7 důvodů, proč zlato zažilo volný pád

Zlato čelí agresivnímu prodejnímu tlaku. I přes posílení na začátku roku ztratilo letos zhruba desetinu hodnoty a změna trendu je v nedohlednu.
Propad ceny zlata je pokračováním klesajícího trendu, který začal již v roce 2013. Tehdy Ben Bernanke poprvé použil výraz taper, čímž dal najevo zájem centrální banky omezovat podporu ekonomiky, s níž přišla v reakci na krizi z let 2008 a 2009. Tento klesající trend sice ztrácel na síle v průběhu roku 2014 a začátkem roku 2015, nyní je ale pokles opět na pořadu dne. Proč?
1. Zvyšování úrokových sazeb Fedu. Prvním a zřejmě nejdůležitějším faktorem, který negativně ovlivňuje cenu zlata, je očekávané zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky. Znamenalo by to ukončení éry nulových úrokových sazeb a první zvýšení úroků od června 2006. Pro zlato jako (ne)aktivum, které nenabízí žádný výnos, je zvýšení úrokových sazeb negativní. Všechna aktiva s pevným výnosem se totiž stávají pro investory zajímavějšími.
2. Zlaté rezervy Číny. Čína začátkem července překvapila trhy údaji o svých zlatých zásobách, které zveřejnila poprvé od roku 2009. Podle tamní centrální banky se státní rezervy zvýšily z původních 1 054 tun na 1 658 tun. Čína tak velikostí zlatých rezerv předstihla například Rusko. I tento poměrně velký nárůst zásob ovšem analytiky spíše zklamal, protože se všeobecně čekalo mnohem vyšší číslo. Nárůst zásob o 600 tun v průběhu šesti let, což je 100 tun ročně, představuje asi 2,5 % celosvětové poptávky. Jde navíc o nízké číslo v porovnání s nákupy v soukromém sektoru, které se pohybují okolo 800 tun ročně.
3. Pád ceny platiny. Cena platiny v uplynulém roce výrazně klesla z úrovně kolem 1 500 dolarů za unci na 950 dolarů za unci. Stojí za tím výrazné oživení dodávek kovu z Jihoafrické republiky po stávkách horníků z loňského roku. Podle analytiků dochází k růstu jihoafrické nabídky o 19 %, díky čemuž se vyrovnává rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Jelikož platina funguje často jako alternativa zlata při výrobě šperků, pohyby její ceny mohou mít vliv na cenu žlutého kovu. Vzhledem k současným cenám se zlato obchoduje s 15% prémií vůči platině, což je nejvíce za několik desítek let. Další propady na trhu s platinou mohou vést i k pádu ceny zlata.
4. Dohoda o íránském jaderném programu. Po dvaceti letech uzavřely USA a další mocnosti s Íránem dohodu o jaderném programu této země, což pro mnohé znamená začátek zlepšování vztahů. Přes přetrvávající pochybnosti jde o snížení krátkodobého geopolitického rizika, což je pro zlato negativní.
5. Uklidnění situace okolo Řecka. I když Řecko není ani zdaleka v bezpečí a na cestě k růstu, po zažehnání hrozby jeho odchodu z eurozóny se Atény do značné míry stáhly z titulních stránek novin.
6. Akciové trhy na rekordech Nasdaq Composite v červenci poprvé pokořil historická maxima z přelomu tisíciletí. Další dva hlavní americké indexy zaznamenaly rekordy již v květnu. Šestiletý býčí trh nenutí investory přemýšlet nad alternativami. A i když se situace může rychle změnit, zlato zatím zůstává mimo pozornost většiny investorů.
7. Nízká inflace. Zlato se nejčastěji prezentuje jako dobrá ochrana před inflací a uchovatel hodnoty. Jedna unce zlata má možná stejnou kupní sílu jako před tisíci lety, dnes je ale pro většinu ekonomů větším problémem deflace, tedy pokles cen. Centrální banky dělají vše pro to, aby svými opatřeními dodaly do ekonomiky alespoň nějakou inflaci, 2% úroveň by byla velkým úspěchem. Není divu, že investoři o ochranu před inflací zatím nestojí.
Závěr
Existuje řada důvodů, proč cena zlata padá, a mnoho argumentů pro to, že je lepší se tomuto kovu při investování raději vyhnout. Zlato klidně může dále zlevňovat, ani hranice 1 000 dolarů za trojskou unci není podle některých analytiků nedotknutelná. Kdo ale o zlatě uvažuje jako o pojistce pro případ vyšší inflace nebo nenadálých rizik, nakupuje. Kdy jindy se totiž pojistit, než když je pojištění levné.
Zdroj: ETF.com