ČS: Hrozí Evropě úvěrová krize?

Problém s časováním jde nejlépe popsat na příkladu. Je to totiž podobné situaci pacienta, který přijde k doktorovi, že je nemocný. Doktor si pacienta prohlédne a říká mu, že má zápal plic. A že zápal plic má, protože se málo otužoval. Takže se má jít otužovat pod studenou sprchu. Co myslíte, že se stane nemocnému se zápalem plic, který se sprchovat studenou? Pacient riskuje minimálně zhoršení stavu. V horším případě...

Fakt, že jsou banky EMU vysoce zapákované a mají nízkou kapitálovou přiměřenost, nikdo nevyvrací, problém byl v předešlé bankovní regulaci, která motivovala banky EMU (i USA) dělat rizikové obchody bez odpovědnosti.

Kde vzít peníze, ptají se banky

Co se týká formy, i zde je patrný problém. Lídři ve spolupráci s EBA (Evropská bankovní autorita) požadovali zvýšit kapitálovou přiměřenost, ale neřekli jak.

Hrozba evropské bankovní krize ustupuje, ale na investice je ještě brzy

Banky mohou zvýšit kapitálovou přiměřenost dvěma způsoby. Tyto dva způsoby vyplývají z definice kapitálové přiměřenosti: je to podíl mezi kapitálem banky a rizikově váženými aktivy. Takže banky mohou navýšit kapitál a/nebo snížit rizikově vážená aktiva, tedy úvěry. Pro srovnání, v USA v roce 2009 banky také musely navýšit kapitálovou přiměřenost. Tam měly jedinou možnost, a to navýšit kapitál. Logika je jednoduchá. V situaci, kdy je ekonomika slabá, ji snížení úvěrů ještě více oslabí.

Vzhledem k nákladům na získání nového kapitálu ČS odhaduje, že budou banky snižovat i rizikově vážená aktiva, tedy úvěry. Podle propočtů ČS samotné snížení rizikově vážených aktiv sníží růst ekonomiky v roce 2012 o půl procentního bodu (ekonomiky EMU pravděpodobně poklesnou v letošním roce zhruba o 1 %).

Jak se banky s tímto požadavkem chtějí poprat?

Minulý týden zveřejnila EBA souhrn plánovaných opatření, která mají vést k cíli. Banky plánují, že 77 % nutného navýšení kapitálové přiměřenosti provedou prostřednictvím posílení kapitálu. Seženou nový kapitál, zadrží zisky za rok 2011, konvertují hybridní kapitál a vydají konvertibilní dluhopisy. Pouze 23 % opatření půjde na vrub redukce rizikově vážených aktiv.

Tím však dobré zprávy EBA nekončí. Opatření na straně snížení rizikově vážených aktiv zahrnují například i změnu modelů. Jinými slovy, banky změní svůj názor na to, jak vidí rizikovost úvěrů na svých bilancích. Samozřejmě to znamená, že je uvidí jako méně rizikové.

Zlaté bankovní časy jsou pryč: Finanční systém a jeho "vylomeniny"

Pouze 3 % ze zamýšlených opatření představuje snížení rizikově vážených aktiv. To je 0,3 % z celkových aktiv. Tolik k plánům bank dle EBA.

Nemáme se bát zadření úvěrového kanálu v EMU?

Máme. Pokud se podíváme na čísla, zjistíme, že je situace jiná.

První graf ukazuje, že meziroční růst úvěrů v EMU na konci loňského roku rychle zpomaloval (poslední data jsou z prosince). Již samotné zpomalení ukazuje, že by i ekonomiky EMU měly minimálně stagnovat, spíše poklesnout.

Další graf ukazuje to nejdůležitější. Banky samotné hlásí, že v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně zpřísnily uvěrové podmínky. A toto zpřísnění ukazuje, že platí to, co ČS tvrdila: zadření úvěrového kanálu bude srážet ekonomiky EMU dolů.

Lze to něčím vykompenzovat? Slabá důvěra podniků a domácností? Úsporné balíčky vlád? Ne. Částečně kvantitativní uvolnění ECB, které přehltí banky likviditou. A samozřejmě růst ve světě, pokud máte to štěstí a jste ekonomika EMU, která je schopná vyvážet.

Pro udržení růstu ekonomik je nutné, aby nedošlo k zadření úvěrů v EMU. Banky sice hlásí EBA, že budou snižovat úvěry málo, ale ve skutečnosti šláply na brzdu více. To znamená, že úvěry neporostou, ale budou klesat.

Jak to vypadá v Česku?

V Česku rostou úvěry o 5 %. A co zdraví českého bankovního sektoru? Ocitujme zprávu České národní banky:

"Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech k třetímu čtvrtletí 2011, nadále potvrzují dostatečnou stabilitu bankovního sektoru vůči případným negativním šokům. Kapitálová vybavenost celého odvětví by zůstala nad 8% regulatorním minimem i pro výrazně zátěžový scénář, který kombinuje negativní vývoj domácí i zahraniční ekonomiky a obnovenou nejistotu na finančních trzích vyvolanou eskalací fiskální krize zadlužených zemí eurozóny."

Český bankovní sektor je totiž exotem v rámci EU: těžko budete hledat zemi se zdravějším bankovním sektorem.

Zdroj: Česká spořitelna