Ohňostroj iracionalit: Jiný pohled na tržní paniku z úvodu roku
Leden a únor nabídly ohňostroj tržní iracionality. Burzy popadaly, na takzvané CoCosy, tedy podmíněně konvertibilní dluhopisy, se stal odborníkem kdekdo, prý máme čekat další kreditní kolaps ("credit crunch") a z akciových obchodníků se v důsledku růstu korelace v lednu stali v podstatě obchodníci s ropou. Chce to klid.
Ekonomové letos s 20% pravděpodobností očekávají recesi v USA. To lze sice – vzhledem k tomu, že recese ve Spojených státech přicházejí v průměru jednou za 5-6 let a že stávající expanze již pomalu začíná přesluhovat – považovat za objevování Ameriky, nicméně na sexy mediální titulek to bohatě stačí.
Trhy se dle komentářů obávají zpomalující a devalvující Číny, levné ropy a negativních sazeb. Čína ale zpomaluje několik let a i nynější růst, který je nejpomalejší za čtvrt století, je – pokud lze věřit tamní vládě – stále vysoký (za rok 6,9 %). Gigantické devizové rezervy, relativně malá provázanost čínského kapitálového trhu se světem a vlastně i absence demokracie (a tedy šťouravého voličstva) nechávají navzdory zfušované záchraně lokálního akciového trhu a nepřehlédnutelné porci špatných dluhů Číně velký manévrovací prostor. Kolaps lehmanovského typu je v Číně řádově méně pravděpodobný než v USA a ještě menší je prostor pro nákazu skrze finanční sektor. Americká i evropská data jsou koneckonců navzdory čínskému zpomalování již rok a půl v podstatě neměnná.
Dalším rizikem má být levná ropa. Odkdy je levná ropa pro nás problém? Západní země, ale i Čína jako druhý největší světový čistý dovozce z nízkých cen barelu těží, Evropa masivně. V Česku klesl deficit v obchodě s minerálními palivy oproti roku 2014 o 55 miliard korun (1,3 % nominálního HDP), v eurozóně o 71 miliard eur. Ano, energetické společnosti a držitele jejich dluhopisů to nepotěší, ale obecně je spekulativních dluhopisů v univerzu všech firemních dluhopisů pětina, "energetických" ještě méně.
Protože víme, že i relativně málo aktiv dokáže udělat velkou škodu (viz nesplácené hypotéky v USA, Španělsku a jinde), je důležité připomenout, že banky jsou jich pouze malými vlastníky. 90 % dolarových spekulativních dluhopisů vlastní americké investiční a penzijní fondy, pojišťovny a nerezidenti, obecně tedy systémově nedůležité instituce.
A nakonec záporné sazby. Mají prý zničit banky. Pak je ale zvláštní, že se v prosinci trhu nelíbilo, že ECB neuvolnila měnovou politiku ještě více. Do teorie o riziku záporných sazeb nezapadá ani fakt, že americké banky po prosincovém zvýšení sazeb Fedu nemají za sebou zrovna povedený začátek roku. Záporné sazby centrálních bank se dosud nijak negativně neprojevily, a protože se nejspíše blížíme limitu, kdy se již vyplatí držet hotovost, již příliš klesat nebudou. Dopad na bankovní sektor je malý, například v ČR se případný 15bodový pokles základní sazby ČNB (z +0,05 % na -0,1 %) projeví (za jinak stávajících podmínek) poklesem zisku přibližně o 1,35 miliardy korun. Vzhledem 60miliardovému zisku celého sektoru to ale není rozhodující částka.
Rizika nepochybně existují, objevují se nová a mění ta stará. Nenechte se ale zmást tržní iracionalitou. Recese určitě jednou přijde, ale očekávat letos vyloženou bouři kvůli levné ropě a záporným sazbám v eurozóně nebo ve Švédsku, je nesmysl.
