dopad případného studeného míru na ruské společnosti a ekonomiku?

Střednědobý dopad na Rusko by byl v tomto případě větší a neměl by se podceňovat. Rusko je totiž relativně dost otevřená ekonomika, pokud jde o obchod a tok kapitálu. Pro ilustraci, v roce 2012 patřilo Rusko, co se pohybu kapitálu týče, do první světové pětky. Nešlo přitom o výjimku, několik let totiž patřilo mezi hlavní vývozce kapitálu. Rusové hodně investují v zahraničí, mimo jiné na Kypru, Panenských ostrovech nebo v Nizozemsku. To představuje i jistou páku, kterou může Západ na Rusko použít. Z Ruska jde do světa hodně přímých zahraničních investic, které mají mnohem blíže k západním jurisdikcím než k té ruské.

Nakolik může Rusko doplatit na to, že velké globální společnosti kvůli nejisté budoucnosti váhají s dalšími investicemi v zemi, že se rozhodly vyčkávat?

Určitě je i to potřeba brát v potaz. Všichni víme, že je nutné, aby se na modernizaci Ruska a jeho ekonomiky aktivně podílely i velké nadnárodní koncerny, jejich technologie, globální dodavatelé a tak dále. Bez toho země zůstane přikována k současnému modelu, který se do značné míry opírá o vývoz surovin, a to se všemi problémy, které k tomu patří.

---

Günter Deuber bude jedním z hostů Investičního fóra, které se koná 26. května 2014.