James Knightley (ING): 60% pravděpodobnost zlepšení v roce 2013
Důvody k optimismu jsou zároveň zdrojem obav. Ano, tak schizofrenní je situace na konci roku. V Evropě, Americe i na dalších trzích se totiž lze dočkat jak oživení, tak kolapsu, říká ekonom z londýnské pobočky ING James Knightley. Sám sází na obrat k lepšímu opřený o uvolněnou monetární politiku, méně drastické škrty a zlepšující se náladu domácností a firem, která by měla vést k většímu utrácení.
Rok 2012 byl plný kotrmelců. Bude rok 2013 lepšé, klidnější?
James Knightley (JK): Podle mě ano. Objevují se totiž opatření vymýšlená na základě přesvědčení, že sázka na úspory nebyla až tak úspěšná. Začíná se vycházet z toho, že utahování fiskálních opasků škrtí růst mnohem výrazněji, než se čekalo. Důsledkem toho byla mimo jiné pomalejší korekce deficitů státních rozpočtů. Je tedy pravděpodobné, že tlak na úspory trochu poleví.
K tomu by měly přispět i změny v politickém vedení Itálie, Španělska a mnoha dalších evropských zemí. Signálem toho, že se věci mění, je i to, že Řecko dostalo více času na řešení svých problémů.
Menší tlak na úspory by mohl pomoci firmám i domácnostem. Souhlasíte?
JK: Podmínkou je, že se podaří vystavět solidní základy, o které by se mohl opřít růst. Musíme se tedy například zbavit obav z rozpadu eurozóny a dalších strašáků dusících sentiment. Pak by firmy opravdu mohly opět plánovat větší výdaje, což je důležité, korporátní sektor totiž neutrácí. Jejich investice jsou teď v Americe, Británii i v Evropě v porovnání s rokem 2008 o 20 % níže. Přitom podle Fedu americké firmy sedí na 3 bilionů USD hotovosti, v Británii jde podle Obchodní komory o 750 miliard GBP, což je zhruba polovina HDP země. Pokud se tyto peníze dají do pohybu, pokud firmy uvěří v lepší budoucnost, naroste poptávka po nových strojích, informační technologiích a dalších věcech, které firmy několik let nekupovaly. S tím začnou vznikat i nová pracovní místa.
Jak velkou roli podle vás budou v roce 2013 hrát nyní velice aktivní centrální banky?
JK: Je možné, že Bank of England, Fed, Bank of Japan, ECB a další banky budou nadále stimulovat ekonomiku. Je možné, že se v některých případech dočkáme dalšího snížení sazeb, možná i kvantitativního uvolňování. K tomu je určitě potřeba přičíst také očekávanou aktivitu čínské centrální banky. To vše by přispělo k vybudování zmíněných solidních základů, o něž by se mohl opřít hospodářský růst.
Navíc je tu důvěra, která podle mě sehraje velkou roli v tom, jakým směrem se ekonomika vydá. Nelze ovšem očekávat rychlý obrat k lepšímu, fiskální politika je nadále utažená a monetární nad rámec toho, co již dělá, nezmůže. Ale jsem opatrný optimista.
Které trhy podle vás budou v roce 2013 pohánět globální ekonomiku?
JK: Má smysl začít Spojenými státy, jejichž ekonomika roste. Nyní ji brzdí obavy z fiskálního útesu, což potvrzují průzkumy mezi podniky, ale i spotřebiteli – i jejich chuť utrácet je ovlivněna hrozbou, že by mohlo dojít k zásadnímu zvýšení daní. Pokud k němu ale nakonec nedojde, budou lidé možná ochotní své peněženky trochu provětrat. Zaměstnanost roste a reálné mzdy se zvyšují, takže americká ekonomika podle mě bude růst. A stejně tak věřím Číně, kde se pravděpodobně dočkáme další státní podpory ekonomiky.
A co turbulencemi zmítaná Evropa?
JK: Co se eurozóny týče, čekám, že data za čtvrtý kvartál 2012 budou otřesná. Na začátku příštího roku by se ale trend mohl začít pomalu obracet. Něco podobného platí i o Británii, která je aktuálně ekonomicky poměrně slabá. Pokud ale globální sentiment a hospodářská aktivita začnou postupně růst, mohli bychom se dočkat obratu. V Británii klesá disponibilní příjem domácností již čtyři roky, což je velká brzda hospodářské aktivity. Blýská se ale na lepší časy – inflace prudce klesá, zaměstnanost i mzdy rostou, a proto by disponibilní příjem během příštích dvanácti měsíců měl vzrůst. A pokud budou mít lidé na konci každého měsíce v kapse o něco více peněz, začnou si více věřit a utrácet.
Důvody k optimismu známe, co by ale naopak mohlo v roce 2013 ekonomice přitížit?
JK: Bezpochyby jde o eurozónu. Budou politici nadále řešit problémy hlemýždím tempem? Jak se bude vyvíjet politická situace v Itálii? Vyloučit nelze ani potíže Francie, jejíž fiskální pozice se výrazně zhoršuje. A zmínit musíme i Spojené státy – případný pád z fiskálního útesu by znamenal velký problém. Z tohoto výčtu je patrné, proč jsou názory ekonomické veřejnosti na nejbližší budoucnost tak rozlišné. Je možné najít argumenty jak pro názor, že se věci budou zlepšovat, tak pro tvrzení, že to s ekonomikou půjde z kopce.
Vy ale patříte spíše k optimistům. Jak moc svému preferovanému scénáři věříte?
JK: Netvrdím, že jsem si jistý tím, že se v roce 2013 dočkáme zlepšení. Podle mě je to zhruba 60 ku 40 ve prospěch optimistické predikce, která počítá se solidním růstem a vším, co k němu patří. Rizika jsou ale stále velice významná.
