Kam s penězi: Londýnská City radí, kam (ne)investovat (akcie, měny, dluhopisy)

Pohled na mapu: Lesk a bída rozvíjejících se trhů

Tibor Bokor (Wood & Company)

Investoři nám říkají, že je teď zajímá jihovýchodní Asie s výjimkou Číny. Chudší státy v okolí Číny totiž od ní přebírají část levné výroby, a proto jsou na špičce mezi rozvíjejícími se trhy. Afrika byla vždy zajímavá, což platí i nadále – podle investorů nyní dvojka. Rusko není moc v kurzu, cena ropy je negativním faktorem, navíc se v zemi nečekají žádné velké reformy.

Naopak Turecko se jeví velice pozitivně. Turecké akcie jsou sice hodně drahé, ale ekonomika je zajímavá, bude růst. Ve východní Evropě jsou globální investoři underweight nebo nemají žádnou pozici. To v případě, že se něco zlepší, znamená příležitost. Příliv kapitálu, k němuž dojde, totiž bude o to větší.

John Hardy (Saxo Bank)

Albert Edwards ze Société Générale nedávno v rámci jedné své prezentace nabídl slide, na kterém bylo "BRIC: Hodně hloupý přístup k investování". Každá z těchto ekonomik je totiž specifická, má odlišnou vnitřní dynamiku.

Rusko je příliš závislé na vývozu ropy, potřebuje stále dražší barel, takže pokud zůstane cena na současné úrovni, bude mít problémy. Indie má potíže s deficitem na běžném účtu, Brazílie hodně utrpěla kvůli výraznému posílení své měny, no a Čína, tam se děje něco divného a během příštích dvanácti měsíců to podle mě vybublá na povrch.

Akcie: Čas riskovat, čas na "jablko"

Carsten Hesse (Wood & Company)

Nečekám, že se akciové trhy ve střední a východní Evropě ve druhém čtvrtletí nějak výrazně propadnou, nebo že naopak posílí. Myslím si, že se udrží na svém, možná si něco málo připíší. Pokud bych si měl vybrat jeden titul, vybíral bych z tureckých finančních institucí. Ty jsou totiž úzce korelovány s výnosy z tamních vládních dluhopisů, které kvůli kvantitativnímu uvolňování velkých centrálních bank přitom nejspíše půjdou dolů. Akcie bank by tedy měly posilovat.

ČEZ byl v prvním čtvrtletí pod výrazným tlakem, zejména kvůli klesajícím cenám elektřiny v Německu. Nečekám, že by v dohledné době došlo k obratu, německá ekonomika totiž roste pomaleji, než se čekalo, což mimo jiné znamená, že potřebuje méně elektřiny. Není tedy důvod, proč by cena energie na tamním trhu měla výrazně růst. To pro ČEZ není dobrá zpráva, proto navzdory výraznému poklesu ocenění u ČEZ nadále zůstávám opatrný.

Nick Beecroft (C-View)

V případě akcií si myslím, že je možné začít agresivně sázet na cyklické tituly, dokud bude trvat období "risk-on". Je to poprvé v posledních několika letech, kdy něco podobného říkám. V Americe mohou být zajímavé firmy, které mají něco společného se stavebním sektorem. Tamní mini-boom může pokračovat, což by povzbudilo i akcie firem, které vyrábějí potřeby pro kutily.

Obecně vzato mohou růst firmy profitující ze zotavení – i když možná přechodného – spotřebitelské poptávky. V Americe by se mohlo dařit i finančním institucím. Do japonských bank by také mohlo být zajímavé investovat, pokud tedy máte rádi dobrodružství. Kontinentální evropské ani britské banky naopak nedoporučuji.

Tibor Bokor (Wood & Company)

Hodně zajímavá je cena akcií společnosti Apple. Stály 700 USD, teď jsou za 450. Loni to byla firma s největší kapitalizací a já si myslím, že je stále zajímavá. Nikdo sice neví, s čím přijde, jestli to bude stačit na další hvězdný růst. Apple už má tak velký tržní podíl, že je těžké si představit novou vlnu znásobení hodnoty. I proto akcie firmy za poslední kvartály tolik ztratily. Otázkou je to, zda firma svůj tržní podíl dokáže udržet. Jsem optimista, firma se mi líbila i při 600 USD za akcii. Na 450 je to tedy podle mě dobrá nákupní příležitost, což mi potvrzují investoři, s nimiž se o Applu bavím.

Co se týče internetu, dochází k vystřízlivění, je vidět "risk-off". Globální tituly jako Facebook jsou proto hodně levné. Firmy, které by chtěly jít na trh, například čínská Alibaba, to odkládají. Podle mě je tedy nyní možné koupit levně zajímavé internetové tituly.

Měnové a další trhy: Dolar, co jiného?!

John Hardy (Saxo Bank)

Dolar je stále bezpečným přístavem. O švýcarském franku se to dá již říci hůře, potenciál, že by posílil, je totiž kvůli odhodlání tamní národní banky tomu bránit velice malý.

Občas se ve spojení s bezpečnými přístavy mluví o skandinávských zemích. V souvislosti s tím je nutné se zamyslet nad tím, co má bezpečný přístav nabízet. Pokud zažíváme paniku jako v roce 2008, jde o likviditu ("mohu se zbavit své pozice?"). Skandinávské pozice tehdy byly neskutečně slabé – ne kvůli fundamentům, ale likviditě. Tyto měny je tedy možné považovat za bezpečnější parkoviště pro část peněz v době, kdy se na trzích nic moc neděje.

Nick Beecroft (C-View)

Napadá mě známé rčení "nesnažte se přetlačit Fed" (don't fight the Fed). Stejně tak nyní nemá smysl zápolit s ECB, která se nechala slyšet, že pro záchranu eura udělá vše, co bude potřeba. Nečekám proto, že by došlo ke kolapsu evropské měny, dovedu si ale představit, že se během následujících dvou měsíců začne hýbat směrem k 1,27 EUR/USD, což ale bude kvůli síle dolaru, ne slabosti eura. Sílu americké měny potvrdilo i nedávné prolomení hranice 100 USD/JPY.

Aktuálně bych se asi vyhýbal americkým dluhopisům. V případě těch evropských a britských tak velký strach není na místě, i když v případě britské ekonomiky vidíme záblesky možného zlepšení. Co se firemních dluhopisů týče, jsou možná investoři trochu chráněni – lavina peněz, která se valí z Japonska, a globální hon za výnosy znamenají, že jsou tato aktiva svým způsobem v závětří. Dovedu si proto představit, že se spread mezi výnosy amerických státních a firemních bondů začne zužovat. Výnosy ze státních dluhopisů totiž mohou růst, zatímco korporátní mohou zůstat neměnné.