Čína a její růst
Čínský hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 7,1%, měřeno za druhé čtvrtletí. Čína se tak stala první z hlavních světových ekonomik, které se podařilo dostat z recese.
Není snadné pochopit, proč Čína vykazuje solidní růst zatímco zbytek světa se utápí v recesi. Ale jako většina věcí v životě, i toto se dá vysvětlit.
Podívejme se na jednotlivé složky podle toho, jak přispěly k růstu. Spotřeba přidala 3,8%, investice 6,2% a přebytek obchodní bilance naopak 2,9% ubral. Toto jsou prostá čísla.
Čínská vláda navíc podpořila ekonomiku stimulačním balíčkem ve výši 585 miliard dolarů. To se projevilo v rekordním nárůstu půjček a podpořilo právě spotřebu a investice do infrastruktury. Investice ve městech vzrostly o 35% ročně, průmyslová výroba o 10,7% ročně a maloobchodní tržby o 15%. Na druhé straně poklesl čínský export a to o 21,4% v meziročním srovnání. Přitom 33% čínského HDP pochází právě z exportu.
Při bližším pohledu se pak ukáže, že čínské vláda se zaplavila trh obrovským množstvím levných peněz, aby zpomalila budoucí nevyhnutelný pokles HDP v důsledku poklesu exportu. Americký nebo evropský spotřebitel stále méně utrácí a na brzký obrat v jeho nákupním chování to zatím nevypadá.
Čína tak čelí dvěma problémům. Jednak ekonomický růst byl dříve tažen exportem a bude to chvíli trvat, než se podaří změnit ji na ekonomiku taženou především domácí poptávkou. Za druhé, a to je možná důležitější, čelí čínská vláda rostoucímu tlaku na vytváření dostatečného počtu pracovních míst, aby zabránila případným sociálním nepokojům.
Ale z Evropy i ze Spojených států víme, že podpora ekonomiky prostřednictvím velkého množství levných peněz není lékem na strukturální ekonomické problémy. Právě naopak. Jednoho dne tak úrokové sazby v obavě před rostoucí inflací vzrostou a to utlumí hospodářský růst.
