Čeho se mají investoři nejvíce bát: Je to Fed, dluhopisy, nebo číhá nebezpečí někde jinde?

Prvním krokem ke zvládnutí stresu je vytvořit si "hierarchii strachu". Za poslední roky dostali investoři pořádnou dávku finančních traumat, a proto je nyní vynervuje každé klopýtnutí. Aktuálně největší obavy mají z dění na dluhopisových trzích.
Letošní rok straší investory nejvíce dvě "velké obavy" - slabý ekonomický růst (záporný v Evropě a zpomalující v Číně a většině rozvíjejících se ekonomik) a možné omezení kvantitativního uvolňování Fedu (mocná síla stlačující úrokové míry a držící finanční trhy nad vodou by mohla přestat fungovat). Co je ve skutečnosti největším rizikem?
Následující scénáře jsou řazeny podle toho, jak jsou děsivé - od nejméně po nejvíce stresující.
1. Příliš mnoho dobrých zpráv
Ekonomika zrychluje ve stejné chvíli, kdy Fed pokračuje v extrémně uvolněné politice. Přesně to převládalo od začátku roku - trhy spoléhaly na podporu Fedu, výnosy amerických státních dluhopisů se držely na minimech (stejně jako korporátních junk bondů) a otěže akciového trhu pevně třímali býci.
Léčba zotavující se ekonomiky ze strany Fedu (nákupy dluhopisů za 85 miliard USD měsíčně) nebyla myšlena špatně a Fed se snaží o to, aby tyto "drogy" byly užívány jen střídmě. Nechce dodat finančním trhům přehnané sebevědomí, že růst musí zákonitě trvat navždy (aby investoři nepodceňovali rizika), takže mlží a o svých záměrech vysílá nejasné signály. Děsí se situace, v níž by akciové a dluhopisové trhy v bublině vyžadovaly razantnější utahování politiky v boji s přehnanou spekulací ještě před tím, než by na to reálná ekonomika byla skutečně "připravena" (vykazovala by stabilní růst počtu pracovních míst). Riziko je tedy malé.
2. Omezování QE zároveň se zlepšující se ekonomikou
Asi nejpravděpodobnější scénář, který čekají mnozí profesionální investoři vzhledem k rétorice Fedu, působí děsivě pro všechny, kteří věří, že trhy jsou z velké části (nebo zcela) taženy politikou centrálních bank. Mírně lepší čísla z trhu práce v posledních dvou měsících, odolnější nemovitostní trh a lépe prosperující automobilky by měly ekonomiku poslat na cestu dlouho očekávaného oživení. K omezování QE by mělo dojít později, avšak již letos.
Po nervózním období ultrauvolněné politiky by to nebylo špatné řešení. "Méně Fedu" by USA prospělo, pokud by ekonomika byla v dobré kondici, takže se není zase úplně čeho bát.
3. Ekonomický pokles, politika Fedu beze změny
I přes štědrost Fedu nelze riziko tohoto scénáře podceňovat. Vysoké ziskové marže a šok z nečekané slabosti ekonomiky by mohly trhu přichystat nepříjemnou korekci. Riziko tlaku na pokles ekonomiky je důvodem, proč se Fed zatím "nehrne" do omezování QE. Bankéři z Fedu zohledňují "fiskální brzdu" slabších vládních výdajů a zvažují, jak elegantně omezit QE, aby trhy nepovažovaly "méně Fedu" za "absolutní nulu".
Bill Gross z fondu PIMCO varuje, že k omezení QE může dojít snadno, protože nižší deficit amerického vládního rozpočtu bude znamenat nedostatek státních dluhopisů.
4. Šok na finančních trzích
Dopady přemíry levných peněz, páky, nafukování bublin nebo krach na emerging markets v kombinaci s přetrvávající politickou nejistotou mohou být ničivé. Události tohoto druhu lze navíc jen těžko předvídat.
Dění na emerging markets už jednu paniku na světových trzích spustilo - finanční krizi z konce 90. let. Americký akciový trh tehdy zafungoval jako bezpečný přístav. I přesto je tento scénář mnohem nebezpečnější než pravděpodobnost dostatečně ohlášeného omezení toku levných peněz ze strany Fedu v reakci na lepší ekonomickou situaci.
5. Centrální banky se ukážou být bezmocné
Existuje možnost, že politici a centrální bankéři jednoho dne přiznají, že už nemohou více pomoci ekonomickému růstu a zklidnění trhů. Reakce by mohla vypadat podobně jako nedávný výprodej na japonských akciích a bondech poté, co Bank of Japan nepřistoupila k žádné zvláštní akci, aby zmírnila volatilitu na trzích vládních dluhopisů. Na závazky a schopnosti centrálních bank provádět stimuly jsou trhy obzvláště citlivé.
Uvolněná politika centrálních bank ve světě zatím jasně převažuje. Letos uvolňovalo politiku 21 centrálních bank po celém světě, minulém roce jich bylo 28. Pokoušely se brzdit vlivy zpomalující inflace a stimulovat růst.
Na trzích by to nejhorší vypuklo pravděpodobně ve chvíli, kdy by Fed prohlásil: "Dělali jsme, co jsme mohli." Následně by omezil QE navzdory slabým inflačním tlakům a vydal ekonomiku napospas osudu, aniž by bylo nastoleno stabilnější oživení. Rezignace Fedu by uštědřila velkou ránu především rizikovým aktivům.
Zdroj: Yahoo!
Aktuality
