Připraveni na barel ropy za 20 USD?
Ukončení programu kvantitativního uvolňování americké centrální banky v říjnu 2014 po dlouhých šesti letech zavřelo kohouty levných peněz, které držely americké akcie v silně rostoucím trendu. Až do října investoři nadopováni extrémně uvolněnou měnovou politikou Fedu neřešili, že je růst světové ekonomiky pouze mírný a ceny komodit již od začátku roku 2011 stagnují, nebo dokonce klesají. Od té doby se ale mnohé změnilo, upozorňuje ve své úvaze pro Bloomberg známý investor Gary Shilling.
Již nějaký ten měsíc není volatilita pro americké finanční trhy neznámý pojem. Investoři aktuálně čelí neobvykle výrazné kolísavosti trhů, řeší, jak se mají postavit ke zpomalování ekonomického růstu Číny, stagnaci cen v Evropě a poklesu HDP v Japonsku. Právě slabá výkonnost světového hospodářství je spolu se silnou těžbou ropy, rozvojem produkce z břidlic a stagnující poptávkou po této strategické energetické surovině nejčastěji označována za hlavní příčinu dramatického poklesu cen této suroviny.
Na trhu s ropou by v současné situaci za normálních okolností Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v čele s mocnou Saúdskou Arábií přistoupila ke snížení objemu těžby ropy, což by na trzích z černého zlata udělalo hůře dostupnou surovinu a zvýšilo její cenu. Rok 2014 ovšem nelze ani náhodou označit jako normální.
Nejde jen a ropu z břidlic
Rozhodnutí Saúdské Arábie ponechat těžbu ropy na stávajících úrovních je samozřejmě bolestivé pro ni i všechny další členy OPEC, jelikož ti podle odhadů potřebují, aby se ropa prodávala za 80 až 120 dolarů za barel. Ve hře je však mnohem více než jen pár dolarů na barel, a tak Saúdové velí vydržet.
Poptávka po ropě kartelu OPEC poslední dekádu stagnuje, zatímco poptávka po ropě těžařů z dalších světových států, především z USA, prudce roste. Kromě toho má OPEC na poklesu ropy zájem také s vidinou ekonomického zbrzdění Íránu, zastavení postupu džihádistů z Islámského státu v Iráku a Sýrii, pro které má černé zlato zásadní význam, a naopak podpory svých spojenců, tedy Egypta a Pákistánu. Ve hře je navíc Rusko, které se v syrském konfliktu následujícím po nedotaženém arabském jaru postavilo na stranu Bašára Asada a které prostřednictvím peněz získaných z těžby ropy dotuje dovoz zboží a ještě jimi financuje značnou část vládních výdajů.
Souboj tvrdých hlav
Na ruském poli zatím Saúdské Arábii hra vychází. Rubl se v reakci na pokles cen ropy prudce propadl k dolaru i dalším světovým měnám, meziroční tempo inflace v listopadu vyskočilo na 9,1 % a země se připravuje na to, že spadne do recese. Co se ale týče amerických těžařů a islamistů v Iráku a Sýrii, Saúdové zatím slavit nemohou.
Problém je, že zatímco náklady na těžbu ropy z nových vrtů a ložisek se pohybují kolem 50 až 70 USD na barel, u zaběhlých ložisek se tyto náklady pohybují jen někde mezi 10 a 20 dolary za barel. Lze navíc očekávat, že rozvíjející se země, které jsou na těžbě ropy ekonomicky závislé, se dolování černého zlata ze země nevzdají ani tehdy, když se tržní ceny ropy dostanou pod jejich náklady na těžbu, což navíc platí i o teroristech z Islámského státu, byť ti ovládají jen menší ropná pole u Mosulu a Tikrítu.
Rozhodující tak nakonec zřejmě bude, jak se k cenové válce v následujících měsících postaví velcí těžaři. Dokud se těžba na jejich ropných polích nezastaví, nebude mít OPEC důvod ke snižování své produkce na jejich úkor. A tak se klidně může stát, že se za rok touto dobou bude barel Brentu prodávat za pouhých 20 dolarů a zákopová válka bude pokračovat.
Zdroj: Bloomberg
