Bankám hrozí další krize. Musejí splácet dluhy

Evropská centrální banka, Bank of England a Mezinárodní měnový fond nedávno upozorňovaly na vznikající problém – především v Evropě, kde banky nyní těžko shánějí nový kapitál.

Banky si při svém refinancování konkurují s vládami, které také potřebují refinancovat své masivní dluhy. A výsledek? Půjčky firmám a jednotlivcům mohou vyjít dráž a být méně dostupné, což by nepříznivě ovlivnilo ekonomický růst.

"Blížíme se k velkému útesu," říká Richard Barwell, ekonom z Royal Bank of Scotland, který dříve působil v Britské centrální bance. "Nikdo se o tom moc nebaví, ale pro půjčky a celou ekonomiku je to klíčová záležitost."

Podle odhadů Banky pro mezinárodní platby dluží banky celosvětově téměř 5 bilionů dolarů v dluhopisech, které budou splatné během roku 2012. Přibližně 2,6 bilionu závazků je v Evropě.

Americké banky musejí refinancovat 1,3 bilionu. Zatímco částka samotná není tak výrazná, analytici mají obavy o evropský bankovní systém, který již hodně trpí kvůli dluhové krizi.

Nejistý zdroj peněz pro banky

Je otázka, kde banky seženou peníze. Investoři jsou znepokojeni z Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska, proto se většina bank zdráhala vydávat nové dluhopisy, které jindy slouží k dalšímu financování.

Finanční krize má mimo jiné i původ v celosvětovém trendu bank půjčovat si peníze na krátkou dobu.

Přístup krátkodobého půjčování a dlouhodobého poskytování úvěrů přispěl téměř ke kolapsu celosvětového finančního systému na podzim 2008, když krátkodobé financování přechodně vyschlo. Banky tak najednou potřebovaly nutně čerstvou hotovost a bez podpory centrálních bank by jich zkolabovalo daleko více.

Vládní bankovní záruky byly během krize rozšířeny a podpořily krátkodobé půjčky. Záruky byly na několik let a banky vydaly dluhopisy, které tomu odpovídaly.

Některé banky využily mezery mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami, půjčily si levně od centrální banky nebo na trhu a poskytly svým klientům úvěry za vyšší dlouhodobé sazby. Studie Moody’s z listopadu 2009 prokázala, že nově vydávané bankovní dluhopisy měly průměrnou splatnost 4,7 roku, což je nejnižší hodnota za poslední tři desetiletí. Strach z řeckého bankrotu a náznaky další recese v Evropě vedly k novým problémům. Investoři nemají jasno v bezpečnosti jednotlivých finančních institucí a nevědí, které z nich mají špatné půjčky a drží dluhopisy nebezpečně zadlužených zemí.

Zátěžové testy: Kdo projde sítem?

Zátěžové testy by měly pomoci obnovit důvěru. Jejich výsledky jsou očekávány 23. července a zahrnují 91 velkých evropských bank. Sandeep Agarwal, vedoucí oddělení pro dluhopisy finančních institucí ze švýcarské Credit Suisse, předpokládá, že trhy rozdělí banky na dobré a horší.

Dobré banky budou mít snadný přístup k penězům na kapitálovém trhu, ale u ostatních bank budou investoři vyžadovat rizikovou prémii. To může přinutit slabší banky k fúzím, využití státní pomoci nebo omezení aktivit. Zemské banky v Německu, spořitelny ve Španělsku nebo jiné finanční instituce budou stát před složitou volbou.

Problém s financováním bank může vyvolat dilema u Evropské centrální banky, která se bojí banky odříznout od levných peněz poskytnutých v době globální krize. Když nebudou finanční ústavy schopny získat peníze na kapitálovém trhu, centrální banka bude nucena zvážit, zda je i nadále má podporovat.

Banka pro mezinárodní platby v Basileji, instituce zastřešující světové centrální banky, píše ve své červnové zprávě: "Banky, Které se nebudou schopny sehnat zdroje, budou nuceny se smrsknout."

Banky zdůrazňují, že jim trh věří a budou schopny získat hotovost kdykoliv. Například Commerzbank, která je po státní pomoci částečně vlastněna německou vládou, dodává, že její likvidita je v rámci regulace velmi dobrá. "Commerzbank se může kdykoliv refinancovat za tržních podmínek," prohlašuje banka.

Pokud nedojde k další recesi, bankám stále hrozí přechod k vyšším sazbám, což se projeví na ziscích. Analytici očekávají, že náklady na refinancování vzrostou rychleji, než je banky budou schopny přenést na klienty.

Jean-Francois Tremblay z Moody’s se zabýval refinancováním bank a byl překvapen, že banky byly doposud schopny obnovovat dluhy daleko lépe, než se čekalo. Zvýšily depozita, vybraly hotovost od centrálních bank nebo jednoduše omezily poskytované úvěry. A právě toho se ekonomové obávají.

"Existuje riziko, že banky zmírní své finanční nároky zpřísněním spotřebitelských půjček," píše Bank of England ve své červnové zprávě o finanční stabilitě. "To by podkopalo hospodářské oživení a zvýšilo u všech bank úvěrová rizika."

Zdroj: New York Times