Evropské banky se chystají, ale na co všechno vlastně?
Chování bank vypovídá o mnohém. Omezují totiž přeshraniční transakce. To by samo o sobě nebylo tak překvapivé, kdyby se to netýkalo i transakcí v rámci finančních skupin.
Není to tak dávno, co řada nadnárodních společností pracovala s cash pool. To znamená, že nejdříve si pobočky s nedostatkem hotovosti půjčovaly od jiných poboček, respektive centrály, a teprve poté si půjčovaly od bank.
Kouzla s půjčkami
Nyní se situace změnila. Banky se čím dál více bojí rozdělení eura a následné devalvace měn slabých zemí. Německým bankám (například Commerzbank nebo Deutsche Bank) se nechce financovat ani své pobočky. Preferují stav, kdy si jejich ve Španělsku operující pobočky půjčí nedostačující hotovost od Evropské centrální banky, a jejich centrála naopak přebytek volných peněžních prostředků zase u Evropské centrální banky uloží.
Dalším příkladem je UniCredit. Tato italská banka si ještě nedávno zakládala na svém panevropském přístupu. To se poslední dobou výrazně změnilo. Nedávno poskytla jednotlivým pobočkám výrazně větší svobodu, než bylo dříve zvykem.
Co tím sleduje? Pokud budou jednotlivé pobočky méně závislé jedna na druhé, umožní to jejich snadnější prodej v případě potřeby. Co na to říct? Snad jen to, že banky se snaží chránit svá aktiva.
Jak Italové pašují hotovost? Čtěte na serveru Proinvestory.cz
